Lotyši v referendu odmítli ruštinu jako druhý úředník jazyk
Ruština nebude v Lotyšsku druhým úředním jazykem. V referendu to zcela jasně odmítli obyvatelé Lotyšska. Všelidové hlasování požadovala ruskojazyčná menšina, která tvoří až třetinu obyvatel pobaltské země.
Téměř 75 procent voličů ale hlasovalo proti. Oznámila to Centrální volební komise. Referendum si vynutila ruskojazyčná menšina, která pod petici sesbírala téměř dvě stě tisíc hlasů.
Rusky hovořící lidé se v Lotyšsku cítí diskriminováni. Tvrdí, že pokud by se ruština stala druhým úředníkem jazykem, žilo by se jim mnohem lépe. Řada z nich totiž kvůli neznalosti lotyštiny nezvládá jazykový test nutný pro získání občanství. Až 16 procent Lotyšů, kteří se hlásí k ruské menšině, tak nemá státní příslušnost.
Výsledky referenda jejich situaci nezlepší. Naopak podle řady expertů se může napětí ve společnosti a na politické scéně ještě více vyhrotit.
Početná ruská komunita je dědictvím komunistické éry, během níž byli do Pobaltí stěhováni Rusové a naopak decimovány původní národy s cílem předejít snaze o nezávislost.
