‚Jestli budete střílet vy, pak začneme i my.‘ Trump zopakoval hrozbu vojenským zásahem proti Íránu
Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu vojenským zásahem na obranu demonstrantů. Varoval íránské vedení před střelbou do lidí v ulicích. Íránci už dva týdny protestují proti hroutící se ekonomice i proti islámskému režimu. Demonstrace si údajně vyžádaly už desítky obětí, agentura AP s odkazem na lidskoprávní aktivisty mluví o 62 obětech. Informace se ale z Íránu dostávají stále obtížněji.
Donald Trump v pátek znovu pohrozil Íránu případnou vojenskou invazí. „Rozmyslete si, jestli do lidí začnete střílet, protože pak začneme střílet my,“ řekl Trump na adresu íránského režimu.
Čistě ekonomické protesty se transformují do těch protirežimních. Na to íránské vedení reaguje velice podrážděně
Zároveň ujistil, že případný vojenský zásah neznamená, že do Íránu vstoupí americký voják, čímž de facto vyloučil pozemní operaci. Írán je podle šéfa Bílého domu v opravdu velkých problémech.
Analytici nejsou jednotní v tom, jestli by Spojené státy mohly skutečně zasáhnout v Íránu. Poukazují však na případ Venezuely. I tam USA a současné americké vedení podle analytiků ukázalo, že jsou výhrůžky schopné přetavit v činy.
Část analytiků také předpovídá, že Spojené státy zasáhnou na straně demonstrantů ve chvíli, kdy už bude jisté, že íránský režim padne.
Informační blokáda Íránu
O aktuální situaci v ulicích íránských měst toho víme stále méně. Od čtvrteční noci prakticky trvá informační blokáda Íránu – nejde internet, nejdou telefony. Do značné míry je také přerušené letecké spojení.
Podle toho, co se momentálně dostává z Íránu ven, tak protesty pokračují hlavně v několik velkých íránských městech, včetně Teheránu.
Masivní protesty se podle aktivistů rozšířily po celém Íránu. V zemi nejde internet
Číst článek
Protesty začaly před dvěma týdny. Obchodníci zavřeli své obchody na bazaru a vyšli protestovat proti zhoršujícím se ekonomickým podmínkám a pádu íránského rijálu. Po dvou týdnech protesty dostávají velmi protirežimní charakter.
Tamní vláda Íráncům nedávno slíbila finanční kompenzaci za ekonomické problémy. Otázkou ale je, jestli tato nevelká kompenzace může protesty utlumit.
Návrat opozice
Lidé v několika íránských městech podle videí nahrazují současnou íránskou vlajku vlajkou takzvaného lva a slunce – tak nazývají vlajku předchozího, královského režimu. Ukazuje to, že do Íránu vrací povědomí o íránské monarchii, která trvala až do islámské revoluce v roce 1979.
Výraznou postavou je korunní princ Réza Pahlaví, syn posledního íránského šáha, který se ujímá iniciativy a snaží se být jedinou hmatatelnou postavou íránské opozice, která je hodně roztříštěná a pro Íránce prakticky neviditelná.
Íránské protesty si vyžádaly 35 obětí. 1200 lidí bylo zatčeno, demonstrace se šíří dále
Číst článek
Mladí Íránci Pahlavího příliš neznají. To, že se jeho jméno objevuje na demonstracích, je něco nového. Jedná se o výsledek jeho několikaměsíční snahy dostat se do popředí a navrátit se do povědomí Íránců.
Pahlaví například odmítá americkou intervenci. Říká, že Íránci si svůj islámský režim musí svrhnout sami. Americký prezident Donald Trump zatím nemá zájem se s Pahlavím setkat, přestože korunní princ žije od vyhnání z Íránu ve Spojených státech. I to naznačuje, že Trump je ohledně setkání s opoziční stranou opatrný, když ještě není jasné, zda íránský režim vydrží, nebo ne.
Vytrácející se porozumění
Prezident Íránu Masúd Pezeškján měl zpočátku smířlivá slova. Uváděl, že chápe, proč demonstranti vycházejí do ulic, a že chápe ekonomické problémy. Nedávno měl zásadní projev nejvyšší vůdce Alí Chámeneí, který už vůbec smířlivý nebyl. Vyhrožoval například účastníkům demonstrací trestem smrti.
Odráží se to také v měnící se povaze protestů. Čistě ekonomické protesty se transformují do těch protirežimních. Na to íránské vedení reaguje velice podrážděně.
