‚Měl by být postaven před soud.‘ Biden po masakru v Buče označil Putina za válečného zločince
Americký prezident Joe Biden označil Vladimira Putina za válečného zločince a vyzval k dalším protiruským sankcím. Rovněž vyzval, aby byl ruský prezident kvůli válečným zločinům postaven před soud. Šéf Bílého domu tak reagoval na zprávy ukrajinských úřadů, že ruští vojáci zavraždili ve městě Buča u Kyjeva stovky civilistů, napsal agentura AP. Moskva odmítá, že její jednotky v této válce zabíjí civilisty.
„Viděli jste, co se stalo v Buče. Musíme pokračovat v poskytování zbraní Ukrajině, aby mohli pokračovat v boji. A musíme shromáždit všechny podrobnosti, aby se mohl uspořádat skutečný soud pro válečné zločiny,“ řekl Biden novinářům.
Podle agentury AP dodal, že Putin je válečný zločinec. Tím ruského prezidenta Biden nazval už v březnu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to posléze označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.
5:10
Šedivý: Zvěrstva v Buče jsou prací ruských vojáků, pravděpodobně se mstili na místních obyvatelích
Číst článek
V pondělí Biden reagoval na zprávy z města Buča o stovkách mrtvých civilistů. Město na okraji Kyjeva, které po několika týdnech ruské okupace ovládla znovu ukrajinská armáda, v pondělí navštívil ukrajinský rezident Volodymyr Zelenskyj. I on na místě za doprovodu ukrajinských vojáků a zahraničních novinářů znovu obvinil Putina z válečných zločinů.
„Toto jsou válečné zločiny a svět je uzná jako genocidu,“ řekl Zelenskyj. Biden se ale termínu genocida vyhnul, uvedla agentura AP.
Pentagon v pondělí uvedl, že za zvěrstva v Buče jsou zřejmě zodpovědné ruské jednotky, i když si zatím není jistý, které přesně. „Myslím, že je poměrně zřejmé, nejen pro nás, ale i pro celý svět, že za zvěrstva v Buče jsou zodpovědné ruské síly,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Dodal, že zatím není jasné, kteří vojáci je spáchali.
Během války na Ukrajině, která začala 24. února ruskou invazí, nazval Biden Putina také už „krvežíznivým diktátorem“ či „hrdlořezem“. Během nedávného setkání s ukrajinskými uprchlíky na varšavském Národním stadionu stroze prohlásil: „Je to řezník.“ Jeho slova přitom živě přenášelo několik televizních stanic.
Koncem března při návštěvě Varšavy také řekl: „Proboha, tenhle muž nemůže zůstat dál u moci.“ Posléze Bílý dům vysvětlovat, že tím Biden nevyzýval ke změně režimu v Rusku a k odchodu Putina, ale k tomu, že je potřeba, aby Putin ztratil moc nad ukrajinským územím i v širším regionu.
Nové sankce USA
Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan oznámil, že Spojené státy v souvislosti s ruskou invazí oznámí další sankce ještě tento týden. Dodal, že o jejich podobě v současné době jednají se spojenci. Neuvedl, zda by se mohlo jednat i o zákaz dovozu ruské ropy a plynu do Evropy.
Bidenův poradce se vyjádřil také k ruské strategii na Ukrajině. Americká vláda podle něj očekává, že Kreml zahájí ofenzivu na východě a jihu země. Moskva plánuje v této části země rozmístit desítky tisíc vojáků a bude zde pokračovat v leteckých i raketových útocích.
Bidenův poradce varoval, že další fáze války může být zdlouhavá, protože ruské jednotky budou mít početní převahu nad ukrajinskými.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Pozastavení členství
Spojené státy budou také ve spolupráci s partnery prosazovat pozastavení členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC), ohlásila v pondělí americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Podle ní je třeba konat mimo jiné právě ve světle „snímků přicházejících z Buči“, kde ukrajinští činitelé a další pozorovatelé po ústupu Rusů nacházejí zabité civilisty.
Thomasová-Greenfieldová americký záměr podrobně nevysvětlila, uvedla jen, že USA postupují v „těsné koordinaci“ s Ukrajinou a dalšími členskými zeměmi. Agentura Reuters uvádí, že člena UNHRC lze vyloučit hlasováním ve 193členném Valném shromáždění OSN, když návrh získá dvoutřetinovou podporu. Rezoluce odsuzující vpád ruských jednotek na Ukrajinu v posledních týdnech podpořilo nejméně 140 zemí, tedy přes 70 procent.
Prezident, premiér, další politici i diplomacie odsoudili vraždění civilistů na Ukrajině
Číst článek
„Můj vzkaz těmto 140 zemím: Obrázky z Buče a zkáza napříč Ukrajinou si žádají, abychom teď naše slova podpořili činy,“ napsala na twitter velvyslankyně USA při OSN. Odkazovala při tom na obec ležící severozápadně od Kyjeva, která byla v posledních týdnech dějištěm tvrdých bojů mezi Rusy a Ukrajinci a z níž se v posledních dnech ruské jednotky stáhly. Novináři na místě zdokumentovali mrtvoly ležící na ulicích, ukrajinské úřady hovoří o stovkách zabitých civilistů.
„Nemůžeme nechat členský stát, který překrucuje všechny principy, jichž si vážíme, aby se nadále účastnil UNHRC. Rusko by v tomto orgánu nemělo mít vliv, stejně tak bychom neměli Rusku umožňovat používat jeho místo v Radě jako nástroj propagandy, kterým naznačuje, že se upřímně zajímá o lidská práva,“ uvedla Thomasová-Greenfieldová.
Pro pozastavení ruského členství v UNHRC se v pondělí na twitteru vyslovila také britská ministryně zahraničí Liz Trussová. „Vzhledem k silným důkazům o válečných zločinech, včetně zpráv o masových hrobech a ohavných jatkách v Buče, Rusko nemůže zůstat členem Rady OSN pro lidská práva,“ uvedla.
UNHRC tvoří 47 členských zemí, přičemž o složení rozhoduje VS OSN. Rusko je aktuálně ve druhém roce tříletého členství v orgánu se sídlem v Ženevě, píše Reuters. Rada ve středu jmenovala tři členy komise, jejímž úkolem je vyšetřit možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu.
