Kontroly na hranicích připouští také Německo
Nejenom Dánsko, ale už i Německo uvažuje o kontrolách na hranicích. Před dnešní schůzkou ministrů vnitra v Bruselu to řekl Hans-Peter Friedrich. Státy schengenského prostoru by podle něj měly být schopné reagovat na mimořádné vlny migrantů. Dnes je možné znovu zavést kontroly na hranicích jen v případě vážného ohrožení vnitřní bezpečnosti nebo veřejného pořádku v daném státě. Těsně před schůzkou oznámilo zavedení celních kontrol na hranicích Dánsko.
Arabské revoluce v severní Africe postavily Evropu před nový problém. Co udělat s tisíci běženci, kteří hledají v Evropské unii lepší život. Do Itálie už od vypuknutí nepokojů doplulo na 25 tisíc uprchlíků. Právě kvůli nim jsou vztahy mezi Itálií a Francií už několik týdnů napjaté.
O podmínkách, za nichž by kontroly v schengenském prostoru mohly být znovu dočasně zavedeny, dnes v Bruselu jednají ministři, do jejichž agendy tato problematika spadá. Schůzky se účastní i ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra To
Německý ministr vnitra Friedrich nyní mluví o tom, že v takovýchto mimořádných případech, kdy je evropská vnější hranice nestabilní, je potřebné zavést kontroly i uvnitř Schengenu. Bezpečnost zemí má mít přednost.
Německo krátkodobě zavedlo kontroly na hranicích v roce 2006, během světového šampionátu ve fotbale. Kvůli obavám z teroristických útoků.
Již včera záměr postavit celníky na hranice oznámila dánská vláda. Dánští celníci se mají objevit na pozemních přechodech s Německem, v přístavech i na mostě přes Öresund mezi Kodaní a švédským Malmö. Nasadit by měli namátkové kontroly.
Menšinová středo-pravicová dánská vláda je pod tlakem na domácí politické scéně. Zavedení kontrol je ústupek menší populistické Straně lidové. Ta tím podmiňuje svůj souhlas s vládním návrhem ekonomických reforem.
Premiér Lars Lokke Rasmussen se ale zatím se žádnou ze stran na podpoře nedohodl a zavedení kontrol tak není definitivní rozhodnutí. Evropská unie požaduje, aby Dánové vysvětlili, jak přesně si hraniční kontroly představují.
O tématech dnešní schůzky evropských ministrů vnitra mluvil na Rádiu Česko bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák
„Je to, jako kdybych citoval Shakespeara, ‚mnoho povyku pro nic‘,“ uvedl dánský ministr pro imigrační politiku Sören Pind. Řekl, že jeho země posílí celní kontrolu na hranicích a nikoli pasovou. Jde o namátkové prohlížení vozů jako to provádějí i jiné země. Čeští cestující dobře znají podobné kontroly v Německu. Podle Kodaně nepůjde o kontrolování dokladů všech cestujících, kteří překračují dánské hranice.
O podmínkách, za nichž by kontroly v schengenském prostoru mohly být znovu dočasně zavedeny dnes v Bruselu jednají ministři, do jejichž agendy tato problematika spadá. Komise mluví také o omezení legální migrace, posílení vnějších hranic a debatě se třetími zeměmi, aby tamní obyvatelé neměli důvod emigrovat do Unie.
Česká republika je proti doplňování podmínek hraničních kontrol. Rozhodně by se neměl omezovat volný pohyb osob.
„Diskuze se netýká pouze Schengenu a pouze mechanismu kontrol. Jde o to, jak řešit situaci ve středomoří. Nejde totiž pouze o současnou vlnu imigrantů. Ale i minulé a taky budoucí,“ říká ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman, který se schůzky v Bruselu účastní.
