Špionážní software, trollí farmy, falešné účty. Hackeři na zakázku ovlivňovali volby ve světě
Matěj Skalický mluví se Zdeňkem Novákem, zahraničním reportérem Českého rozhlasu
Krycí jméno: Tým Jorge. Izraelská skupina kyberšpionů a hackerů. Manipulují volby na počkání a inkasují tučné poplatky. Teď se na ně přišlo - odhalil je mezinárodní tým investigativních novinářů. Vypráví Zdeněk Novák ze zahraničí redakce Českého rozhlasu.
Editace: Jan Beneš
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Miroslav Tomek
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
Co je zač ten tým Jorge? A teď tedy ještě nevím, jestli to vyslovuji dobře.
Ano, je to tým Jorge. Proč, to asi řeknu za chvíli. Je to skupina kontraktorů nebo konzultantů, poradců, kteří svým klientům nabízí, že dokáží pomocí různých nástrojů vést úspěšné politické, ale i nějaké jiné informační nebo třeba i dezinformační kampaně. Tým Jorge to je proto, že se celý jmenuje podle jeho hlavní osobnosti, a tou je Tal Hanan, což je padesátiletý bývalý důstojník izraelských speciálních jednotek, v tomto oboru se pohybuje minimálně posledních patnáct let. Tal Hanan je zároveň zakladatelem a ředitelem společnosti Demoman International, která spolupracuje s izraelským ministerstvem obrany na podobných záležitostech, jako je získávání informací a podobně. Opakovaně v různých předchozích kauzách používal vždy pseudonym, v dřívějších letech, kolem roku 2015, byl známý jako jakýsi tajemný pan J. On sám si říká Jorge, ale například na jednom z videí, které se podařilo natočit investigativním novinářům, sám říká, že je mu celkem jedno, jak ho budou oslovovat, jestli mu budou říkat Jorge, George nebo „Horhe“, což je anglická výslovnost španělského přepisu. Říká, že je to jedno, protože on sám je vlastně nikdo, stejně tak jako na dveřích nemá napsáno vůbec nic, protože on sám je naprosto nedůležitý. To je hlavní postava toho týmu.
Odhalení týmu Jorge - The Guardian
Když se tedy bavíme o týmu, tak předpokládám, že jestli on je šéf, tak má kolem sebe skupinku nějakých tajuplných spolupracovníků. Víme, o koho se jedná?
Víme alespoň částečně. V tom týmu jsou podle zjištění investigativních novinářů ještě minimálně další tři lidé. Jedním z nich je Hananův bratr Zohar, to je pracovník izraelské bezpečnostní agentury, nebo někdejší pracovník izraelské bezpečnostní agentury napojené na izraelské bezpečnostní složky. Dále je to mediální konzultant, který se jmenuje Lior Chorev, a ten je zároveň vlastníkem společnosti, která jednání této skupiny, týmu nějak kryje; ta společnost se jmenuje Percepto International. Čtvrtým členem skupiny je někdejší izraelský zpravodajský důstojník Royi Burstien. Tento tým operuje nebo pracuje převážně v izraelském městě Modi'in, které leží, dalo by se říci, na půl cesty mezi Jeruzalémem a Tel Avivem. Nutno ale říci, že sám Jorge, tedy Tal Hanan, při veškerých jednáních s klienty, pokud je vede na dálku, tvrdí, že používá indonéské číslo a že základna týmu, té skupiny je v Indonésii.
Jak ovlivnit volby
Už jsem v úvodu říkal, že hlavním úkolem této skupiny je ovlivňování voleb, ale já si upřímně nedokážu vůbec představit, jak to dělali. Jak ovlivňují volby?
Oni nabízejí svým klientům takový balíček služeb, který jim má k vítězství, a ne vždy je to nutně vítězství ve volbách, pomoct. Ten balíček se skládá z následujících služeb: je to nabourání účtů v různých komunikačních aplikacích nebo, řekněme e-mailových účtů, v těch nabouraných účtech potom tým dokáže odhalit, upravit anebo zveřejnit případné kompromitující materiály proti tomu člověku, jehož aplikace takto nabourají. Pokud tam žádné kompromitující materiály nenajdou, tak si je ten tým dokonce dokáže vytvořit a pomocí nabouraných účtů to tam vložit, jako by to dělal majitel účtu. Potom pomocí, řekněme armády takzvaných avatarů, tedy falešných účtů na sociálních sítích, tyto informace, ať už získané špionážním softwarem nebo vyrobené, dokáže dostat přes sociální sítě mezi skutečné lidi.
