Podle organizace se evropští politici snaží normalizovat utrpení uprchlíků, kteří míří do Evropy z Libye a dalších zemí severní Afriky. „Tvrdá realita je však taková, že zatímco hlásají konec takzvané evropské uprchlické krize, vědomě ignorují humanitární krizi, kterou jejich politika udržuje v Libyi a na moři,“ uvedl vedoucí záchranných operací libyjské mise Sam Turner. „Těmto úmrtím a utrpení je možné zabránit, a dokud budou pokračovat, nebudeme jen nečinně přihlížet.“

Plavidlo dlouhé 69 metrů do Středomoří vypluje pod norskou vlajkou. Lékaři bez hranic jej provozují ve spolupráci s italskou nevládní organizací SOS Méditerranée. Posádku lodi má tvořit devítičlenný tým, jehož součástí bude několik zdravotníků včetně porodní asistentky.

Zákon humanity

Podle organizace porušují evropské státy vracením uprchlíků humanitární principy. „Po odsouzení zabíjení zranitelných uprchlíků a migrantů v Libyi evropskými lídry musí následovat obnovení oficiálních pátracích a záchranných operací, zajištění bezpečných přístavů pro vyloďování a okamžitá evakuace a uzavření veškerých detenčních zařízení,“ dodal Turner. Při vojenském tažení jednotek generála Chalífy Haftara, které na začátku července zasáhlo detenční středisko v Tripolisu, zemřelo 53 běženců.

Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek řekla, že zachraňovat migranty na moři je „nejen povinností, ale i zákonem humanity“. Sankce pro země, které se odmítají podílet na přerozdělování běženců, podle ní ale nejsou řešením. Povinné kvóty vyjma České republiky odmítá také Maďarsko, Slovensko nebo Rumunsko.

O záchranné operaci u libyjských břehů tento týden u soudu vypovídala kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová, která navzdory blokádě na konci června připlula s migranty do italského přístavu na ostrově Lampedusa. O tom, zda bude obviněna, rozhodne italská prokuratura nejdříve v září.

gak, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít