„Myslím si, že máme opravdu problém, protože toto je viditelný důkaz, že žádná stoprocentní síťová bezpečnost nikdy nebude existovat,“ říká vědecký redaktor Koubský.
Cílem kyberútoků této jednotky se podle německých zpravodajců staly sítě v členských státech NATO i země v Latinské Americe a střední Asii. Jde o destruktivní činnost i o krádeže dat.
„Hackeři se snaží získat cenné údaje o oběti a třeba nějaké účetní závěrky, aby měli představu, kolik je například firma schopna zaplatit," říká šéf NÚKIB pro Český rozhlas Plus.
Severokorejští hackeři napadali počítačové systémy řady technologických firem či zbrojovek. Za odhalením stojí tajné služby z Velké Británie, Spojených států a Jižní Koreje.
K záznamům amerického operátora AT&T se hackeři pravděpodobně dostali bezpečnostní mezerou ve službě Snowflake, kterou operátor používal k ukládání dat.
I když je pondělí posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok prostřednictvím daňového poradce, přiznání lze bez sankce podat do úterý 9. července.
Odložené operace, zmatek a finanční škody. To je výsledek úterního kyberútoku na londýnské nemocnice. Hackeři vyřadili z provozu firmu, která se starala o krevní testy. Stát se to může i v Česku.
Se začátkem eurovoleb došlo k několika DDoS útokům na stránky nizozemských politických stran. Jak velkou škodu mohou ale DDoS útoky během voleb způsobit?
„Nizozemsko je první zemí, která volí pro nový evropský parlament… Takže budou první zemí zasaženou DDoS útoky,“ napsala na Telegram proruská hackerská skupina HackNet, která se k útokům hlásí.
„Polsko, které je rovněž jedním z cílů útoků APT28, důrazně odsuzuje opakované, nepřijatelné a škodlivé aktivity prováděné v kybernetickém prostoru ruskými subjekty,“ uvedla Varšava.
Útoky v poslední době často využívají zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Jejich terčem jsou i další alianční země jako například Německo nebo Polsko.
Hackeři útočí na česká média. Minulý týden se podle vyjádření agentury ČTK dostal neznámý útočník do účtu, skrze který bylo možné upravovat články na webu České noviny.
Neznámý útočník umístil v úterý dopoledne na zpravodajský web České noviny dva smyšlené články. Ani jeden z textů nepochází z produkce agentury ČTK, která server provozuje.
Společnost přiznala, že unikly informace jako jména, e-mailové adresy, data narození, hesla k telefonním účtům, a dokonce i čísla sociálního pojištění, která jsou obdobou českých rodných čísel.
Na odrážení útoku podle tiskové agentury TASS pracují IT specialisté strany i pracovníci úřadu Roskomnadzor, který má mimo jiné na starosti dohled na telekomunikace a informační technologie.
V únoru se počet kybernetických incidentů v Česku nezměnil. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na svém webu informoval, že jde o čtvrtý měsíc v řadě s podprůměrnými hodnotami.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba uvedla, že se jihokorejské firmy staly od konce loňského roku klíčovým cílem severokorejských hackerů, a vyzvala ke zpřísnění bezpečnostních opatření.
Terčem kampaně měly být zejména asijské země, například Jižní Korea nebo Tchaj-wan. V Číně tyto kampaně sledovaly aktivity etnických menšin nebo protivládních aktivistů.
Přístroj Flipper Zero, který se nevyužívá pouze v Kanadě, ale po celém světě, bude nejspíš zakázán. Kanadská vláda se tak rozhodla kvůli zlodějům, kteří přístroj začali využívat při krádežích aut.
„I malá chvilka nepozornosti může stát velké peníze,“ upozorňuje Jakub Vinčálek z Policejního prezidia. Podvodů na internetu bylo loni na 19 tisíc, rapidní nárůst z roku 2022 se ale neopakuje.
U počítačů a chytrých telefonů už je běžná antivirová ochrana, která je zabezpečuje před kybernetickými útoky. Od července letošního roku ji budou muset mít nově vyrobené automobily.
Zatímco v roce 2022 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) řešil jednotky vážných incidentů měsíčně, o rok později to byly řádově stovky případů každý měsíc.
Podle ministerstva šlo o DDoS kybernetický útok. Při něm se hackeři snaží narušit nebo poškodit webovou stránku tím, že ji zahltí velkým množstvím požadavků.
Tým Microsoftu pro výzkum hrozeb běžně vyšetřuje hackery, kteří jednají ve prospěch nebo na příkaz státu. Patří mezi ně i ruská skupina Midnight Blizzard, která podle Microsoftu stojí za útokem.