Otrávený ruský špion Litviněnko byl zřejmě i britským a španělským agentem
Bývalý důstojník KGB a pozdějí kritik Kremlu Alexandr Litviněnko byl možná trojitým agentem. Před svou smrtí pracoval nejen pro britskou tajnou službou MI6, ale údajně také pro Španělsko. Tvrdí to vdova po Litviněnkovi a vyplývá to z materiálů britské vlády, které zazněly u soudu v Londýně během přípravy na takzvané koronerovo vyšetřování. Z oficiálních dokumentů prý také vyplývá, že se na vraždě agenta podílalo Rusko.
Podle britských médií to povede k dalšímu zhoršení beztak pošramocených britsko-ruských vztahů.
Pravděpodobný podíl ruského státu na Litviněnkově vraždě radioaktivním poloniem zmínil u londýnského soudu právní zástupce koronerova vyšetřování Hugh Davies. Ten má přístup jak k dokumentům britské vlády, tak i k policejnímu spisu.
Kdo byl agent Alexander Litviněnko, vysvětlil redaktor zahraniční redakce Martin Dorazín
Informace, že Litviněnko pracoval pro britskou i španělskou tajnou službu, vychází z tvrzení právníka Litviněnkovy ženy Mariny na předběžném slyšení.
Tajné služby podle ní od Litviněnka získávaly informace, jak na území Británie respektive Španělska funguje ruská mafie. Vdova ale často mění výpovědi a její tvrzení tak nemusí být zcela věrohodná.
Advokát Litviněnkovy manželky u soudu prohlásil, že britská tajná služba selhala při zajištění agentovy ochrany, přestože Litviněnko čelil „přímému a okamžitému riziku“.
Rusko obvinění z podílu na vraždě Alexandra Litviněnka znovu důrazně odmítlo. Odmítá však také vydat dva ruské agenty - Andreje Lugového a Dmitrije Kovtuna - kteří jsou podezřelí, že na příkaz Kremlu otrávili Litviněnka radioaktivním poloniem.
Rusko trvá na tom, že se smrtí podpolukovníka tajné služby nemá nic společného a naznačuje, že v pozadí stojí ruský oligarcha Boris Berezovský, který z Ruska uprchl do Velké Británie.
Alexander Litviněnko působil ještě v řadách sovětské KGB jako specialista na boj s organizovaným zločinem. Nebyl tedy špionem v klasickém slova smyslu. Po zániku KGB přešel do nástupnické FSB. Dostal se až do její centrály, kde získal spojence, ale i nepřátele. A také přístup k citlivým informacím.
Upozornil na sebe na konci 90. let, kdy vystoupil se skandálním prohlášením, že dostal příkaz k zabití ruského oligarchy Borise Berezovského, který se znelíbil režimu a uprchl do Anglie.
Sám Litviněnko později také uprchl do Británie a získal tam politický azyl. V roce 2006 po setkání se svými bývalými kolegy z ruské tajné služby byl převezen do nemocnice s otravou. Později se potvrdilo, že byl otráven radioaktivním poloniem, na následky zemřel.