„Podívej, Angelin je demo verze profilu, má 4200 přátel, a to ani nevyplnila osobní informace. Žije v Lyonu, to tady tvrdí, pochází z Kamerunu, tam je velká komunita. Tady vidíte její fotku, kterou nahrála… Vidíme tady i jídlo a make up. I bez dokončení bia na profilu má už 4200 přátel...“
Tal Hanan alias Jorge (Haaretz, z videonahrávky natočené skrytými mikrofony)
A potom nabízí, že manipulacemi dokáže cíleně odradit určité vybrané skupiny lidí, zařídit, aby hlasovaly podle přání klienta, narušily průběh voleb nebo k volbám třeba vůbec nešly. Pokud se nic z toho nezadaří tak, jak by klient chtěl, tak tým alespoň tvrdí, že dokáže případně vyvolat kampaně o údajně ukradených volbách. Tedy ještě jednou, jak jsem řekl, pokud volby nedopadnou tak, jak si klient přál.
Toto jsou všechno sliby, anebo máme dokázáno, že v několika desítkách případů se to už podařilo? Teď nemyslím to, že by volby dopadly tak, jak klient chtěl, ale tak, že by tým Jorge do nich nějakým způsobem skutečně zasáhl.
Jsou to na jednu stranu sliby a věci, kterými se tým Jorge chlubil před potenciálními klienty, ale zároveň jsou to informace, které potom, co je investigativní novináři získali, tak je skupina dalších týmů z různých médií po celém světě různě ověřovala a máme zjištěno, že ty věci se skutečně staly, nebo aspoň část z toho, o čem mluvíme, o čem média potom napsala, tak to se skutečně stalo.
Africké země i Západ
Víme tedy konkrétní příklady? Víme, v jakých zemích, jakých konkrétních voleb se to mělo týkat?
Zmíněný Tal Hana neboli Jorge říkal, že dokázali ovlivnit třiatřicet kampaní na úrovni prezidentských voleb, z čehož dvacet sedm bylo úspěšných. Konkrétní politické příklady ne vždy rozváděli, ale několik jich zmínili. Týká se to například prezidentských voleb v Keni. Byly to loňské volby, kdy se tým naboural do telefonů několika spolupracovníků nakonec vítězného kandidáta, kterým je současný prezident William Ruto. Přes nabourané telefony dokázali vytvořit jakési falešné důkazy o nátlaku lidí z Rutova týmu na keňskou volební komisi a všechno to dovedli k tomu, že případ nakonec vyšetřují keňské soudy pro podezření z manipulace voleb právě ze strany týmu Williama Rutoa, přestože důkazy jsou falešně vytvořené. Další případ se týká Nigérie, kdy tým Jorge spolu s firmou Cambridge Analytica vytvářely falešné zprávy a jakési falešné důkazy, které měly podpořit odložení voleb, jež měly být v roce 2016. Tím, že odloží volby, chtěli usnadnit znovuzvolení tehdejšího nigerijského prezidenta Goodluck Jonathana. Volby se jim podařilo odložit ze 14. února o šest týdnů na konec března, ale volby nakonec Goodluck Jonathan nevyhrál.
To jsou případy, které oni naznačili a potom je investigativní novináři ověřili. Ale zároveň během těch schůzek, které si investigativní novináři nahráli, členové týmu Jorge mluvili v jakýchsi náznacích například o tom, že dokázali koupit sexuální hračky a tím zdiskreditovat jednoho z politických kandidátů, který kandidoval proti jejich klientovi. Zároveň zmínili nebo naznačil, že se mohli pouštět i do kampaní, o kterých takto otevřeně nemluvili, a jednou z těch kampaní může být nějaké jejich angažmá v americké politice, protože Jorge, Tal Hanan, říká: kdoví, co se ještě objeví v notebooku Huntera Bidena, tedy syna současného amerického prezidenta, jakési černé ovce rodiny Bidenů, o které výrazně nebo často mluví američtí republikáni.
Zmiňoval jsi spoustu afrických států. Tým Jorge se soustředil hlavně na tento kontinent, nebo operoval po celém světě?
Operoval po celém světě, ale jde spíš o to, že z afrického kontinentu máme důkazy.
„Izraelská firma pomáhala svým klientům například tím, že se jejich protikandidátům nabourala do jejich digitálních účtů a vyráběla na ně kompromitující materiály.“
(ČRo Radiožurnál, 15. 2. 2023)
Víceméně otevřeně mluvili o tom, co dělali v Africe, a ty kampaně dělali i jinde po světě. Jsou informace o tom, že pracovali například v Indii, dělali různé kampaně, jak jsme naznačili, ve Spojených státech, v Kanadě, ale tam nepředkládali jasné důkazy o tom, co tam vlastně dělali, nebo se to netýkalo politických kampaní. Jedna z jejich akcí se třeba týkala diskreditace francouzského novináře a tak dále.
Už jsi několikrát řekl, že mezinárodní investigativní tým přišel na to, že skupina Jorge něco takového dělala. Jak?
Předstírali, že jsou potenciální klienti. Kontaktovali tým Jorge a tvrdili, že chtějí odložit plánované volby v Čadu, tedy v zemi v subsaharské Africe, a právě tým Jorge jim v tom měl pomoct. Několik měsíců s nimi jednali, nejdřív přes telefony a e-maily, a to byla právě doba, kdy Jorge říkal, že funguje z Indonésie. Během několika měsíců postupných telefonických a dalších schůzek došlo i na osobní schůzky, a ty už proběhly v Izraeli, ve městě Modi'in. Tam se několik novinářů z různých médií, byl to izraelský deník Haaretz, pak The Marker, Radio France, sešlo na osobních schůzkách s Talem Hananem a jeho týmem a ty schůzky si nahrálo. To, co my teď víme, jsou výsledky toho, co oni nahráli. Investigativní týmy z celého světa potom ověřovaly informace, o kterých tam mluvil ať už Tal Hanan nebo jeho spolupracovníci. Mezi další média, která to ověřovala, patří například německý Der Spiegel a Die Zeit, britský deník The Guardian, francouzský deník Le Monde a obecně mezinárodní konsorcium investigativních novinářů OCCRP. Všechny informace ověřovali a zjistili, že to není, dalo by se říci, obyčejné chvástání firmy, která se snaží nalákat klienta, ale že jsou to skutečně věci, které se děly.
Tým Jorge pracoval na objednávku?
Podle toho, co víme, tak pracovali na objednávku. Přišel k nim klient, který chtěl něco udělat, a oni to pro něj udělali. Nabízeli ten svůj balíček a inkasovali za to statisíce amerických dolarů.
Statisíce amerických dolarů za jedno ovlivnění voleb?
Za jednu zakázku.
Ty jsi zmiňoval, kolik světových velkých médií na tomto případu pracovalo, tak mě zajímá - reagoval už na to odhalení nějakým způsobem Izrael?
Izraelská vláda nebo izraelské úřady na toto odhalení přímo zatím nereagovaly, nicméně dlouhodobě Izrael vlastně ani nepopírá, že by spolupracoval s firmami, které se pohybují v této sféře, řekněme kybernetické války nebo kybernetické špionáže. Izrael nebo izraelské úřady, izraelská vláda, respektive izraelské vlády, pod tlakem třeba Spojených států v posledních letech a měsících odráží kritiku, že nechává izraelské firmy prodávat různé druhy špionážního softwaru i režimům s, mírně řečeno, spornou reputací. Známe případy, kdy třeba izraelská firma prodává software Pegasus a k tomu, aby ho mohla prodat, potřebuje souhlas izraelského ministerstva obrany. Firma NSO Group se hájí tím, že potřebuje souhlas izraelského ministerstva obrany a prodává to pouze státům na boj proti terorismu. Izraelský deník The Jerusalem Post zároveň naznačil, že kvůli těmto problémům, kdy izraelské firmy prodávají špionážní software do zahraničí, by Izrael mohl uzákonit, že zpravodajští důstojníci budou mít jakýsi zákaz zakládat si takové firmy nebo v nich pracovat. Deník ale upozorňuje, že svým způsobem o to asi v izraelské politice není úplně zájem. Já jsem před časem mluvil i s izraelským bezpečnostním expertem Shirem Heverem, který řekl, že je to v podstatě taková nepsaná dohoda mezi izraelskou vládou a lidmi, kteří pracují ve specializovaných jednotkách na kyberbezpečnost, a je to taková dohoda prospěšná pro obě strany, protože izraelská vláda umožní těm lidem po tom, co si odslouží službu v armádě, aby si založili takovéto firmy a prodávali, dalo by se říci, know-how, které získají v izraelské armádě, a takto ho zpeněžovali, a poměrně dost.
Nic nového, přesto bezprecedentní
Už se v minulosti něco takového stalo, třeba i v Izraeli? Respektive, nakolik bezprecedentní je to odhalení jako takové? Teď nemyslím zasahování do voleb, které my známe z případu toho, kdy existují ruské trollí farmy, které potom nějakým způsobem ovlivňují třeba volby ve Spojených státech amerických a tak dále. Ale prostě tady existuje skupina lidí, kteří přijímají objednávky z celého světa, aby ovlivňovali, také po celém světě, volby.
Je to svým způsobem unikátní. Jednotlivé složky toho, co tento tým dělal, tak to všechno tu už vlastně bylo. Byla tady kauza Cambridge Analytica, kdy někdo ovlivňoval volby, byly tady případy, kdy se někdo pomocí špionážního softwaru naboural do něčího telefonu, ať už nějakých politiků, novinářů a aktivistů, to dělá firma NSO Grup se špionážním softwarem Pegasus. Ale toto je unikátní v tom, že tady je to propojené, je to špionážní software, zároveň využívají trollí farmy, provozují desítky tisíc falešných účtů na sociálních sítích...
To znamená, že už tady všechno bylo, ale do jisté míry je toto bezprecedentní?
Přesně tak, oni využívají prostředky, které už někdo používal před nimi, ale toto je bezprecedentní v tom, že je to všechno propojené - špionážní software, trollí farmy, falešné účty.
Jak se hájí? Protože přece jenom teď, když se na ně přišlo...
Tal Hanan, tedy Jorge, zatím víceméně odmítal odpovědět na výzvy novinářů, aby to nějak okomentoval. Tvrdí, že potřebuje schválení blíže neurčených autorit, v čemž jedná podobně jako izraelská firma NSO Group, která se vždy odvolává na to, že aby mohla něco říct, tak to musí schválit izraelské ministerstvo obrany. Hanan zároveň popřel, že by dělal jakékoli nekalosti nebo nepravosti. Tvrdí, že vždy využíval jen bezpečnostní díry v různých aplikacích, teď mluvím o používání špionážního softwaru, kdy on říká, že jen využíval to, co tady je, nějaké, řekněme vágní právní prostředí, že vlastně nedělal nic zakázaného nebo špatného. Zároveň bratr Tala Hanana, Zohar, se k tomu vyjádřil tak, že celý život jen podniká a dodržuje zákony a nic špatného nedělá.
Hrozí té skupině, týmu Jorge, za jeho činnost teď něco v Izraeli nebo někde jinde ve světě? Nebo je to tak, že se na to prostě přišlo, tak o tom víme, a to je všechno?
Dělali věci, které jsou celkem jednoznačně nelegální. Je to například nepřátelské převzetí nebo ovládnutí jakéhokoliv digitálního zařízení, telefonu nebo počítače, to samozřejmě není legální. Stejně tak je vysloveně nelegální to, že manipulují s volbami nebo ovlivňují výsledky voleb. Ale třeba ovlivňování voleb záleží vysloveně na jednotlivých úřadech v těch jednotlivých zemích, kde se to dělo. Za necelý týden od vypuknutí této kauzy jsem zaznamenal jediný případ, že by se něco takového začalo vyšetřovat. To se týká Indie, kde tamní strana Indický národní kongres požaduje od vládní Indické lidové strany (BJP - pozn. red.), aby vysvětlila, že tento tým se angažoval i v Indii, v indické politice. Indický národní kongres se to zároveň snaží postavit do takové roviny, že pokud to vláda nechce vyšetřovat, tak to znamená, že manipulace indických voleb byly ve prospěch vládní strany BJP. V Izraeli jako takovém se ví, že to, co dělají, není správné, ale zároveň prostě využívají toho, že velká část toho, co dělají, je založená na jakémsi právním vakuu. To se týká toho, že někdo provozuje třeba i desetitisíce falešných účtů a s jejich pomocí potom ovlivňuje veřejné mínění nebo cokoliv; to vlastně nikde na světě není přímo protizákonné, nikde to není zakázáno. Zároveň si, upřímně řečeno, neumím úplně představit, že by to někdo zakázal, protože tyto praktiky používají víceméně všichni. Používají to různé politické strany, firmy pro svůj marketing. Úplně si neumím představit, že by to někdo kdekoli na světě vysloveně zakázal nebo vytvořil zákon, který by to zakazoval.
Související témata: podcast, Vinohradská 12, Izrael, internet, hacker, hackeři, kyberkriminalita