Nezávislé Skotsko? Libra i královna ano, jaderné zbraně a sociální škrty ne
Plány Skotska na nezávislost na Velké Británii dostávají jasné obrysy. Samostatné Skotsko by si ponechalo britskou libru, centrální banku i královnu, a zůstalo by členem NATO i Evropské unie. Naopak by mělo svou vlastní psanou ústavu, zbavilo by se britských jaderných zbraní, nezvyšovalo by daně a zrušilo by škrty v sociální péči, které zavádí londýnská vláda.
Vyplývá to z dokumentu, který dnes v Glasgow zveřejnila skotská vláda a který má přesvědčit 15 procent nerozhodnutých voličů, aby hlasovali pro odtržení od zbytku Británie.
„V samostatném Skotsku se vám bude žít mnohem lépe, a my vám teď přesvědčivě vyložíme, proč". To je hlavní poselství takzvané Bílé knihy, která jako pozitivum skotské nezávislosti uvádí například rychlejší hospodářský růst či více pracovních míst.
O tom, jestli se Skotsko po více než 300 letech osamostatní, rozhodnou lidé v referendu příští rok 18. září. Plebiscitu se budou moci poprvé zúčastnit i šestnáctiletí a sedmnáctiletí voliči.
Budoucnost země je teď v rukou Skotů, řekl první ministr a předseda Skotské národní strany Alex Salmond při prezentování 670stránkového dokumentu nazvaného Budoucnost Skotska: Váš průvodce po nezávislém Skotsku.
Skotů je pět milionů a vládní Bílá kniha, která je napsaná formou odpovědí na otázky, vyšla jen v několikatisícovém nákladu. Podle skotské vlády ale prý v případě potřeby není problém udělat dotisk.
Úspěch se nečeká
Zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák však upozorňuje, že myšlenka samostatnosti Skotska zatím velkou podporu nemá.
„Podle posledních průzkumů veřejného mínění to vypadá, že pro nezávislost Skotska na Velké Británii je pouze třetina skotských voličů, podle nejoptimističtějšího čísla z hlediska skotské vlády je 38 procent, zatímco proti nezávislosti se alespoň zatím staví 47 procent skotských voličů.“
Skotsko má již od roku 1999 poměrně širokou autonomii. Má vlastní vládu a parlament a rozhoduje mimo jiné v otázkách justice, školství a zdravotnictví. Nově by mělo také vlastní televizní a rozhlasovou stanici SBS (Scottish Broadcasting Service), která by nahradila BBC, ale spolupracovala by s ní.
Možná je to i proto, že kritici samostatnosti uvádějí množství negativních dopadů, které by jeho uskutečnění mělo. Například zvýšení daní, které by se průměrného poplatníka údajně dotklo tisícem liber ročně, či zkracování vládních výdajů.
„Také říkají, že by nemohla zůstat společná měna, že dluhy by se musely rozdělit, takže některé by muselo hradit i Skotsko, a rozhodně upozorňují, že do Evropské unie by nebyla tak snadná cesta, protože EU by jistě chtěla zahájit s nezávislým Skotskem nová jednání, a ta by se určitě táhla několik let,“ dodal Slezák.
Bývalý britský ministr financí Alistair Darling, který je šéfem kampaně Better Together usilující o zachování celistvé Británie, označil plán Skotska na odtržení za „fikci plnou nepodstatných tvrzení". Proti skotské nezávislosti jsou všechny tři hlavní celostátní politické strany - konzervativci, labouristé i liberální demokraté.
