Hrozba terorismu v Evropě nikdy nezmizela. Zvyšuje ji i olympiáda v Paříži, upozorňuje bezpečnostní expert
„Zabijte je všechny,“ stojí na plakátech vyobrazujících čtyři velké evropské stadiony, kde se odehrály úvodní čtvrtfinálové zápasy fotbalové Ligy mistrů. Výhrůžka s konkrétním místem i datem možného útoku se na kanálu Islámského státu objevila v pondělí, utkání nakonec proběhla bez incidentu. „Islámský stát se tím mohl snažit motivovat jiné, kteří by útok spáchali, a on se k němu později přihlásil,“ míní bezpečnostní expert Oldřich Bureš.
Islámský stát v pondělí zveřejnil výhružný plakát, na kterém vyzývá k útoku na čtyři stadiony, kde se hrály úvodní čtvrtfinálové zápasy Ligy mistrů. Je takto konkrétní hrozba, tedy že obsahuje kde i kdy by útok měl proběhnout, u Islámského státu běžná?
Úplně typické to není. Publikováno to bylo na neoficiální mediální stanici, která obecně zveřejňuje vše, co se týká propagandy Islámského státu. Někteří analytici by tvrdili, že to není oficiální zdroj kontrolovaný z toho, co zbylo z centrály IS, a že se tam propagandy vyzývající k útokům vyskytuje poměrně hodně.
‚Zabijte je všechny.‘ Teroristé z Islámského státu vyhrožují útokem při utkáních Ligy mistrů
Číst článek
Takto specificky to ale není obvyklé. Islámský stát většinou využívá momentu překvapení a k útokům se hlásí až zpětně, jak jsme viděli naposledy při teroristických útocích v Moskvě nebo při útoku v Paříži v listopadu 2015.
Viditelná aktivita Islámského státu směrem k Evropě byla v posledních letech spíše utlumená, proč na sebe tedy upozorňují tímto způsobem právě teď?
To je spíše spekulativní otázka, na kterou bych měl tři různé varianty odpovědí. Tou první je z jejich pohledu úspěšný útok v Moskvě. Úspěch obecně přitahuje, je třeba ho propagandisticky využít a motivovat jiné jak z hlediska rekrutace, tak z hlediska takzvaných „lone wolves“, spících vlků.
Jsou to lidé, kteří sice nemusí mít žádné přímé napojení na Islámský stát, ale mohli by spáchat něco, k čemu by se Islámský stát mohl později přihlásit. V případě útoků v Evropě v minulých letech byl těchto numericky vzato větší počet než těch, které provedli přímo operativci Islámského státu jako třeba v Paříži 2015.
Druhá možná interpretace jsou blížící se velmi významné události v Evropě, zejména olympijské hry v Paříži, které jsou vnímány jako potenciální vysoká teroristická hrozba. Pařížský stadion, který uvedli na plakátu, bude používán i při olympiádě.
Třetí možná varianta, což se spekuluje dlouhodobě, je, že se Evropa dostává v posledním roce do popředí zájmu. Ještě více to bylo umocněno tím, co se děje na Blízkém východě, tedy eskalace konfliktu v Pásmu Gazy, a obecně s tím spojená polarizace mnohých západních společností s početnými muslimskými minoritami, což se Islámský stát snaží využívat k rekrutaci.
Hrozba zahraničních bojovníků
Dá se tedy mluvit o tom, že jde o typ propagandy?
Určitě ano. Islámský stát v Evropě nemá zatím příliš sofistikovanou strukturu a v posledních letech dle veřejně dostupných informací nezískal ani nějaké sofistikované rekruty s výjimkou „navrátilců“, takzvaných zahraničních bojovníků z Iráku a Sýrie. Ti byli v letech 2018, 2019 mnohdy odsouzeni na čtyři až pět let a teď opouštějí věznice.
Je možné, že to je čtvrtá skupina, na kterou tato propaganda může cílit. Obecně je to ale rekrutace a motivace těch, kteří radikalizovaní jsou, aby sami o sobě nějaký teroristický útok spáchali a Islámský stát se k tomu mohl potom přihlásit.
Zrušit zahajovací ceremoniál olympiády? Politici se obávají o bezpečnost, podle vlády zajištěna bude
Číst článek
Kdo jsou tito zahraniční bojovníci?
Zahraniční bojovníci jsou velkou hrozbou spojenou s Islámským státem, protože do Sýrie a Iráku odešlo bojovat až pět tisíc Evropanů, o jejichž osudu u všech ještě stále nevíme. Víme, že zhruba 30 procent z nich zahynulo, 30 procent se přesunulo na jiná bojiště, ale u zbytku víme, že se snažili navrátit. Ve Francii nebo Německu to bylo v řádu stovek.
Je to dlouhodobě vnímáno jako velká bezpečnostní hrozba a z mého pohledu se ji nedaří úplně efektivně řešit vzhledem k takto vysokým počtům. Podobné volání tak cílí na to, aby se někteří z těchto navrátilců opět zaktivizovali.
Můžeme říct, že se strategie Islámského státu nějak mění?
Je potřeba říct, že neexistuje nic jako jeden Islámský stát. Takzvaná centrála byla velmi omezena, mnohem aktivnější jsou její regionální buňky zejména v subsaharské Africe a stále více i IS-Chorásán, což je na pomezí Pákistánu a Afghánistánu. Ten pravděpodobně provedl teroristické útoky v Moskvě a může stát za hrozbami vůči Evropě.
Islámský stát obecně měl vždy globální cíle, jen je otázka, kde je realizuje. Evropa má poměrně dlouhodobou zkušenost s islamistickým terorismem i s útoky Islámského státu, byť v posledních letech jejich počet spíše klesal. Nikdy ale neklesal počet lidí, kteří byli vyšetřováni, případně uvězněni, na základě spojitosti s islamistickým terorismem, alespoň podle dat zveřejňovaných ve výroční zprávě Europolu o stavu terorismu.
Hrozba možná trochu poklesla, ale nikdy nezmizela úplně. Dokonce hrozbu zvyšují faktory, které jsem zmiňoval, zejména olympijské hry v Paříži a větší polarizace kvůli palestinsko-izraelskému konfliktu od října minulého roku.
‚Vystrašit občany‘
V jakém stavu je Islámský stát teď oproti letům 2015 až 2017, kdy byl mnohem viditelnější?
Pohled na to, že Islámský stát utrpěl fatální ránu tím, že ztratil teritoria v Sýrii a Iráku, není úplně pravdivý. Pokud se na to podíváme z globálního hlediska, tedy na Islámský stát napojené skupiny – ať už je to Boko Haram, případně jiné „provincie“, byly stále vždy velmi aktivní a stojí za většinou teroristických útoků nejen v těchto oblastech, ale i celosvětově, zejména z hlediska počtu obětí.
USA varovaly Rusko přesně. Upozornily, že teroristický útok se má týkat přímo Crocus City Hall
Číst článek
Když to srovnáme s lety 2015–2017, nebyl v Evropě islámský terorismus za poslední měsíce tak úspěšný, ale zrovna tak nikdy úplně nezmizel.
Vrátím se k pondělní výhrůžce. Vzhledem k tomu, že k útoku nedošlo a státy reagovaly zvýšenými bezpečnostními opatřeními, byla ta hrozba vůbec reálná? Co tím Islámský stát sleduje?
První dva faktory jsem zmiňoval, tedy rekrutace a propagace. V tomto případě se ale mohl snažit také inspirovat a navést lidi, kteří už jsou v Evropě radikalizováni, aby teroristické útoky provedli a Islámský stát se k nim zpětně mohl přihlásit na džihádistických fórech.
S touto konkrétní aférou je zmiňováno i to, že tam byly publikovány návodné informace o tom, kolik stadiony mají únikových východů a jak jsou nebo nejsou chráněny za běžné situace. Má to tedy být jakýsi návod, jak případně teroristické útoky provést, pro lidi, kteří neprošli žádným přímým výcvikem, ale jsou dostatečně ideologicky zpracováni na to, aby něco takového mohli nebo chtěli být ochotni udělat.
Můžeme také spekulovat o tom, že pokud se nějaký teroristický útok povede, tak se ho Islámský stát snaží propagandisticky využít – a z jejich pohledu se útok v Moskvě povedl.
U všech teroristických útoků, ať už proběhnou, nebo ne, je důležitý takzvaný psychologický element. To znamená vystrašit nejen úřady, které jsou zodpovědné za bezpečnost, jako policie nebo zpravodajské služby, ale také občany států, na které jsou hrozby útoků cíleny. Abychom začali žít jinak, než bychom normálně žili – abychom nechodili na fotbalová utkání nebo na koncerty. Tím pádem, pokud k něčemu takovému dochází, by se dalo říct, že sami o sobě teroristé vítězí.
Dvě dívky a dva chlapci chystali útok jménem Islámského státu, zadržela je německá policie
Číst článek
Mohli jsme se v historii s takto konkrétními výhrůžkami setkat i u jiných teroristických organizací?
Velmi se to liší organizace od organizace. ETA třeba velmi často varovala konkrétně, že bude spáchán teroristický útok na daném místě i třeba s konkrétním dnem, aby eliminovala nebo minimalizovala ztráty na civilních obětech.
To je jeden velký rozdíl mezi etnoseparatistickými teroristickými skupinami a Islámským státem, který se právě naopak snaží maximalizovat civilní oběti. Ta paralela proto není úplně přesná, ale ano, v minulosti některé skupiny s cílem minimalizovat počty civilních obětí varování dávaly.
S oblibou se říkalo, že skupiny jako ETA nebo IRA případně i jiné skupiny před 11. zářím, tedy před islamistickým novodobým terorismem, chtěly, aby mnoho lidí v útocích nutně nezahynulo, ale aby se na ně mnoho lidí dívalo, a aby vyvolávaly strach tímto způsobem. Islámský stát se však snaží skutečně o maximalizaci počtu civilních obětí, proto pro ně takto konkrétní varování nejsou úplně typická.
