Naštvaní farmáři, hnůj v ulicích a růst krajní pravice. Eurovolby v Belgii rozhodne i zemědělství
Chovatelé prasat a kuřat z vlámské části Belgie, majitelé mléčných farem a kukuřičných polí z valonského regionu ti všichni se v posledních měsících několikrát sešli na velkých zemědělských demonstracích v belgické metropoli Bruselu. Přístup Evropské unie k problémům farmářů bude v Belgii jedním z rozhodujících témat červnových voleb do Evropského parlamentu.
Farma u městečka Aarlon na samém jihu Belgie u hranic s Lucemburskem na první pohled vyčnívá. Uprostřed je totiž zřícenina středověkého hrádku, kterou obklopují stodoly a kravíny.
„Tahleta bílá, to je plemeno belgické modrobílé krávy určené na maso. Ty dvě strakaté vedle, to jsou holštýnské na produkci mléka,“ ukazuje šestadvacetiletý farmář Corentin Jaaques. Mezitím nalévá mléko do žlabu telatům, která ho spokojeně hltají. „Máme celkem 350 zvířat, přibližně 70 narozených telat ročně na mléko a 70 na maso,“ upřesňuje.
Farmu Jaaques provozuje spolu se svým otcem a jedním brigádníkem. Kromě chovu krav také pěstují kukuřici a další zemědělské plodiny. Na poměry Valonska to je spíš středně velký podnik. V posledních letech ale bojuje s nízkými výdělky a administrativní zátěží.
„Dneska když produkujete maso, tak ztrácíte peníze. Nemáte na výplatu. Proto se můj otec rozhodl mít tady tři různé produkce. Když jedna prodělává, tak další je na tom třeba lépe, takže je to takové neustále balancování,“ vysvětluje Jaaques.
Letos už byl třikrát v Bruselu na velkých farmářských protestech. Bez traktoru, protože do Bruselu to má skoro 200 kilometrů. „Pořád po nás chtějí víc, abychom byli víc zelení. Já vím, že zemědělství musí být součástí řešení. Ale musí nám dát čas, abychom se mohli na nové požadavky adaptovat,“ říká.
Rozhodující přístup k zemědělství
Návrhy na zlepšení situace zemědělců, s kterými už přišla Evropská komise, Jaaques vítá. Samy o sobě podle něho ale nestačí. „Doufám, že už pochopili, že jsme na velké křižovatce. Pokud se teď věci nezmění, tak za pár let už může být pro řadu z nás příliš pozdě. Evropa nebude soběstačná, co se týče jídla. A to by mohla být skutečně katastrofa,“ myslí si.
Evropská komise zrušila některé ekonomické požadavky na zemědělce. Reaguje tak na protesty
Číst článek
K červnovým volbám by Corentin šel, i kdyby v Belgii nebyly povinné. A právě přístup politických stran k zemědělské politice pro něj bude rozhodující. Kvůli komplikované struktuře belgické administrativy je však podle něho s politiky těžká domluva.
„Když mluvíme s ministrem zemědělství Valonska, říká nám, že dělá, co může, a ať jdeme za federálním ministrem. Když jdeme za federálním ministrem tak on zase: to já ne, za to může Evropská komise. Mluvíte s Komisí a oni nás zase posílají za regionálními politiky. Nikdo nechce nést zodpovědnost,“ stěžuje si Jaaques.
Zastíněné evropské volby
Belgičany v červnu nečekají jen volby do Evropského parlamentu. Ve stejný termín budou vybírat i své zástupce do federálního a regionálních parlamentů. Problémy zemědělců budou hrát roli ve všech těchto volbách, myslí si politolog Dave Sinardet, který působí na Svobodné univerzitě v Bruselu.
„Otázka zemědělství je důležitým tématem pro nadcházející volby v Belgii. Zejména vlámská regionální vláda měla v posledních letech mnoho politických konfliktů a dokonce málem padla kvůli otázce dusíku. Toto téma je samozřejmě silně propojeno s evropskou politikou, takže teď sledujeme belgické představitele, kteří k tomu zaujímají různé postoje, kritizují některá evropská opatření, zejména v oblasti ochrany přírody,“ popisuje předvolební situaci Sinardet.
Právě kvůli souběhu různých hlasování podle politologa není v Belgii volbám do Evropského parlamentu věnovaná dostatečná pozornost.
„Bohužel pro politické strany jsou evropské volby méně zásadní. Důležitý je pro ně hlavně počet křesel, které získají v regionálních a federálním parlamentu, a jestli se dostanou do vlád na těchto úrovních. Proto opakovaně říkám, že by se tyto volby neměly v budoucnu pořádat souběžně,“ myslí si Sinardet.
Belgie patří ke státům, kde v posledních letech sílí krajní pravice. Na prvním místě ve voličských preferencích se dlouhodobě drží krajně pravicová a euroskeptická strana Vlámský zájem, která se profiluje mimo jiné právě na tématu zemědělství.
Euroseriál
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
