Musíme jednat, zní hlavní poselství inauguračního projevu Baracka Obamy
Barack Obama je oficiálně staronovým prezidentem Spojených států amerických. Podruhé složil prezidentskou přísahu. Na slavnostní inauguraci se do Washingtonu sjely stovky tisíc lidí. Po přísaze přišel na řadu inaugurační projev. Šéf Bílého domu složil přísahu formálně už v neděli, dnes ale obřad se vší slávou zopakoval před budovou amerického Kongresu. Přísahal při tom na stejnou bibli jako před 152 lety jeho politický vzor Abraham Lincoln.
Obama formálně složil prezidentskou přísahu před předsedou nejvyššího soudu Johnem Robertsem. Přímo v parku National Mall mezi Kongresem a jehlanem Washintonova památníku sledovaly slavnostní okamžik statisíce Američanů. Lidé se tam sjeli z celých Spojených států, přijížděly i školní výpravy. Další miliony byly u televizních obrazovek. Inauguraci přenášely živě všechny velké televizní stanice.
Zájem ale není tak velký jako před čtyřmi lety, kdy Barack Obama skládal přísahu poprvé, jako vůbec první Američan tmavé pleti, kterého do Bílého domu zvolili. I tak je ale akt velkou podívanou a představením, na kterém se podílí i množství umělců. Například zpěvačka Beyoncé zazpívala americkou hymnu.
Inauguraci Baracka Obamy sledoval ve Washingtonu zahraniční zpravodaj Vít Pohanka
Statisíce lidí navíc nejsou přímo v parku National Mall, ale v ulicích kolem hlavní washingtonské třídy Pennsylvania Avenue, kde Obama poté, co poobědval s kongresovými představiteli, zahájil inaugurační průvod. Ten potrvá několik hodin a prezident se svou rodinou ho sleduje přímo před Bílým domem.
Hned v úvodu svého inauguračního projevu citoval Prohlášení nezávislosti. Připomněl Američanům, že podle preambule tohoto dokumentu, který považují v USA téměř za posvátný text, byli všichni lidé stvořeni jako rovné bytosti s přirozeným právem na svobodu a hledání štěstí. Současně ale zdůraznil, že i když jsou tato práva přirozená, neznamená to, že se automaticky dodržují.
Vláda se má snažit o zaručení lidských práv
Od toho je tu podle něj federální vláda, aby se o jejich zaručení snažila. A o to prý také on bude především usilovat ve svém druhém volebním období. Dal tak jasně najevo, že věří v zásahy federální vlády do života běžných Američanů. Tím se zásadně liší od republikánů, kteří chtějí, aby takových zásahů bylo co nejméně.
Přestože inaugurace přitáhla méně lidí než před čtyřmi lety, stále je to velmi důležitá událost. „Je to ‚jen‘ rituál, nic se nerozhoduje, jen se potvrzují všeobecně známé výsledky, ale přesto má zásadní význam.
Je důležité vidět, že rivalové z předchozích voleb včetně rivalů z republikánského Kongresu dnes stojí vedle svého prezidenta, aplaudují mu a přejí mu úspěch,“ přibližuje důležitost celé události Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě.
Obamovo druhé prezidentské období se bude od prvního jistě lišit. Američané už do něj navíc nevkládají tolik nadějí jako při prvním zvolení.
Lukeš: Obama bude sebevědomější
„V druhém období bude mnohem víc sebevědomý, ochotnější riskovat, tvrdší vůči pokusům o politické vydírání. Teď má politickou výhodu, že už se nebude nikdy muset ucházet o znovuzvolení,“ myslí si Lukeš. S tím souvisí i očekávaná menší ochota ke kompromisům vůči opozici. Hlavním tématem jeho projevu ostatně bylo heslo „Musíme jednat“.
Barack Obama stejně jako šéf FEDu Ben Beranke vyzval americké zákonodárce, aby zvýšili dluhový strop pro zadlužení státu. Současného limitu 16,4 bilionu dolarů dosáhly Spojené státy koncem roku.
Hostem Ozvěn dne na Radiožurnálu byl profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš
„Je to cesta, jak nevyhnat americkou ekonomiku do recese. Ale kdyby Kongres nezvýšil dluhový strop, americká vláda od těch, kdo odklízí sníh přes sociální služby až po Pentagon, by přestala fungovat. Mezinárodní agentury by USA snížily své hodnocení, což by se okamžitě odrazilo na poklesu burzy,“ vysvětluje Lukeš a pokračuje:
„Kongres ale přesto dluhový strop nedávno zvýšil. Vláda musí vyplácet, co jí Kongres sám nařídí. A v Kongresu jsou členové, kteří na jednu stranu lobují za peníze pro své obvody, ale pak zároveň lamentují nad deficitem.“
Barack Obama teď musí snížit deficit veřejných financí. „Snížit deficit není technicky vzato těžké. Prezident prostě může vzít pero a spolu s Kongresem škrtat ze státního rozpočtu položku za položkou. Jde o to, kde to dělat. Zda v Pentagonu, nebo v sociální sféře. A také jak jej snížit, když je zároveň třeba vládních investic k vytváření pracovních příležitostí. Mezi oběma potřebami je potřeba najít rovnováhu, a to je to nejtěžší,“ myslí si Lukeš.
Kontrola zbraní a imigrační reforma
Dalším velkým tématem, kterému se Obama hodlá věnovat, je kontrola střelných zbraní, o níž se po masakru v Newtownu hodně diskutuje. Podle Lukeše ale nakonec rozhodnou ti, kteří moc nemluví, ale zbraně vlastní.
„Ti se jich rozhodně nevzdají a použijí všech politických pák, aby si je mohli ponechat. Pokud je minulost spolehlivým ukazatelem budoucna, pak je třeba být skeptický.“
Staronový prezident chce rovněž prosadit imigrační reformu. „V USA žije 11 milionů Hispánců, kteří nemají žádné legální postavení. Ale jejich děti v žádné jiné zemi nikdy nežily. Mnozí se tu dokonce narodili. První krokem je umožnit těmto lidem nějakou cestu k občanství,“ objasňuje Igor Lukeš a uzavírá:
„Zároveň je ale třeba tvrdě deportovat každého, kdo do USA přijde a dopouští se kriminální činnosti. Obama nechal za své první volební období deportovat 1,5 milionu takových osob. Na jedné straně se bude snažit zajistit nějakou cestu k občanství těm, kteří v USA žijí celý život a nemají kam odejít. A zároveň bude deportovat ty, kteří páchají nelegální činy.“
