Kimova dlouhá nepřítomnost ve veřejném životě, díky níž byli severokorejští pracující připraveni o bystrozraké Kimovy postřehy k čemukoli, třeba i k výrobě umělých hnojiv, nutila ke spekulacím o vůdcově zdraví. Jistě, do ústraní se už jednou stáhl, to bylo před šesti lety, a tehdy absentoval ještě déle, čtyřicet dní. Ovšem pak se vynořil v plné síle a dal znát, že zemi nadále řídí on.

Jenomže:

Letos v dubnu si Kim nechal ujít dvě klíčové záležitosti. Nešel ani na oslavy narozenin svého dědečka Kim Ir-sena, zakladatele komunistické Koreje a vládní dynastie, ani na oslavy vzniku severokorejské armády. Zdrojem legitimity mladého Kima je přitom právě odkaz jeho dědečka a (do jisté míry) i moc armády.

Účast na obou událostech patří ke každoročním vůdcovským povinnostem, a tak není divu, že se kdekdo ptal: Kde Kim je? Proč se skrývá? Může za absenci špatný zdravotní stav? Je po operaci srdce? Dostavily se komplikace? Je Brilantní soudruh vůbec ještě naživu?

Poslední „zaručená“ zpráva, že zemřel, přišla jen několik hodin před tím, než se vůdce zjevil v továrně na výrobu umělých hnojiv. Do té doby se horečně spekulovalo o tom, kdo by po případném Kimově skonu mohl převzít moc.

Kimova sestra Kim Jo-čong? Ale ta je mladá a je to žena – o své místo na vrcholu patriarchálně naladěné severokorejské mocenské pyramidy by musela bojovat mnohem usilovněji než kdysi její bratr.

Nebo Kimův strýc Kim Pchjong-il? Je to muž, už pokročilejšího věku, což mu dává papírovou převahu nad Kim Jo-čong, a navíc je synem samotného Kim Ir-sena, „věčného prezidenta KLDR“.

Jenže:

Už Kim Ir-sen ukázal při výběru svého následníka na jiného syna, na Kim Čong-ila, otce Kim Čong-una a Kim Jo-čong. A Kim Pchjong-il musel této linii uhnout. Čtyři desítky let strávil v pěti evropských zemích, včetně České republiky - nominálně jako velvyslanec, ve skutečnosti jako poloviční exulant.

Do vlasti se vrátil teprve v listopadu a je nemyslitelné, že by si z ciziny či za tak krátkou dobu od svého návratu mohl vybudovat potřebnou mocenskou základnu. V tom zase on zaostává za svou neteří Kim Jo-čong.

Jsou-li fotografie Kim Čong-una stříhajícího v pátek pásku v nově otevírané továrně pravé, pak na dohady, kdo by současného vůdce mohl vystřídat, můžeme prozatím zapomenout. Některé otázky však zůstanou. Zejména ta klíčová: Jak to, že si Kim Čong-un nechal ujít veřejnou oslavu nejdůležitějšího severokorejského dne, narozenin svého dědečka?

Třeba k tomu Kim Čong-una skutečně donutil zdravotní stav, snad i nějaká operace;
kardiovaskulární choroby se v rodině dědí, vůdce je nápadně otylý a je to náruživý kuřák. Možná se Kim do ústraní - pravděpodobně do přepychového sídla na východě země - stáhl kvůli obavám z koronaviru.

A možná jen testuje, nakolik se dá rozejít s minulostí, a uchovat si přitom neomezenou moc. Mírná korekce vůdcovského stylu je očividná. Kim se chová srdečněji a na veřejnosti mluví častěji než jeho předci. Kteří by si, na rozdíl od něj, nikdy nepozvali potetovaného a opiercingovaného amerického basketbalistu, muže děsivého vzhledu.

Mimochodem:

Ta nová továrna na průmyslová hnojiva může být pro KLDR stejně důležitá jako znovunalezení Kim Čong-una. Severokorejci potřebují více potravin – a pole zase více hnojiva.

Autor je zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu.

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít