„Hackeři nejdřív napadli systémy archivu a zveřejnili e-maily uživatelů spolu s jejich hesly. Následně to zopakovali i u systému, který archiv používá k řešení požadavků čtenářů,“ říká Jan Cibulka.
„Myslím si, že máme opravdu problém, protože toto je viditelný důkaz, že žádná stoprocentní síťová bezpečnost nikdy nebude existovat,“ říká vědecký redaktor Koubský.
Cílem kyberútoků této jednotky se podle německých zpravodajců staly sítě v členských státech NATO i země v Latinské Americe a střední Asii. Jde o destruktivní činnost i o krádeže dat.
„Nepochybně se jim to nějakým způsobem daří. Ono toto jde velmi špatně vyčíslit, protože jednak neznáme všechno, co západní tajné služby nebo české zablokovaly nebo co se jim podařilo,“ říká Kundra.
„Hackeři se snaží získat cenné údaje o oběti a třeba nějaké účetní závěrky, aby měli představu, kolik je například firma schopna zaplatit," říká šéf NÚKIB pro Český rozhlas Plus.
I když je pondělí posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok prostřednictvím daňového poradce, přiznání lze bez sankce podat do úterý 9. července.
„Nizozemsko je první zemí, která volí pro nový evropský parlament… Takže budou první zemí zasaženou DDoS útoky,“ napsala na Telegram proruská hackerská skupina HackNet, která se k útokům hlásí.
„Polsko, které je rovněž jedním z cílů útoků APT28, důrazně odsuzuje opakované, nepřijatelné a škodlivé aktivity prováděné v kybernetickém prostoru ruskými subjekty,“ uvedla Varšava.
Hackeři útočí na česká média. Minulý týden se podle vyjádření agentury ČTK dostal neznámý útočník do účtu, skrze který bylo možné upravovat články na webu České noviny.
Neznámý útočník umístil v úterý dopoledne na zpravodajský web České noviny dva smyšlené články. Ani jeden z textů nepochází z produkce agentury ČTK, která server provozuje.
Společnost přiznala, že unikly informace jako jména, e-mailové adresy, data narození, hesla k telefonním účtům, a dokonce i čísla sociálního pojištění, která jsou obdobou českých rodných čísel.
V únoru se počet kybernetických incidentů v Česku nezměnil. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na svém webu informoval, že jde o čtvrtý měsíc v řadě s podprůměrnými hodnotami.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba uvedla, že se jihokorejské firmy staly od konce loňského roku klíčovým cílem severokorejských hackerů, a vyzvala ke zpřísnění bezpečnostních opatření.
U počítačů a chytrých telefonů už je běžná antivirová ochrana, která je zabezpečuje před kybernetickými útoky. Od července letošního roku ji budou muset mít nově vyrobené automobily.
Zatímco v roce 2022 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) řešil jednotky vážných incidentů měsíčně, o rok později to byly řádově stovky případů každý měsíc.
Podle ministerstva šlo o DDoS kybernetický útok. Při něm se hackeři snaží narušit nebo poškodit webovou stránku tím, že ji zahltí velkým množstvím požadavků.
Tým Microsoftu pro výzkum hrozeb běžně vyšetřuje hackery, kteří jednají ve prospěch nebo na příkaz státu. Patří mezi ně i ruská skupina Midnight Blizzard, která podle Microsoftu stojí za útokem.
Rusové podle Američanů využívají získaný přístup ke krokům, kterými by si zajistili trvalý přístup do narušených systémů. Americké úřady zatím identifikovaly „omezený počet“ obětí.
„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
Radiožurnál a server iROZHLAS.cz prostudovaly dopisy, které psal ruský hacker Jevgenij Nikulin z vězení. Soudci například psal, že je nevinný, a dožadoval se propuštění.
Federální soud i vězeňský úřad uvedly, že jim není známo, kde se Nikulin nyní nachází. Americká justice nicméně počítala s tím, že na území Spojených států nezůstane.
K útoku se přihlásila skupina Monti, říká Boris Mutina, bezpečnostní expert firmy Excello: „Zaměřují se hlavně na cíle, které jsou spojené s vládou nebo státními organizacemi.“
„Výhoda ruské techniky byla, že nešla hacknout. Nebylo tam totiž nic, co by šlo hacknout. To se s nákupem západní techniky mění. V ní je spousta přístrojů, které spolu komunikují,“ uvedl Haratek.
V posledních letech se výrazně zvyšuje velikost a rozsah kybernetických útoků KLDR proti podnikům spojeným s kryptoměnami. To se časově shoduje se zjevným zrychlením jaderného programu.