Terezín/Osvětim||Adam Drda|Historie|Příběhy 20. století
Transport měl označení Ev, mířil do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, bylo v něm 2038 lidí. Právě tímto transportem vyvrcholila likvidační akce, kterou nacisté prováděli od konce září.
„Asi od roku 2017 se situace Ujgurů v Číně začala dost zhoršovat. Úřady zatkly a do koncentračního tábora poslaly na dvacet mých blízkých, včetně švagra," vzpomíná Adil. Do Francie odjel kvůli studiu.
Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku.
Jedenáct polských rodin získalo po 80 letech osobní předměty svých příbuzných transportovaných do koncentračních táborů. Německý archiv jim předal hodinky, snubní prstýnky, řetízky i růženec.
„Genocida Romů a Sintů na území protektorátu patří k těm, které měly zásadní devastační dopad na celé komunity lidí, kteří tady po staletí žili,“ říká romistka Helena Sadílková.
Božena Růžičková dostala trest šesti let vězení. Prošla různými věznicemi, přežila pochod smrti, osvobodili ji v Lübecku poté, co jí zachránil život neznámý voják, podle jejího líčení vlasovec.
Ženě je 69 let, žije střídavě v Praze a na Šumavě, kde pomáhá s programem v hartmanické synagoze a za člena Židovské obce ji doporučil i rabín Karol Sidon.
„Čím víc porozumíme tomu, co se na našem území před 80 lety dělo, tím je větší naděje na lepší soužití. Ale problémy spočívají v něčem jiném,“ konstatuje novinář.
Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V lokalitě pak byl od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
„Táta šel do Osvětimi, ale náhodou si zachránil život. Čekali na selekci a někdo do něj prý drcnul a řekl mu: ‚Zahoď brejle!‘ Protože, kdo měl brýle, tak šel hned do plynu!“ vzpomíná Jiří Hála.
25:54
Osvětim||Adam Drda, Mikuláš Kroupa|Historie|Historie Plus
Před 80 lety se odehrála největší masová vražda československých občanů. V noci z 8. na 9. března 1944 zabili nacisté v plynových komorách v Auschwitz-Birkenau 3792 mužů, žen a dětí.
„Ráno jsme se dověděli, že všichni vyletěli komínem. Dodnes slyším a cítím zvuky aut, řev esesáků a tu hrůzu, protože to trvalo celou noc,“ vzpomínala pro Paměť národa Kamila Sieglová.
Přežila ghetto v Terezíně, deportaci do Osvětimi-Birkenau a pobyt v několika dalších vyhlazovacích táborech. Letos 8. února zemřela v Praze ve věku 93 let Evelina Merová.
Ve washingtonském Muzeu a památníku holokaustu připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu. 27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda nacistický vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
46:35
Praha||Adam Drda, Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Nejčastěji autoři vyprávějí příběhy politických vězňů 50. let. Takové pořady tvoří 15 procent epizod. Druhé nejčastější téma je holokaust s 11 procenty.
Pokud se chystáte navštívit Rusko, vězte, že připravuje pro cizince povinný závazek loajality, který musí podepsat a souhlasit s tím, že nezpochybní to, co Kreml označil za základy russkogo mira.
48:04
Praha||Mikuláš Kroupa, Hynek Moravec|Historie|příběhy 20. století
Generál Josef Hercz, chirurg a primář z pražské nemocnice Bulovka, byl jedním z posledních pamětníků námořní katastrofy z roku 1940. Pak bojoval v druhé světové válce a zbil tyrana svých rodičů.
Desku s šesticípou hvězdou umístili na nástupiště, odkud před více než osmdesáti lety odjel první transport s brněnskými židy. Většina deportovaných se do Brna už nevrátila.
Každá botička je popsána a nafocena, někdy i za použití různých barev světla. Ta pomáhají odhalit stropy včetně nápisů, které už časem vybledly a jsou okem neviditelné.
Za nacistické okupace se malý Karel Holomek čas od času ocital na útěku. Podle tehdejších předpisů a terminologie byl „cikánský míšenec“, měl tudíž skončit v lágru.
Ke konci války bylo v koncentračních táborech kolem 750 tisíc vězňů. Tábory byly zařízení, do kterých byli zavíráni a v nich pak týráni ti, které nacisté považovali za své nepřátele.
Při první popravě bylo oběšeno devět lidí. Jeden z odsouzených se provinil tím, že si na chvíli sundal židovskou hvězdu, aby mohl tajně nakoupit ve městě. Byl odsouzen za pokus o útěk.
Před 80 lety – 2. srpna 1943 – vypukla v Treblince ve východním Polsku vzpoura. Spolu s povstáním v Sobiboru a ve varšavském ghettu patří k nejvýznamnějším činům židovského protinacistického odboje.
Bylo jim třináct či čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného a okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o talentu autorů.