I 30 let od uzavření příměří se Bosna a Hercegovina potýká s etnickými rozpory. Komplikuje to cestu do EU
Bosna a Hercegovina se i třicet let po konci války potýká s etnickými rozpory. Daytonská dohoda přinesla mezi Srby, Bosňáky a Chorvaty mír, ale zemi nespojila. Ani v otázce vstupu do Evropské unie nebo NATO.
Válka v Bosně a Hercegovině formálně skončila v listopadu 1995 podepsáním Daytonské dohody. Její součástí je i rozdělení země na dvě entity - Federaci Bosny a Hercegoviny, ve které převažují Bosňáci s Chorvaty, a Republiku Srbskou s většinově srbským obyvatelstvem. Neshody ohledně vnitřní i vnější politiky jsou mezi etniky stále velmi živé.
Zhruba tří a půl milionová země se potýká i s dalšími problémy, například ekonomickou stagnací. Hodně mladých lidí proto odchází do zahraničí – Německa, Velké Británie i Spojených států. To byl případ i fotografa Damira. Po několika letech se do Bosny a Hercegoviny vrátil, zásadní posun ale prý moc nevidí.
„Nějaký progres tu asi je. Mění se třeba mentalita mezi mladými, ale jen hodně pomalu,“ říká.
Z Bosny ale neodcházejí jen mladí. Při procházce Sarajevem jsem narazila i na 63letého důchodce pana Aloise. V Bosně a Hercegovině se narodil českým rodičům a prožil v ní celý život. S manželkou teď ale zvažují odchod do Česka.
„Není to tady k žití. Kvůli politice. Ti tři papaláši se v zásadě jenom starají o svoje peníze a ne o národ nebo národy, co tady žijí,“ popisuje s odkazem na tři členy Prezidia Bosny a Hercegoviny, kteří zastupují jednotlivá etnika a jsou kolektivní hlavou státu. V předsednictví prezidia se pravidelně střídají.
23:58
Hrozí Balkánu nový válečný konflikt? Kremlu by pomohl odvést pozornost od Ukrajiny
Číst článek
Rozdílné zájmy vůdčích politických stran tří etnických národů se projevují nejen v otázce vnitřního uspořádání země, ale i vnějších vztahů. Zatímco Bosňáci a Chorvaté podporují členství v NATO, Srbové mají blíže k Rusku. Aliance je mezi nimi navíc velmi nepopulární kvůli spojeneckým náletům na srbské jednotky v 90. letech.
Shoda na členství v EU
Všechny národy se ale naopak shodují na členství v Evropské unii. Pro vstup je přes 80 procent obyvatel. Shodu potvrdila i Željka Cvijanovičová, srbská zástupkyně a předsedkyně tří nejvyšších představitelů země.
„Máme tu silné politické rozpory ohledně důležitých témat. V čem jsme ale jednotní, je pohled na naši evropskou cestu,“ myslí si.
Tato budoucnost podle pana Aloise ale zelenou nejspíš nedostane: „Ne, ne. Politici nedají. Ne národ, ale politici.“
Bosna a Hercegovina je kandidátskou zemí Evropské unie od roku 2022. Přístupová jednání ale pokračují velmi pomalu kvůli neschopnosti bosenské vlády provést klíčové reformy i nejednotnému přístupu členských států Unie.
