Kvůli žádostem o úplatky zatkli v Číně několik novinářů a pracovníků PR agentur
Osm čínských novinářů a zaměstnanců PR agentur skončilo za mřížemi. Důvody jejich zatčení však nemají nic společného s politikou. Zadržení požadovali úplatky za to, že zveřejní jen pozitivní informace.
Policie zadržela šéfeditora i jeho zástupce z finančního zpravodajského webu spojeného s novinami 21st Century Business Herald ze Šanghaje i několik reportérů tohoto média a spolu s nimi i představitele dvou PR agentur ze Šanghaje a Šen-čenu, a to za vydírání.
Zatčení totiž od listopadu 2013 požadovali po různých firmách peníze s tím, že pokud je nedostanou, tak o nich uveřejní negativní informace, tedy že je očerní. A z dosavadního vyšetřování vyplývá, že jde o desítky případů.
Společnosti, ze kterých takto nezákonně měli novináři i PR agentury získávat zatím neupřesněné finanční částky, prý navíc pocházely i z dalších měst včetně Pekingu nebo jižní provincie Kuang-tung.
Celý případ vzbudil velkou pozornost, protože jde o významný zpravodajský server, který funguje už 6 let.
Korupce jako součást životního stylu
Podobná praxe není v Číně neobvyklá, jde o velmi rozšířený nešvar. List New York Times v této souvislosti nedávno citoval profesora z Čínské akademie sociálních věd Sun Sü-pcheje, který řekl, že korupce se v Číně stala součástí životního stylu, média nevyjímaje.
Některé noviny, či stanice mají dokonce jakýsi ceník tzv. reklam. Pokud tedy chce nějaká firma něco zveřejnit, či představit někoho z ředitelů, není to žádný problém, stačí za článek zaplatit.
List Komunistické strany Číny si tak účtuje zhruba dvacet korun za jeden čínský znak, minuta ve státní televizi CCTV pak vyjde 80 tisíc korun.
Zcela běžné pak je to, že si novináři, kteří jsou v Číně mimochodem velmi špatně placeni, otevřeně říkají o peníze za to, že vylepší profil dotyčné firmy, že o ní nebudou špatně psát, apod. Otevřeně si pak říkají také o proplacení jízdného a dalších výloh.
Výjimečné nejsou ani případy, kdy média nutí společnosti, domácí i zahraniční zaplatit si u nich reklamu, v opačném případě je pošpiní.
Zákon takové činnosti samozřejmě zakazuje a občas také někdo tyto nekalé praktiky nahlásí policii, jako např. letos v červenci čínská internetová společnost Alibaba, která obvinila nejmenované médium z vydírání.
Přesto je tato praxe značně rozšířená. I proto Úřad dohlížející na média, vydavatelství a film oznámil, že bude odebírat licence a konkrétním reportérům pak novinářské průkazy.
A je zřejmě, že se nové čínské vedení v rámci své protikorupční kampaně zaměřuje i na tento nešvar.
