Kvůli Kosovu mimořádně zasedne Rada bezpečnosti OSN
Situace na severu etnicky rozděleného Kosova je natolik vážná, že kvůli ní mimořádně zasedne Rada bezpečnosti OSN. Na problematických hraničních přechodech převzali včera kontrolu vojáci KFOR. Silnice na severu Kosova přitom dál blokují barikády, které postavili tamní protestující Srbové. Noc na dnešek ovšem proběhla bez incidentů.
Jednotky KFOR požádaly Srby, aby magistrální silnice z Kosova do Srbska přestali blokovat a aby rozebrali barikády. Na místě působí i srbský vyjednávací tým, rozhovory s velením KFOR ale zatím nepřinesly výsledky.
Srbové žádají návrat ke stavu před vypuknutím nepokojů, tedy aby se dva přechody do Srbska vrátily pod kontrolu srbských příslušníků kosovské policie. Priština ale namítá, že se přes tyto stanice ve velkém pašovalo neproclené zboží ze Srbska. Bělehrad totiž kosovské celnice neuznává.
Mezinárodní síly KFOR také vyhlásily oblast kolem dvou sporných přechodů do Srbska za vojenskou zónu, aby zamezily dalším útokům nespokojených Srbů na kontrolní stanoviště policie.
Ve středu dav asi 200 Srbů napadl celnici obsazenou kosovskou policií, zapálil ji a při incidentu byl zabit jeden policista. Situace na mostech Jarinje a Brnjak se ale po převzetí mezinárodními silami pomalu uklidňuje.
„Projíždějí pouze osobní auta, která vojáci KFOR kontrolují, zda neprovážejí zbraně nebo nějaký kontraband – k velké nelibosti srbsko-albánské pašerácké mafie, která přechody kontrolovala až do této doby,“ informoval novinář a balkanolog Jan Urban.
Kosovo zakrývá ekonomické problémy
O uklidnění napětí jednal také srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić s generálním tajemníkem OSN Pan-ki munem. Stalo se tak poté, co některé země Rady bezpečnosti nesouhlasily s jeho přítomností na jednání Rady věnovaném situaci v Kosovu.
Rozbuškou etnického napětí mezi kosovskými Albánci a Srby se stalo embargo na dovoz veškerého zboží ze Srbska, které kosovská vláda vyhlásila jako odvetu za to, že Bělehrad neuznává kosovské celní dokumenty a tedy ani Kosovo. Kosovská policie následně převzala kontrolu nad hraničními přechody, což srbská menšina pochopila jako snahu obsadit celé severní Kosovo.
Podle balkanologa Filipa Tesaře se kosovská vláda snaží vyhrocením konfliktu se Srbskem odpoutat pozornost od domácích problémů, především od špatné ekonomické situace. Vláda se totiž před volbami rozhodla získat popularitu díky sociálním benefitům, což Kosovo nesmírně zadlužilo.
„Způsob, jakým mezinárodní společenství selhává v dohledu nad kosovskou vládou je skutečná ostuda, protože jestli může vláda těsně před volbami zvýšit státním zaměstnancům platy o 30 až 50 procent – vzpomeňme si, kritizované Řecko to zvýšilo jenom o 15 – tak to už zůstává rozum stát,“ souhlasil Urban.
Snaha nalézt řešení
Kosovo a Srbsko jsou bez ohledu na politické a etnické spory ekonomicky provázané, což se
v konfliktu odráží. Urban se domnívá, že situace v regionu by byla mnohem jednodušší, kdyby byly země přijaty do Evropské unie a zmizely by tak faktické hranice.
Situaci na Balkáně pak považuje za obrovskou lekci pro mezinárodní společenství: „Jestliže se mezinárodní společenství rozhodne pro protektorát, tak to musí být protektorát od A do Z, naprosto tvrdé vyžadování dodržování mezinárodně platných norem a ne takové to manévrování mezi tím, kdo by se mohl rozzlobit a koho máme rádi.“
Současný incident ale podle něj může paradoxně přispět k rychlejšímu nalezení řešení a společné řeči mezi Srbskem a Kosovem. Prezident Tadič totiž z vyprovokování násilností obviňuje chuligány na srbské straně a srbští představitelé také neustále zdůrazňují nutnost vyjednání nenásilného řešení.
