Odpověď na otázku, zda se takzvaná superdávka, která bude od října součástí širší reformy sociálního systému v České republice, stane inspirací pro okolní státy, může být kladná jen za předpokladu, že se skutečně podaří to, co je jejím hlavním cílem. Totiž udělat další krok k odbyrokratizování státní správy.

Komentář Praha 16:30 1. srpna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Samotný fakt, že se čtyři sociální dávky, tedy přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, sloučí do jedné „superdávky“, ještě nic moc neznamená.

Naopak to může vzhledem k tomu, že si každý, kdo pobírá dávky už teď, bude muset do konce roku o superdávku extra požádat, vést k administrativním problémům. Loňský případ nepříliš zdařilé digitalizace stavebního řízení je varující.

Nakolik se podařilo vybavit superdávku stabilní IT infrastrukturou a vyškolit úředníky, uvidíme za dva měsíce. To ale už začnou volby do Sněmovny.

Toho času předvolební atmosféra teprve houstne a superdávka je vítaným soustem pro opozici. Podle vlády má reforma kromě modernizace systému lépe cílit pomoc státu na ty nejohroženější domácnosti a přes bonusy motivovat příjemce dávek k práci.

Opozice zdůrazňuje, že systém opomíjí například lidi v oddlužení nebo osoby, které si našetřily v minulosti větší majetek, než jaký stanovuje limit, ale teď jsou jejich příjmy nízké.

Superdávka připraví chudé domácností i o pět tisíc. Trestá lidi ve vysokých nájmech či žijící o samotě

Číst článek

Zatímco prezident, podle něhož je reforma krokem k efektivnější sociální politice, zdůrazňuje, že pokud se ukážou negativní dopady, je možné příslušné parametry upravit.

Faktem v každém případě je, že zatímco se například v sousedním Německu o nutnosti odbyrokratizovat státní správu teprve bouřlivě diskutuje, v Česku se do toho vláda Petra Fialy (ODS, kandiduje za koalici Spolu) prostě pustila.

Zajímavé přitom je, že němečtí ekonomové jdou při přemýšlení o reformách obdobnou cestou jako jejich čeští kolegové: Enzo Weber z norimberského ústavu pro výzkum pracovního trhu například navrhuje sloučit stejně jako v Česku pod jednu střechu příspěvek na živobytí, přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. A obdobně navrhují němečtí ekonomové i stanovení výše sociálních dávek tak, aby se pracovní proces stal atraktivnější.

Česká republika jako vzor? Evidentně to není vyloučeno.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít