Současný vývoj ve střední Evropě podle Freedom House zvýšil pravděpodobnost, že některé z nejpozoruhodnějších přeměn od diktatury k demokracii v 80. a 90. letech zvrátí volba populistických lídrů.

Například polská pravicová strana Právo a spravedlnost (PiS) po více než roce u moci podle autorů výroční zprávy zvládla zasadit už několik ran polskému demokratickému systému. Vláda například schválila legislativu, která zpolitizovala média, omezila práva na veřejné protesty nebo navrhla znepokojivé regulace pro nevládní organizace.

Nezávislí pozorovatelé označují kroky PiS za akcelerovanou a zhuštěnou verzi toho, co dělá parlamentní pravicová politická strana Fidesz od roku 2010 v Maďarsku. Obě vlády zavrhly liberální hodnoty, napadly instituce představující pluralitu v zemi a snažily se využít ekonomických sil státu k dosažení svých politických cílů, stojí ve zprávě.

Zatímco se polská strana zaměřila na poskytování finančních benefitů svým voličům, Fidesz manipulovala zákony a státními smlouvami, aby tak obohatila sesterské elitní firmy, které by mohly podpořit její budoucí politickou dominanci.

Vizualizace: Status Evropy podle populace a zemí. Zelená reprezentuje zcela svobodné země, žlutá částečně svobodné.

Systém, který propaguje maďarský premiér Viktor Orbán, pak podle Freedom House představuje atraktivní model pro volené politické lídry s autoritativními sklony. Další šíření takové ‚neliberální demokracie‘ ve střední Evropě a na Balkáně je podle autorů článku pravděpodobné, a to vzhledem k orientaci vůdčích postav například také v Česku, Srbsku nebo na Slovensku.

Nikdo z těchto vůdců zatím podle Freedom House neposunul svou zemi zcela mimo demokratickou sféru. Záznamy z Venezuely a Turecka ovšem naznačují, že zvolení populisté zpočátku sice omezují své autoritářské impulzy, ty ale mohou přejít v politické čistky, stíhání, militarizaci vlády, kontrolu novinářů a zpolitizovanou demolici ekonomiky.

I proto se Česká republika objevila na seznamu zemí, které si zaslouží v roce 2017 zvýšenou pozornost. Autoři Freedom in the World označují české hnutí ANO za populistickou a nacionalistickou stranu a jeho výsledky v nadcházejících říjnových volbách mohou podle nich ovlivnit vývoj demokracie v zemi.

V článku však autoři upozorňují na to, že zmiňované trendy nejsou nezadržitelné. Rakouští voliči například dali jasně najevo, že krajně pravicový prezident nepřipadá v úvahu. Místo prezidentského kandidáta Svobodné strany Norberta Hofera si tak zvolili Alexandra van der Bellena ze strany Zelených.

Zlomový rok 2016: pokles globální svobody

Podle zprávy slavily populistické a nacionalistické politické síly v demokratických státech v roce 2016 velký úspěch. Loňský rok se tak stal už 11. v pořadí, během něhož došlo k poklesu globální svobody.

Zatímco v minulých letech byly poklesy obecně soustředěny mezi autokratickými a diktátorskými režimy, v roce 2016 dominovaly žebříčku zhoršení demokratické země, které byly do té doby podle organizace označovány za ‚svobodné‘.

Mezi ně patří například Brazílie, Dánsko, Francie, Maďarsko, Polsko, Srbsko, Jižní Korea, Španělsko, Tunisko, Spojené státy a také Česká republika.

Tento vývoj podle Freedom House ukazuje na zvyšující se riziko, že mezinárodní pořádek posledních 25 let – založený na principech demokracie, lidských právech a právním státě – pomůže vytvořit svět, ve kterém každý lídr a národ usiluje o svoje vlastní zájmy bez ohledu na výhody sdílení globálního míru, svobody a prosperity.

S koncem roku důležité světové demokracie podle organizace navíc čelily sérii destabilizujících událostí. Pochybnosti o budoucí roli Spojených států vyvolalo například zvolení Donalda Trumpa, který zastává nekonvenční názory na zahraniční politiku i jiné záležitosti.

Sílu spojenectví, která utváří globální demokracii, stejně tak podle autorů zpochybnilo britské hlasování o odchodu z Evropské unie, kolaps italské vlády po neúspěchu s ústavní reformou, série antidemokratických kroků nové polské vlády nebo posílení xenofobních nacionalistických stran v Evropě.

Právě kvůli loňským událostem tak už nadále nelze s jistotou mluvit o dlouhodobé trvanlivosti EU, začlenění demokratických a lidskoprávních priorit do americké zahraniční politiky, odolnosti demokratických institucí ve střední Evropě, Brazílii nebo Jižním Súdánu, nebo o tom, že činy jako napadení menšiny Rohingů v Barmě vyvolají mezinárodní kritiku demokratických vlád a orgánů OSN.

Ze 195 hodnocených zemí bylo 87 z nich označeno za ‚svobodné‘, 59 za ‚částečně svobodné‘ a 49 za ‚nesvobodné‘. Nejhorší hodnocení v roce 2016 získaly blízkovýchodní a severoafrický region. Jen kousek v závěsu zůstala Eurasie.

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít