Nejsem si jist, zda se zřícený most v Drážďanech dá opravit, říká odborník
V Drážďanech došlo ve středu k částečnému zřícení mostu Carolabrücke vedoucího přes řeku Labe. Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Zřícení mostu komplikuje dopravu, zároveň se hasiči obávají, že by jeho části mohly během nadcházejících silných dešťů působit jako hráz. O možných příčinách pádu hovořil na Radiožurnálu Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT a odborník na mosty.
375 metrů dlouhý most byl postavený v roce 1971. Byla jeho konstrukce něčím zvláštní, neobvyklá?
Most je tvořen třemi samostatnými mostními konstrukcemi, dvě jsou pro běžnou dopravu a ta, která se zřítila, je pro tramvajovou dopravu a chodce. Konstrukce je z předpjatého železobetonu, má komorové nosníky a je přece jenom trošku zvláštní tím, že ten konstrukční systém je takzvaný Gerberův nosník. Na části, která se zřítila, byla na konzole vycházející z pilířů vložena střední část, což znamená, že tam byly klouby. To, co se zřítilo, tak není spojitý nosník, ale je to trošku speciální konstrukce.
Mohlo být to, že jde o zvláštní konstrukci, důvodem jeho zřícení? Byl tam nějaký problém s tou konstrukcí?
Myslím si, že důvodem možná nikoliv. Samozřejmě takhle je těžké usuzovat, ale mechanismus porušení, jak je vidět na různých obrázcích, ukazuje, že se velmi pravděpodobně poškodila jedna konzola nad podporou, tam je vidět úplně rovný lom. Náhle to prasklo, a protože tam jsou klouby, tak se celá mostní konstrukce zřítila do vody.
V Drážďanech se částečně zřítil most přes Labe, zraněn nikdo nebyl. Příčina je zatím neznámá
Číst článek
Šéf drážďanského silničního úřadu Holger Kalbe mluví o tom, že tam mohlo dojít ke korozi v důsledku masivního používání posypového chloridu v dobách NDR. Je to podle vás pravděpodobné?
K tomu jsem se chtěl dostat. Právě nad touto podporou při vrchních vrstvách je velké množství kovové výztuže, ať předpínací, nebo běžné. V případě, že se tam hodně solilo a konstrukce nebyla úplně dokonale provedena, tak mohlo dojít k masivní korozi a následně k případnému kolapsu, protože došlo k velkému oslabení a porušení výztuže.
S tím, že něco zkoroduje, se přece musí u mostů počítat a je nutné to kontrolovat. Dá se říct, že bylo něco při stavbě a nebo při pozdější údržbě zanedbané?
Kontrola předpínacích prvků je velmi obtížná v tom smyslu, že se nacházejí uvnitř masy betonu, takže to není přímo jednoduše ověřitelné, a jak jsem zmínil, tak návrh předpokládal s nějakými ideálními podmínkami, které při realizaci nemusely být všechny provedeny dokonalým způsobem, třeba kanálky nebo ochrana výztuže. Po těch x letech, myslím padesáti čtyřech, zkrátka významná část výztuže mohla zkorodovat, a proto došlo k havárii.
Sedm minut před zhroucením. Italská prokuratura zveřejnila video s trhlinou na janovském mostě
Číst článek
Může se ještě i za tohoto stavu dokončit rekonstrukce mostu? Jeho dvě třetiny byly již za miliony euro opraveny.
Jak jsem říkal, to jsou tři samostatné mosty. Na těch pro osobní dopravu právě probíhaly nějaké opravné práce. Mosty se v literatuře označují A, B, C. A a B byly opraveny a C zkolabovalo prakticky těsně předtím, než mělo být opraveno v roce 2025. Je to možná trošku paralela s mostem Morandi, u kterého se taky vědělo, že něco není úplně v pořádku, ale už se oprava prostě nestihla.
Chápu to správně, že říkáte, že dvě části jsou v pořádku, jsou opravené a tuto je možné opravit také?
Obávám se, že nevím, jakým způsobem. Jak provést napojení a výměnu. Nejsem si úplně jist a bojím se, že tato část bude muset být nahrazena novou. To už se podle mě nedá opravit.
