Důvodem kontrol, které Německo v posledních týdnech výrazně zpřísnilo, jsou rostoucí počty azylových žádostí a boj proti převaděčům.

Ohlášení kontrol nyní platí na deset dní. Německo spustí dočasné stacionární kontroly na hranici s Českem ještě v pondělí večer, mimo jiné na dálnici z Prahy do Drážďan.

Oznámil to mluvčí spolkové policie z ředitelství v saské Pirně, podle kterého mohou kontroly začít každým okamžikem. Mluvčí rovněž uvedl, že policie právě dokončuje potřebné přípravy.

„Jsme uprostřed příprav na zřízení příslušných kontrol. Začít mohou bezprostředně,“ uvedl.

Kontroly mohou být prodlouženy až o dva měsíce, uvedlo ministerstvo vnitra. V případě Rakouska jde o ohlášení od 12. listopadu na dalších šest měsíců. Oznámení kontrol vyžaduje takzvaný schengenský hraniční kodex.

Řidiči musí přinejmenším v pondělí počítat s kontrolami na dálnici A17, která v Sasku navazuje na českou dálnici D8 spojující Prahu s Drážďany. „Kontroly budou na prvním parkovišti za (krušnohorskými) tunely,“ řekl policejní mluvčí o odpočívadle Breitenau.

Součástí kontrol bude prohlídka interiérů vozidel, policie se proto bude nejvíce zaměřovat na dodávky a nákladní vozy. Takovýto postup policisté uplatňují již nyní během namátkových kontrol. Odteď ale budou hlídky působit přímo na hranicích.

O kontroly s Českem nejvíce usilovalo Sasko, které vedle Česka hraničí také s Polskem, přes které rovněž vede migrační trasa.

Podle deníku Sächsische Zeitung bylo saské ministerstvo vnitra pondělním oznámením Berlína překvapené, protože Faeserová obnovit stacionární kontroly řadu týdnů odmítala. Mluvčí saského ministerstva vnitra řekl deníku, že Drážďany se o kontrolách dozvěděly v podstatě z médií.

Dopad na cestování

„Spolková policie nyní může pružně a podle aktuální situace využívat celý balík opatření v podobě stacionárních a mobilních hraničních kontrol. S oznámením kontrol na české, polské a švýcarské hranici k tomu nyní máme právní oporu,“ řekla Faeserová.

Poznamenala, že kvůli kontrolám je v úzkém spojení s kolegy ze sousedních zemí a také s německými pohraničními regiony. „Zároveň je pro mě obzvláště důležité, aby kontroly měly co nejmenší dopad na všední život od pendlerů přes obchodování až po cestování,“ uvedla.

V prohlášení Faeserová sdělila, že své rozhodnutí učinila poté, co minulý týden v pátek při útěku před policií havarovala v Bavorsku u hranic s Rakouskem převaděčská dodávka s 23 migranty, sedm z nich včetně šestiletého dítěte zemřelo.

„Jednání převaděčů je stále brutálnější a bezohlednější. Hrozná smrt sedmi lidí, kteří byli o páteční noci pašováni přes německo-rakouskou hranici, námi hluboce otřásla. Nyní je důležité podniknout všechna možná opatření, abychom toto děsivé obchodování s lidskými životy zastavili,“ řekla ministryně.

Faeserová čelila dlouhodobě tlaku opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), policejních odborů DPolG a premiérů Saska, Braniborska a Hesenska, aby zavedla se zmíněnou trojicí sousedních států stacionární kontroly po vzoru těch s Rakouskem. Kontroly na bavorsko-rakouském pomezí nejsou po celé délce hranice, ale pouze na vybraných místech.

Ministryně vnitra dosud rozšíření stacionárních kontrol odmítala a takovou ostrahu označovala za nástroj poslední možnosti.

Obava z teroristů

Nyní se po dlouhém váhání rozhodla, že úseky se stacionární hraniční kontrolou rozšíří, a to podle deníku Die Welt i v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Policie se totiž obává, že by s migranty mohli do Německa proniknout i teroristé.

V Německu od ledna do konce září požádalo o azyl přes 233 tisíc lidí lidí a podle kritiků není vyloučeno, že bez zásahu by jich do konce roku mohlo být až 400 tisíc.

Problémem se v posledních měsících stala nejen rakouská, ale také česká, polská i švýcarská hranice. Za letošní rok už zaznamenala policie asi 98 tisíc případů nelegálního vstupu do Německa, za celý loňský rok jich přitom bylo 92 tisíc.

Do řešení migrační krize se nyní vložil i spolkový kancléř Olaf Scholz, který minulý týden v pátek jednal s šéfem opoziční CDU Friedrichem Merzem a se zástupci spolkových zemí. Schůzka posloužila k výměně názorů a ujasnění postojů, protože kancléř usiluje o celoněmeckou dohodu, která by pomohla migraci zvládnout.