Památník dlouhodobě na svých účtech na sociálních sítích zveřejňuje autentické fotografie, jména a informace o obětech, čímž se snaží zvýšit povědomí o holokaustu.
Eva Pokorná se dostala do Osvětimi v patnácti letech. Bylo jaro 1944. Na selekci vězňů na takzvané judenrampě si pamatuje moc dobře. Eva totiž tehdy viděla naposledy svoji rodinu.
Na konci dubna vítal Hlas svobodné republiky vězně, kterým se podařilo přežít nacistické koncentrační tábory a dočkali se osvobození. I v ghettu Terezín a v Malé pevnosti se Němci chystali k ústupu.
Starý kufřík, který se náhodou našel mezi odpadky na sběrném dvoře v Třebenicích, desítky let ukrýval příběh Eleonory Besenové. Ženy, která přežila ghetto i věznění v koncentračních táborech.
„Když jsme tam přišli, byla tam nepohřbená těla. Hory nepohřbených těl, většinou nahých. Během posledních dnů, které jsme tam strávili před osvobozením, umírali houfně další a další lidé“
V Hradištku nacisté za druhé světové války zřídili koncentrační tábor, který formálně spadal pod tábor Flossenbürg v Bavorsku. Vraždili tam především zahraniční odbojáře z Francie, Itálie a Španělska.
V Argentině zemřel jeden z posledních přeživších ze Schindlerova seznamu, tedy skupiny Židů zachráněných před nacistickým vyhlazením německým podnikatelem Oskarem Schindlerem. Bylo mu 99 let.
„Persekuce probíhaly dost jinak, i proto je složitější obraz holokaustu Romů na Slovensku zvedat, nehledě na všeobecnou ignoraci informací o historii Romů,“ říká romistka Helena Sadílková.
Osudy Romů výrazně zasáhly i do života kurátorky expozice, která na výstavě pracovala v době, kdy se jí narodilo dítě. O to hůře prožívala příběhy 241 zabitých dětí.
Muž, kterého německá média označují jako Gregora Formaneka, byl loni obžalován ve 3322 případech z napomáhání k vraždě během svého působení v bývalém koncentračním táboře Sachsenhausen.
Transport měl označení Ev, mířil do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, bylo v něm 2038 lidí. Právě tímto transportem vyvrcholila likvidační akce, kterou nacisté prováděli od konce září.
„Asi od roku 2017 se situace Ujgurů v Číně začala dost zhoršovat. Úřady zatkly a do koncentračního tábora poslaly na dvacet mých blízkých, včetně švagra," vzpomíná Adil. Do Francie odjel kvůli studiu.
Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku.
Jedenáct polských rodin získalo po 80 letech osobní předměty svých příbuzných transportovaných do koncentračních táborů. Německý archiv jim předal hodinky, snubní prstýnky, řetízky i růženec.
„Genocida Romů a Sintů na území protektorátu patří k těm, které měly zásadní devastační dopad na celé komunity lidí, kteří tady po staletí žili,“ říká romistka Helena Sadílková.
Božena Růžičková dostala trest šesti let vězení. Prošla různými věznicemi, přežila pochod smrti, osvobodili ji v Lübecku poté, co jí zachránil život neznámý voják, podle jejího líčení vlasovec.
Ženě je 69 let, žije střídavě v Praze a na Šumavě, kde pomáhá s programem v hartmanické synagoze a za člena Židovské obce ji doporučil i rabín Karol Sidon.
„Čím víc porozumíme tomu, co se na našem území před 80 lety dělo, tím je větší naděje na lepší soužití. Ale problémy spočívají v něčem jiném,“ konstatuje novinář.
Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V lokalitě pak byl od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
„Táta šel do Osvětimi, ale náhodou si zachránil život. Čekali na selekci a někdo do něj prý drcnul a řekl mu: ‚Zahoď brejle!‘ Protože, kdo měl brýle, tak šel hned do plynu!“ vzpomíná Jiří Hála.
Před 80 lety se odehrála největší masová vražda československých občanů. V noci z 8. na 9. března 1944 zabili nacisté v plynových komorách v Auschwitz-Birkenau 3792 mužů, žen a dětí.
„Ráno jsme se dověděli, že všichni vyletěli komínem. Dodnes slyším a cítím zvuky aut, řev esesáků a tu hrůzu, protože to trvalo celou noc,“ vzpomínala pro Paměť národa Kamila Sieglová.
Přežila ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi-Birkenau a pobyt v několika dalších vyhlazovacích táborech. Letos 8. února zemřela v Praze ve věku 93 let Evelina Merová.
Ve washingtonském Muzeu a památníku holokaustu připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu. 27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda nacistický vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
Nejčastěji autoři vyprávějí příběhy politických vězňů 50. let. Takové pořady tvoří 15 procent epizod. Druhé nejčastější téma je holokaust s 11 procenty.