Po případném vítězství Hollanda se postoj Francie k EU zřejmě změní
Svět se pomalu připravuje na to, že v Elysejském paláci bude následujících pět let vládnout socialista François Hollande. Ten má před stávajícím prezidentem Nicolasem Sarkozym výrazný náskok a nic na tom zřejmě nezmění ani dnešní prezidentská debata. Po volbách se ale naopak může výrazně změnit francouzská diplomacie. „Ohledně Evropské unie máme zcela odlišný postoj od prezidenta Sarkozyho,“ potvrzuje jedna z nejbližších spolupracovnic Hollanda.
Elizabeth Guigouvá je hlavní poradkyní Françoise Hollande v oblasti zahraniční politiky, během své dlouholeté profesionální kariéry působila třikrát jako ministryně a pracovala rovněž v různých evropských strukturách, podle ní se politika nové vlády bude o poznání lišit od té, jakou zastává stávající prezident Sarkozy.
„Co se týče postoje Françoise Hollanda v mezinárodních otázkách, tak jsme jednoznačně deklarovali, že stáhneme naše jednotky z Afghánistánu do konce tohoto roku, Afghánci by měli mít osud své země ve vlastních rukou, naše role je omezená a další přítomnost našich jednotek v této zemi není rozhodně nutná,“ soudí poradkyně Françoise Hollanda, která může zastávat vysokou funkci na ministerstvu zahraničí, i když na funkci ministra aspiruje především Laurent Fabius, bývalý premiér.
Elizabeth Guigouvá nijak neskrývá, že změna nastane hlavně v evropských otázkách: „Ohledně Evropské unie máme zcela odlišný postoj od prezidenta Sarkozyho. Nezpochybňujeme důležitost francouzsko-německého spojenectví, ale podle našeho soudu by měla mít Evropská komise mnohem větší roli než dosud.“
Budoucnost fiskálního paktu
Hollande na rozdíl od Sarkozyho nemluví o revizi dohod ze Schenghenu, přistěhovalectví nepovažuje za problém, naopak je pro legalizaci těch, kteří nejsou v zemi v souladu se zákonem - ovšem za určitých podmínek. Problém ale zřejmě nastane s budoucností fiskálního paktu - tedy v té podobě, v jaké existuje v současné době - což potvrzuje i Hollandova poradkyně:
„Nedokázali jsme se v záchraně bank, které byly ohroženy krizí, posunout o kousek dále, směrem k jejich větší kontrole, ale největší problém s politikou prezidenta Sarkozyho vidíme v tom, že je zcela zaměřena na úspory a nikde nepočítá s podporou růstu. To je také naše hlavní námitka v souvislosti s ratifikaci fiskálního paktu - ano, ale pouze po doplnění o růstové prvky, odmítáme, aby dluhová brzda byla součástí francouzské ústavy a podporujeme eurobondy.“
François Hollande tak jde proti politice, kterou v rámci Evropské unie razí především Německo a pokud bychom i nadále mluvili o francouzsko-německém motoru v rámci Evropské unie, tak asi na trochu jiném základě, soudí Elizabeth Guigová. Otázkám spojeným s Evropskou unií, fiskálním paktem i mezinárodními vztahy obecně bude věnována významná část i v dnešní předvolební debatě.
