Muž, kterého německá média označují jako Gregora Formaneka, byl loni obžalován ve 3322 případech z napomáhání k vraždě během svého působení v bývalém koncentračním táboře Sachsenhausen nedaleko Berlína v období od července 1943 do února 1945.

Znalecký posudek však v únoru konstatoval, že Formanek není vzhledem ke svému psychickému a fyzickému stavu schopen procesu. Soud v Hanau ve spolkové zemi Hesensko proto rozhodl, že řízení proti němu nezahájí. Frankfurtský soud nicméně v úterý konstatoval, že posudek se nezakládal na „dostatku faktů“, čímž umožnil proces zahájit.

Německá justice stíhání možných válečných zločinců bez ohledu na jejich vysoký věk hájí s argumentem, že je třeba hledat spravedlnost pro oběti nacistických zvěrstev. Jako klíčové tak není vnímáno to, zda odsouzený do vězení skutečně nastoupí, ale samotné vynesení verdiktu.

Za zlom je považován proces s někdejším dozorcem z vyhlazovacího tábora Sobibór Johnem Demjanjukem, kterého se po dlouhých peripetiích podařilo postavit před soud v roce 2011, kdy mu bylo 91 let. Za napomáhání k vraždám více než 28 000 Židů byl nakonec Demjanjuk odsouzen k pěti letům vězení. K výkonu trestu ale nenastoupil a v roce 2012 zemřel ještě před skončením odvolacího řízení.

Koncentrační tábor Sachsenhausen vznikl už v roce 1936 a fungoval až do roku 1945. Vězněno tam bylo podle agentury AP přes 200 000 lidí, z nichž podle odborníků 40 000 až 50 000 přišlo o život.

V táboře byla vězněna řada politiků, například ukrajinský nacionalista Stepan Bandera, levicový premiér španělské druhé republiky Francisco Largo Caballero či Stalinův syn Jakov Džugašvili. Vězněn zde byl několik let i český malíř a spisovatel Josef Čapek, který na sklonku války zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít