Poradce prezidenta Miko o COP 29: Dopady klimatické změny a politiku je těžké oddělit
Letošní ročník konference OSN o klimatu se koná v Ázerbajdžánu. Jak vycházejí organizátoři se zástupci zemí, které ropu nebo zemní plyn nahrazují obnovitelnými zdroji? „Prezidenti v původních projevech nevystoupili s moc přátelským proslovem vůči zemím, které změnu do značné míry financují,“ říká poradce prezidenta republiky a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, který se konference účastnil.
Proč letošní ročník konference OSN o změně klimatu opět hostí ropný stát?
To je dobrá otázka. Myslím, že z toho environmentální společenství není zvlášť nadšeno. Je to ale obrovská akce, která stojí hodně peněz a vždy je postavena na tom, která země o její pořádání usiluje. Musí být nabídka, nedá se to nikomu vnutit.
Střídají se jednotlivé regiony OSN a v rámci toho se vždy někdo přihlásí. Poslední tři roky to – z mého pohledu bohužel – vychází tak, že se nabídly státy z Afriky, Asie a nyní Zakavkazí, které na to mají právě díky fosilním palivům.
Český premiér Petr Fiala v Baku řekl, že Evropa v naplňování klimatických cílů nesmí zůstat sama. Kam ta slova mířila?
To je dnes již podle mě populární debata, že i kdyby Evropa hned vypnula veškerý svůj průmysl, tak ušetříme jen sedm procent emisí. Reálně to tak ve světě není. Musím říct, že se to na konferenci znovu potvrdilo, slyšel jsem zástupce zemí, o kterých se říká, že málo přispívají, ať už je to Čína, Rusko, Indie či Spojené státy.
Oni nastoupili na tu cestu oproti Evropě se zpožděním, jsou deset, možná 15 let pozpátku. Kdybychom se podívali, jak to šlo dobře Evropě před 15 lety, byla by to data, se kterými bychom je měli srovnávat. Je tam nástup, opravdu tam programy jsou, tyto země mají klimatické cíle.
Má ale politický význam, když ti, kteří jsou napřed, upozorňují na to, že ostatní země musí pořádně zabrat, abychom toho cíle dosáhli, a že to nemůže Evropa dělat sama.
‚Proces je jednoznačný‘
Opačný pohled je také zajímavý. Evropa už má velkou tradici znečišťování ovzduší a některé státy, které kritizujeme, se přidávaly až později.
Je to tak, tyto státy budují svou ekonomiku se zpožděním. Byly zaostalé, teď se výrazně a rychle rozvíjejí a potřebují k tomu dramatický nárůst spotřeby energie. V dané chvíli mají k dispozici zejména tu fosilní, což je to víceméně očekávaný vývoj.
Je potřeba říct, že největší ze znečišťovatelů je Čína, kde se ještě otevírají nové uhelné elektrárny. Když se ale současně podíváme na objem instalovaných obnovitelných zdrojů energie, tak za loňský rok dala Čína dohromady víc, než celá Evropa dohromady, proces je tam jednoznačný.
Co by znamenalo možné opětovné odklonění Spojených států od Pařížské dohody o ochraně klimatu po zvolení Donalda Trumpa?
Určitě to není dobrý signál, asi nikdo z klimatické diskuze se tomu netěší. Je ale třeba si současně uvědomit, že už jsme to při první administrativě Donalda Trumpa jednou zažili. Fungoval tam efekt, že v momentě, kdy federální úroveň odstoupila, se otevřel prostor pro jednotlivé členské státy USA. Pokud si dobře pamatuji, před pěti lety se k tomu přihlásilo 17 států, které mají s výjimkou Texasu nejrozvinutější ekonomiku.
26:23
Byznys už se zajímá o změnu klimatu. Nejde mu o emise, ale o konkurenceschopnost, říká expertka
Číst článek
Podotknu, že technologická změna a inovace, kterou přináší klimatická diskuse, je obrovskou příležitostí pro celou řadu byznysů. Nemusím ani zmiňovat pana Muska, který je nejbohatším člověkem světa mimo jiné i díky tomu. Nemyslím si, že by měl americký průmysl chuť nebo úmysl z toho vlaku vystoupit.
Asi se zvýší těžba některých fosilních paliv, kterými chce Trump vstoupit na světový trh a snížit ceny. Pokud jsem tomu dobře porozuměl, má to být jeden z nástrojů boje proti tomu, aby měl Putin z čeho financovat válku.
Nemusí to být úplně nezbytně jen přidání fosilních paliv, ale jen nahrazení jedněch druhými. Dopad bude smíšený, ale je pravda, že politicky je to velmi významné prohlášení a podpoří ty, kterým se do toho moc nechce.
Klima a politika
Argentina náhle odvolala svou delegaci z klimatické konference v Baku. Tamní krajně pravicový prezident prý ve změnu klimatu nevěří. Může odvolání 80členné delegace souviset s jeho telefonátem s nově zvoleným americkým prezidentem?
Myslím, že může. Docela bych tomu věřil, pokud si ověřil, že chce odstoupit. To je přesně ta podpora těch, kteří tomu nevěří. Nicméně bych byl opatrný s hodnocením.
Fiala na summitu COP29: Jaderná energie je pro dosažení klimatických cílů nezbytná
Číst článek
Mechanismus schvalování veškerých dokumentů na takové konferenci funguje na základě principu konsenzu v plénu. To znamená, že musí být zachováno kvórum, pokud je, a pokud nikdo z přítomných nevznese připomínku, tak se daný dokument schválí. Jestli je tam někdo proto, aby se snažil nějakým způsobem proti něčemu vymezit a z jednání odejde, tak se může stát, že se schválí věci, které by se neschválily, kdyby byl přítomen.
Je to spíše symbolický krok. Věřím, že to má Argentina ošetřené a že jsou další, kteří tam její zájem pohlídají, jako například Brazílie.
Proč do toho tahat politiku? Jak moc to poškozuje jednání?
Je určitě špatné, když se do toho tahá politika, ale na druhou stranu jsou obrovské ekonomické dopady klimatické změny – ať už, když dělat něco budeme, či nebudeme – politickým tématem. Proto tam jezdí hlavy států a ministři a proto se tak dlouze a komplikovaně hádají.
Je to těžké oddělit, ale je pravda, že jak v Cali na biodiverzitní, tak v Ázerbajdžánu na klimatické konferenci prezidenti v původních projevech nevystoupili s moc přátelským proslovem vůči zemím, které tu změnu do značné míry financují.
Proč se konference COP konají v tak velkém formátu? A jak navazuje COP29 v Baku na COP16 v Cali? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
