‚Úplné proniknutí do letového procesu.‘ Brněnský Dogfight Boss dal Ukrajincům už druhý simulátor F-16
Česko pomáhá Ukrajině s výcvikem pilotů amerických stíhaček F-16. Šéf brněnské firmy Dogfight Boss Lukáš Homola předal ukrajinské letecké univerzitě už druhý simulátor letů, na který se potřebné prostředky podařilo vybrat ve sbírce organizované přes Donio.
Výcvikové centrum budoucích ukrajinských pilotů F-16 je veliká místnost s počítači, většími i menšími obrazovkami, joystiky a kabinou L-39. Je to trenažér s obrovským panoramatickým plátnem, na kterém se promítá reliéf krajiny.
Brněná firma Dogfight Boss dodala ukrajinskému letectvu už druhý simulátor letů na americké stíhačce F-16
V kokpitu sedí student, budoucí pilot. Vedle je první trenažér F-16, který přivezl pan Homola z Česka už v minulém roce. Sedí v něm budoucí pilot Albert. Tak jsem se ho zeptal, jaká je jeho zkušenost.
„Trenažér je velmi dobrý jak z obecného pohledu pochopení letu a toho, jak celý stroj funguje, tak z hlediska správnosti splnění různých úkolů. Je to zkrátka úplné proniknutí do letového procesu,“ říká budoucí pilot Albert.
„Dají se v něm nazkoušet bojové akce a všechny druhy letů a pilotáže, které k přípravě potřebujeme. K ovládnutí tohoto simulátoru stačí deset až patnáct výcvikových hodin a potom už můžu odjet do zahraničí k dalšímu výcviku,“ doplňuje.
Problémy na hranicích
Pan Homola sedí u počítače a připojuje elektroniku z kokpitu letadla k počítači. V tomto případě pilot nemá před sebou plátno, ale brýle spojené s počítačem, do kterých se mu promítá obraz krajiny pod ním.
„Za ten rok jsme upgradovali ten (simulátor), co je tady první. Udělali jsme třeba úplně nové pedály tak, aby byly přesně měly ty síly, které piloti potřebují. Plus celé zapojení a software jsme poladili tak, aby fungoval na lepší rozlišení a plynuleji. Simulátory vypadají na pohled stejně, ale v jinak se docela liší,“ přibližuje.
„Dali jsme si práci, aby kamufláž vypadala věrně a všechno vypadalo jako letadlo. To nám trošku uškodilo na hranicích, protože si mysleli, že vezeme opravdové letadlo. Trvalo nám chvilku, než jsme jim vysvětlili, že to je jenom simulátor,“ popisuje Homola.
„Už děláme nový design a ten nebude vypadat jako letadlo, ale bude to spíš hranatější. Vojáci nepotřebují hezký design, ale potřebují, aby to bylo pevné a nejlépe všechno ze železa. Teď děláme jenom takovou hranatou krabici zvenku a budeme buď nabízet design reálný, anebo potom jenom jednoduchý,“ dodává.
Zpětná vazba
Když jsem si v simulátoru zkusil látat naposledy, tak jsem s ním naboural. Tentokrát si zkouším druhý, nově dovezený simulátor. „Zatlačte do pedálu nohama, musíte tady za to zatáhnout,“ radí Homola, zatímco se se simulátorem vzlétám nad hory do výšky 13 000 stop. Stroj je velmi citlivý na náklony, ale je možné poměrně rychle se naučit aspoň základní ovládání.
Zkušenosti pilotů, kteří se na simulátorech učí, využívá Dogfight Boss na další vylepšování systému. „Využíváme to k tomu, abychom vylepšovali hardware. Jak jste si mohl sám vyzkoušet, joystick se chová líp. Jelikož vyrábíme 100 procent simulátoru i s tlačítky, přepínači, vším, tak dokážeme velice rychle reagovat na zpětnou vazbu a všechno udělat tak, jak potřebují v rámci dnů až týdnů,“ říká Homola.
Budoucí pilot Albert si myslí, že nový simulátor má modernější design, líbí se mu kokpit. Ovládání joystickem je podle něj trošku tužší. Spokojený s českým simulátorem byl i velitel letecké univerzity, brigádní generál Andrej Berežnyj.
„Chci poděkovat českému lidu, řediteli společnosti Dogfight Boss Homolovi i českým ozbrojeným silám za podporu v našem boji proti Ruské federaci. Díky těmto kontaktům cítíme i podporu Evropské unie a demokratického světa,“ ocenil.
„Jedním z příkladů je i poskytnutí už druhého simulátoru F-16. Vzdušný boj se natolik změnil, že vyžaduje neustálé zdokonalování pilotů a tento unikátní simulátor umožňuje připravit naše studenty a budoucí piloty na té nejvyšší úrovni,“ uvedl Berežnyj.
