Maďarské moratorium na exekuce situaci dlužníků podle aktivistů neřeší
Co znamená tříměsíční odklad exekuce na byt nebo dům? Jsou lidé, kteří se ocitnou v nouzi, schopni uspořádat si své záležitosti za čtvrt roku, když doteď nemohli platit za plyn, elektřinu, vodu nebo nedokázali splácet bankovní úvěr? V Maďarsku letos vykonaly soudy 250 takových exekucí, v režii samospráv jich ale byly téměř čtyři tisíce.
Jisté však je, že do 1. března si můžou ohrožení lidé vydechnout. Maďarská vláda na nejchladnější zimní měsíce opět vyhlásila moratorium na exekuce.
Před deseti dny, když ještě moratorium na exekuce neplatilo, se aktivisté Sociálního fóra snažili zabránit dražbě bytu ženy v osmém měsíci těhotenství. Předseda fóra Endre Simó se zapletl do sporu s policistou, který mu oznámil, že ho udá za maření úředního postupu.
Aktivisté totiž chtěli zabránit exekutorovi ve výkonu služby, dražba byla náhodou neúspěšná, ale hněv lidu se soustředil na představitele moci. „Jste lidé? Jak můžete udělat něco takového s nešťastnou matkou?“ ptá se rozhořčeně aktivistka. Další připomíná, že ve Španělsku zemřeli po exekuce tři lidé, ale v Maďarsku nikdo nehledí na nic.
Co říkají Maďaři na odklad exekucí, zjišťoval budapešťský spolupracovník ČRo Gregor Martin Papucsek
Není to zcela tak, protože podle zákona ještě z roku 1994 je možné nařídit moratorium na exekuce na dobu tří nejtužších zimních měsíců. I současná vláda to udělala.
Csaba Papp je aktivista hnutí Město patří každému, které se věnuje nejvíce problému bezdomovců, ale dělá průzkumy i mezi těmi, kterým hrozí exekuce. On sám je zainteresován – ztratil práci, nedokázal platit plyn a elektřinu, ale bydlel v soukromém podnájmu, ze kterého odešel sám. Odstěhoval se do útulku pro bezdomovce.
Cituje viceprezidenta Maďarské maltské charity Mikose Vecseyho: „Lidé trochu zpohodlněli, dostávají další odklad, což jejich nepodněcuje k tomu, aby se snažili své dluhy splatit“.
Csaba právě získal aktuální údaje o tom, kolik lidí má v Maďarsku nějaký dluh na nájemném či režijních a společných nákladů, respektive vůči bankám. „Přibližně je to půl milionu domácností, a když vezmeme průměrnou rodinu, problém se dotýká dvou milionů lidí,“ upozorňuje.
Typický je osud Zoltána. Více než dvacet let pracoval jako horník při Miškovci, ale doly zrušili, s rodinou se ocitl v nouzi, jejich dům šel do dražby. To bylo před deseti lety, od té doby žije sám, na ulici. Přesvědčuje mě, že bezdomovcem se nikdo nenarodí.
„Převážná většina lidí se ocitne v nouzi bez vlastní viny, nejčastěji po ztrátě práce,“ tvrdí předseda Sociálního fóra Endre Simó a pokračuje: „Násilné vystěhování lidí není důsledkem toho, že nechtějí platit účty, ale prostě nemají z čeho. Nelze toto moratorium podcenit, je to přechodná úleva. Ale většina těchto rodin není schopna se uchytit ani v průběhu zimního moratoria a na jaře se opět ocitne v nebezpečí, po prvním březnu bude všechno tak, jak bylo.
