Pákistánské úřady vyšetřují, jak se mohl Ládin tolik let skrývat
Pákistánské úřady vyšetřují, jak se mohl Usáma bin Ládin tolik let skrývat pouhých padesát km od hlavního města Islamábádu. Zajímají se mimo jiné o to, zda byl nebo nebyl napojen na aktivní buňky islamistů. Premiér Jusuf Raza Gilání v parlamentu označil za absurdní, že by pákistánští zpravodajci byli neschopní, nebo že by dokonce bin Ládinovi pomáhali. Podle něj zemřelo v boji proti terorismu už 30 tisíc pákistánských civilistů a přes 5 tisíc příslušníků ozbrojených sil.
Bin Ládinův dům v Abbotabádu byl utajen natolik, že děti, které tam bydlely, nesměly do školy v sousedství. Nedaleko bin Ládinova sídla je dokonce sídlo pákistánské zpravodajské služby.
Informace, které přicházely podle zástupce českého velvyslance v Pákistánu Jaroslava Kalfiřta vyvolaly řadu spekulací:
„Pákistánská strana nevyužila možnosti, po útoku na sídlo Usámy bin Ládina, aby se přihlásila k jakémukoliv úspěchu nebo podílu na této akci. To byl základní moment, který způsobil rozkol v náhledu na celou akci mezi Spojenými státy a Pákistánem.“
Celá věc se podle Kalfiřta ještě zhoršila, když první náměstek ministra zahraničních věcí Salman Bašír označil akci za zcela nepřijatelnou s jistými výhrůžkami vůči Spojeným státům. Ještě později se mluvilo o odstoupení pákistánského prezidenta a premiéra.
Operování cizích jednotek na území Pákistánu je pro většinu Pákistánců velmi citlivou otázkou. „Není to jenom tato poslední akce, která vyvolala velmi rozjitřené reakce. Jsou to i předcházející nálety bezpilotních letounů, kterých bylo v minulém roce celkem 118, při kterých bylo zabita i celá řada civilistů,“ říká Kalfiřt.
Ke zhoršení situace došlo i v případu Rajmonda Davise. „Po zastřelení dvou lidí sledovaly pákistánské úřady Rajmonda Devise - pracovníka CIA, který byl zavřený asi tři měsíce v Lahoru a velmi intenzivním jednáním se podařilo tohoto člověka osvobodit,“ dodává Kalfiřt.
