Koncert Taylor Swift byl typický měkký cíl pro teroristy, míní bezpečnostní analytik

Rakouské úřady stále vyšetřují plánované teroristické útoky na koncerty zpěvačky Taylor Swift ve Vídni, které byly preventivně zrušeny. Chtěl je spáchat devatenáctiletý útočník, který přísahal věrnost Islámskému státu. „Nejdůležitější pro prevenci teď bude spolupráce bezpečnostních složek napříč Schengenem,“ řekl pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Josef Kraus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Taylor Swift

Teroristická hrozba na dalších koncertech není úplně hmatatelná, říká Kraus | Zdroj: Profimedia

Taylor Swift má mít další koncerty. Co se po odhalení vídeňské hrozby mění pro bezpečnostní složky v Evropě?
Samozřejmě nic úplně zásadního. Teroristická hrozba není úplně hmatatelná.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s bezpečnostním analytikem Josefem Krausem

V tuto chvíli informace nehovoří o tom, že by se mělo jednat o organizovanou záležitost. Spíše jde o událost, která byla vykonstruována jedním osamělým vlkem. Ale samozřejmě může být všechno jinak.

A proto je asi nejdůležitější sdílení informací napříč nejenom různými bezpečnostními sbory uvnitř jednoho státu, ale především přeshraniční spolupráce. Je to totiž globální fenomén.

Navíc v rámci schengenského prostoru, kde prakticky neexistují hranice a je zde úplně volný pohyb osob, může docházet i velice k snadnému přelévání bezpečnostního problému ze státu do státu. A je jedno, jaký je reálný původ útočníka, protože zasáhnout může prakticky kdekoliv po Evropě.

Takže si dovedu představit, že zejména tlak na sdílení informací se zahraničními kolegy je přesně to, co bezpečnostní sbory v různých zemích, ať už tam jsou koncerty Taylor Swift, nebo nikoliv, v tuto chvíli řeší.

4:10

Výbušnina a bodné zbraně. Mladík chtěl na koncertu Taylor Swift zabít podle ministra co nejvíce lidí

Číst článek

Připomněl se nám útok na hudební klub Bataclan v Paříži z roku 2015 nebo útok sebevraha po koncertě americké zpěvačky Ariany Grande v roce 2017. V obou případech došlo k obětem na životech. Mění se nějak povahu hrozby, nebo zůstává stejná?
Zůstává v podstatě stejná.

Jsou to typické útoky na měkké cíle, kde je velká koncentrace osob. Zároveň míra ochrany je výrazně nižší než v případě třeba klíčových infrastrukturních nebo energetických bodů. Zajistit stoprocentní bezpečnost samozřejmě nelze.

Ideální variantou je právě monitorování sociálních sítí, komunikátorů a tak dále. Ale samozřejmě vždycky v intencích zákona. A to je to, co vedlo v rámci preventivních opatření k identifikaci možného pachatele nyní v Rakousku.

Ale samozřejmě stoprocentní bezpečnost není nikdy zaručena a prostor ani nelze efektivně ochránit už z jednoho prostého důvodu – kdyby ta ochrana měla být extrémně efektivní, tak se na koncert, kde má být třeba 200 000 lidí, prakticky nikdo nedostane včas.

Rakušané se učí

Rakouský ministr vnitra uvedl, že nebezpečí islamistických činů výrazně stouplo po loňském útoku Hamásu na Izrael. Podle čeho se obvykle hodnotí míra rizika?
Každá bezpečnostní služba si to vyhodnocuje sama. Většinou se hovoří o tom, že se sledují například nenávistné projevy typicky na sociálních sítích.

Další podezřelý z přípravy útoku na koncert Taylor Swift. Rakouská policie zadržela 18letého Iráčana

Číst článek

A policie nebo zpravodajské služby mají pochopitelně také sadu různých informátorů, které vytěžují v této oblasti. To znamená, že spoléhají i na to, že jim říkají, že dochází k nějakému varu, vyšší míře nenávisti nebo vyšší míře rizika.

Na základě těchto věcí to potom vyhodnocují. Mají dost často své vlastní metriky, které nejsou ale přenositelné do nějakého jiného prostoru, to znamená, jsou šité na míru konkrétnímu regionu, městu nebo státu.

A potom o hodně záleží na tom, jestli zpravodajská služba nebo policejní orgán je dostatečně vyspělý na to, aby s něčím takovým vůbec pracoval a nějakou metodiku a metriku měl.

Což je bohužel v případě Rakouska poměrně problém, protože to je země, která má dlouhou tradici nemít zpravodajské služby a policejní síly, které by bojovaly s extremismem nebo terorismem. Rakušané se to nyní učí a za pochodu vytváří struktury, které třeba v západní Evropě anebo i u nás už jsou desítky let.

Jak moc hendikepuje Vídeň coby pořadatele velkých akci tato, byť odvrácená, hrozba?
Poměrně hodně z toho důvodu, že nyní bude tendence alespoň v následujících několika týdnech buď podobné druhy aktivit zrušit, anebo výrazně posilovat míru zabezpečení.

Po útoku nožem v Anglii zemřelo třetí dítě. ‚Nevím, jak vyjádřit dostatečnou soustrast,‘ říká Taylor Swift

Číst článek

To je naprosto v pořádku. Ale zase to přináší celou řadu organizačních problémů, finanční náročnost pro pořadatele a tak dále.  

Nyní předpokládáme, že rakouské bezpečnostní sbory mají zvláštní pohotovost. Bude docházet k analýze informací a dat, která byla nalezena u potenciálního útočníka s cílem objevit nějaké vazby, model, šablonu nebo něco takového, čeho by se mohly sbory chytit a vyšetřovat dále a třeba identifikovat další pachatele.

To je něco, co Rakousko zažije v následujících týdnech, možná jednotkách měsíců.

A co může odradit mladé lidi, aby se radikalizovali na internetu?
V podstatě téměř nic, pokud k tomu mají dostatečné podmínky, to znamená vlastní zázemí.

Náboženská radikalizace funguje tím způsobem, že náboženství využívá pouze jako katalyzátor pro akceleraci problémů, které jinak řeší mladí lidé kdekoliv jinde. To znamená, je to sociální a ekonomické zázemí.

Je to běh na dlouhou trať a stejně tak jako je stoprocentní bezpečnost vyloučena, tak ani tomuto nelze nikdy úplně zabránit.

Martina Mašková, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme