Válka mění na Ukrajině postoj k LGBT lidem. Poslankyně prosazuje registrované partnerství
Sexuální menšiny na Ukrajině čelily předsudkům i násilí. Teď tolerance k LGBT lidem vzrůstá. Potvrzují to i průzkumy veřejného mínění. Zavedení registrovaného partnerství podporuje víc než polovina Ukrajinců. A právě tento návrh postupně prochází výbory ukrajinského parlamentu. „Teď pro něj podporu nemáme, ale pozice se mění,“ říká pro Radiožurnál ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová. Na zákon čekají i stovky LGBT vojáků v ukrajinské armádě.
Když dvaatřicetiletý Viktor Komkov šel loni na jaře dvacet kilometrů pěšky do obléhaného a z velké části už okupovaného Mariupolu pro své rodiče, věděla o jeho sexuální orientaci jen matka.
LGBT vojáci v ukrajinské armádě čekají na registrované partnerství. Poslechněte si v reportáži Jany Karasové.
Svěřil se jí už před deseti lety, ale až válka podle Viktora vedla k tomu, že ho jako gaye přijala. „Pochopila, že jediná věc, na které záleží, je to, že jsme rodina,“ říká Viktor.
Otec o tom, že je Viktor gay, ale neví doteď. „Chtěl jsem mu to říct, ale matka a sestra mne požádaly, abych to nedělal,“ vysvětluje. „Otec je už starý, ta současná situace je pro něj náročná. Bydlí v cizím městě, syna má ve válce…“
Na jih Ukrajiny se totiž Viktor loni v červnu vrátil dobrovolně bojovat proti ruské armádě. Někteří LGBT vojáci a vojákyně na uniformách nosí speciální nášivku s jednorožcem ve vojenské zelené.
Viktor před svou jednotkou sexuální orientaci nejdřív tajil: „Když jsem nastoupil do armády, tak jsem pochopil, že vojáci jsou lidé s různými názory, že se nacházíme uprostřed války a lidé jsou naštvaní, emočně nestabilní a k tomu mají zbraně.“
Přestože nechce kazit reputaci ukrajinské armády, přiznává, že se v ní jako gay necítí příliš přijímaný. „Nakonec jsem o tom několika lidem řekl v lednu,“ pokračuje Viktor a vysvětluje: „Ze dvou důvodů. Jedním byla smrt mého kamaráda. Dělal v armádě stejnou práci jako já, byl v dělostřelecké rozvědce. Došlo mi, že taky můžu zemřít a nemůžu proto odkládat, až budu opravdu žít.“
Hlavním důvodem bylo ale to, že se zamiloval a našel si partnera. „Nikdy jsem k nikomu nic takového necítil a chtěl jsem o tom někomu říct,“ popisuje Viktor, co ho nakonec přesvědčilo o své sexuální orientaci s některými spolubojovníky mluvit. „Byli překvapeni, mysleli si, že je to vtip. Pak to přijali a nikdo se mě na nic neptal,“ popisuje.
LGBT v armádě
V té době Viktor bojoval na jihu Ukrajiny. Za sebou má pozice v zázemí, roli rozvědčíka i boje v prvních liniích. Teď brání Kyjev proti ruským leteckým útokům. Do hlavního města se nechal přeřadit, aby byl blíže svému partnerovi. Ale ani to mu vztah nezachránilo.
Strach o Viktorův život cítí jeho rodiče a cítil ho i jeho partner. Kdyby se Viktorovi něco stalo, měl by jen velmi omezené možnosti, jak se dostat k informacím o jeho stavu.
Otevřeně mluví o válce i teroru. ,Prohlídka u mě ještě nebyla, skoro se za to stydím,‘ přiznává ruský učitel
Číst článek
„V současné době, pokud se LGBT lidem v armádě něco stane, tak jejich partneři nemají právo dělat jakákoliv rozhodnutí o jejich zdravotním stavu,“ vysvětluje ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová z liberální proevropské strany Holos. „Nemají právo postarat se o tělo jejich partnera, pokud by zahynul v boji. A to je bohužel docela pravděpodobné.“
Partneři nemají žádná dědická práva. „A i když svůj majetek partnerovi odkážou v závěti, tak to může rodina zesnulého u soudu rozporovat,“ podotýká Sovsunová.
Viktor Komkov taky doplňuje, že partneři nedosáhnou na náhrady, které jinak dostávají rodiny padlých vojáků. I proto se teď Sovsunová snaží přesvědčit kolegy v parlamentu, aby podpořili její návrh zákona o registrovaném partnerství.
LGBT právům se věnovala už dřív, když působila v akademické sféře. Jako poslankyně před třemi lety navrhovala legislativu, která měla zabránit diskriminaci LGBT lidí na Ukrajině. Po začátku ruské agrese se ale věnovala hlavně získávání podpory od parlamentů v jiných státech.
Když do Kyjeva přijela delegace švédských poslanců, jeden z nich Sovsunovou požádal, jestli by pro něj mohla zorganizovat setkání s ukrajinskou LGBT komunitou. Na setkání přišel i vojenský zdravotník Boris a mluvil o tom, jaké je to být gayem v ukrajinské armádě.
Sovsunová vypráví, že švédský poslanec se ho zeptal, co může udělat, aby podpořil LGBT lidi v armádě. A Boris odpověděl: „Dejte nám zbraně.“
„V tu chvíli jsem si vlastně poprvé uvědomila, že LGBT lidé hrají v této válce speciální roli,“ popisuje Sovsunová. „Navíc se loni k armádě přidal jeden ze známých mé asistentky, který je gay a byl poslaný bojovat na Donbas.“
Tým Sovsunové mu přispěl na vybavení, podobně jako to dělají kamarádi vojáků po celé Ukrajině. „Pak jsme si ale řekli, že musíme udělat ještě něco víc, protože dává všanc svůj život pro zemi, která mu nenabízí rovná práva,“ pokračuje poslankyně.
Pro všechny
Nakonec strávili několik měsíců psaním padesátistránkového návrhu zákona, který by na Ukrajině zavedl registrované partnerství. To by se otevřelo i pro heterosexuální páry, které z různých důvodů nechtějí vstoupit do manželství. I jim by podle Sovsunové pomohl zákon v situacích, kdy jeden z partnerů bojuje na frontě.
„Při přípravě zákona jsme zjistili, že ve většině zemí, které mají registrované partnerství, tak ho můžou využít stejnopohlavní i různopohlavní páry,“ vysvětluje poslankyně. „Navíc jsem přesvědčená, že takto bude snazší o zákonu diskutovat.“
Od manželství by se registrované partnerství na Ukrajině lišilo dvěma způsoby. Zaprvé by bylo jednoduší k uzavření i k ukončení. A za druhé by partnerství nezakládalo žádná práva vůči dětem jednoho z partnerů.
Zatím není jasné, kdy a jestli vůbec budou poslanci o zákonu hlasovat. Musí ho totiž doporučit právní výbor parlamentu a ten je podle Sovsunové obsazený spíše konzervativními poslanci. Navíc jen muži. V celém ukrajinském parlamentu je žen asi pětina. Sovsunová se proto rozhodla, že první zákon otestuje v ostatních výborech a pokusí se tak pro něj získat širší podporu.
Diskuze ve výborech taky podle Sovsunové pomůžou zákon doladit. „A navíc se v parlamentu normalizuje diskuse k tomuto tématu. Mnoho lidí za mnou přichází s tím, že by pro zákon hlasovali, ale nechtějí to říkat veřejně, protože by jim pak mohli chodit třeba nesouhlasné zprávy na Facebooku,“ popisuje atmosféru poslankyně.
Hanlivé komentáře na sociálních médiích dostává i Sovsunová. Odezva na zákon od ukrajinských médií ale podle ní byla pozitivní.
Zákon proti Rusku
Na svou stranu při projednávání ve výborech už Sovsunová nejspíš získala i některé konzervativnější politiky jako třeba Andrije Kožemjakyna ze strany Baťkivščyna. Ten k návrhu podle britského deníku The Guardian řekl: „Tento zákon je jako úsměv směrem k Evropě a zdvižený prostředníček směrem k Rusku. Takže já ho podpořím.“
Většina Čechů podporuje právo homosexuálů uzavřít sňatek i adoptovat děti, ukazuje nový průzkum CVVM
Číst článek
Ne všichni poslanci z jeho strany ale mají stejný názor. Odpůrci argumentují například náboženským přesvědčením nebo obavou o demografickou situaci na Ukrajině. Negativní hlasy se ozývají taky ze strany Služebník lidu, za kterou úspěšně kandidoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten se přitom musí sám otázkou registrovaného partnerství nebo manželství pro stejnopohlavní páry zabývat.
Vyzvalo ho k tomu totiž přes 28 tisíc lidí v petici a to je podle ukrajinského práva dostatek hlasů k tomu, aby prezident zareagoval. Na začátku srpna v odpovědi napsal, že vyzval ukrajinskou vládu, „aby přišla s řešením ohledně legalizace registrovaného partnerství na Ukrajině jako součástí snahy zajistit lidská práva a svobody“.
Zelenskyj ale zároveň upozornil na to, že manželství ukrajinská ústava definuje jako vztah muže a ženy. A že za válečného stavu není možné ústavu měnit.
K narovnání práv stejnopohlavních párů Ukrajinu v červnu vyzval i Evropský soud pro lidská práva, když uznal stížnost homosexuálního páru, že země porušuje jejich práva na osobní a rodinný život. Andrij Majmulachin a Andrij Markiv se neúspěšně pokusili sezdat na sedmi matrikách v zemi. A v roce 2014 se pak obrátili na soud ve Štrasburku.
Podpora od lidí roste
Od té doby mezi Ukrajinci tolerance k sexuálním menšinám stoupla a roste i podpora registrovaného partnerství. Podle lednového průzkumu veřejného mínění od Kyjevského mezinárodního sociologického institutu by ho podpořila víc než polovina Ukrajinců. Manželství by LGBT párům povolilo 44 procent lidí, 36 je naopak proti. Nejmenší podporu má adopce dětí. Nesouhlasí s ní skoro polovina Ukrajinců, pro je třetina.
Sovsunová původně zvažovala, že by zákon představili i ve formě, kdy by platil jen pro vojáky. Nakonec se ale rozhodla, že touto cestou nepůjde. I když přiznává, že celé projednávání může skončit právě jen touto omezenou variantou.
Není čas. Poslanci tento týden třikrát přerušili jednání o návrhu manželství pro všechny
Číst článek
Současnou náladu v parlamentu ohledně podpory zákona se Sovsunová neodvažuje odhadovat. Jakýmsi testovacím hlasováním pro ni ale byl jiný liberální zákon a to návrh na legalizaci léčebného konopí. A ten v červenci prošel prvním čtením. Hlasovalo pro něj 268 ze 405 zákonodárců.
„Parlament je podle mne ale teď víc konzervativní než ukrajinská společnosti,“ hodnotí Sovsunová šance. „Takže teď bych řekla, že pro zákon dostatek hlasů nemáme. Ale pozice i uvnitř parlamentu se mění.“
Pro Viktora Komkova, který dál zůstává v ukrajinské armádě, by mělo přijetí zákona nejen praktickou, ale hlavně symbolickou hodnotu. „Platím daně, a když začala válka, tak jsem odešel svou zemi bránit. Své úkoly jsem splnil. A jejich úkolem je teď nic neblokovat a neříkat, že je se mnou něco špatně a že nemám nárok mít stejná práva jako oni.“
