Pokud přijde přání vyjednávat, neodmítneme, prohlásil Putin. Základ ale vidí ve starém dokumentu
Ruský prezident Vladimir Putin před nedávnem vyslovil nabídku k mírovému vyjednávání. Rakouský deník Der Standard píše, že vládce Kremlu vyřknul slova o míru ve strategicky správný čas pro Rusko. Putinův projev na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku byl podle rakouského listu poutavý. „Pokud přijde přání vyjednávat, neodmítneme,“ prohlásil kremelský lídr.
Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov přitom jen krátce před tím, než Putin vyřkl slova o vyjednávání, prohlásil opak s tím, že jednání znemožňuje invaze Kyjeva do západoruské Kurské oblasti.
Podle Putina ale vůle vyjednávat je. O Kursku tvrdí, že ruské ozbrojené síly pomohly situaci stabilizovat. „Jednání o míru jsme nikdy neodmítali, ale nesmí se zakládat na krátkodobých požadavcích, nýbrž na základě dokumentů podepsaných v Istanbulu,“ tvrdí ruský prezident.
O možné cestě k míru vyjednávali ruští a ukrajinští vyjednavači v Istanbulu krátce po zahájení války. Sedmnáctistránkový dokument vychází ze setkání, které se odehrálo 29. března 2022. Podle této listiny, kterou zveřejnil německý týdeník Welt am Sonntag, Kyjev souhlasil s trvalou neutralitou.
Ukrajina by se tak nesměla vojensky angažovat a nesměla by se podílet na vývoji jaderných zbraní. Tento stav by musely zajistit mezinárodní záruky. Možnými ručitelskými státy by byly Rusko, Velká Británie, Čína, Spojené státy, Francie, Turecko, Německo, Kanada, Itálie, Polsko a Izrael, doplňuje Der Standard.
Ukrajina znovu čelila ruským útokům. Čtyři drony a dvě rakety Iskander zřejmě nesestřelila
Číst článek
Podle zmiňovaného dokumentu by měl být na 15 let zastaven také konflikt o anektovaný poloostrov Krym. Problematiku týkající se Krymu by si měly vyřešit Rusko a Ukrajina v přímých rozhovorech. Status okupovaných území na východě Ukrajiny by se pak měl vyjednat na summitu Vladimira Putina a jeho ukrajinského protějšku Volodomyra Zelenského.
Otázka toho, do jaké míry by mír mohl být vyjednán, zůstává otevřená, konstatuje Der Standard. Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinsky tehdy odhadoval, že šance na úspěch je 75 procent.
Podle ukrajinského prezidentského poradce Mychajla Podoljaka však k žádné dohodě nedošlo. Strany se podle něj nedomluvily na žádném bodu a dokument navíc nepodepsal prezident Zelenskyj.
Neaktuální základ a aktuální změny
Na tomto neaktuálním základu chce nyní Putin pokračovat v mírových jednáních. Šéf Kremlu totiž cítí, že je na cestě k vojenskému úspěchu. Ruská armáda se na východě Ukrajiny stále prosazuje. Naopak ukrajinská ofenziva v ruské pohraniční oblasti se prakticky zastavila.
Na vyjednáváních má Putin zájem také z vnitropolitických a zahraničněpolitických důvodů. Nejdůležitějším z nich jsou nadcházející prezidentské volby ve Spojených státech a otázka, jestli bude nová americká administrativa i nadále podporovat Ukrajinu.
Ukrajina stále čeká na souhlas Washingtonu s údery v hloubi Ruska. To stahuje své letouny
Číst článek
Zajímavý je také fakt, že Kreml se nevyjádřil k výsledkům zemských voleb v Sasku a Durynsku, kde posílily extrémní partaje jako Alternativa pro Německo, jejichž heslem je „diplomacie místo zbraní“.
Putinova ochota vyjednávat o míru může být také reakcí na stále větší válečnou únavu Rusů.
„Poprvé za půl roku jsme zaznamenali významný nárůst lidí, kteří by o míru vyjednávali,“ popisuje náladu v Rusku nezávislý institut pro výzkum veřejného mínění Levada. V nedávné sondáži se pro jednání vyslovilo 58 procent dotazovaných, zatímco 37 procent se domnívá, že je potřeba pokračovat ve vojenských operacích.
Až 76 procent respondentů uvedlo, že akce ruských ozbrojených sil na Ukrajině podporuje. Proti bylo pouze 17 procent dotázaných. Přesto je ale znát, že skepse roste, a to především mezi mladými Rusy. Podle průzkumu se asi třetina obyvatel Ruska obává války.
Nepříznivá situace Ukrajiny
Prezident Putin si samozřejmě uvědomuje také rostoucí strach Ukrajinců z další zimy bez energií. Nepochybně si všímá i dramatické restrukturalizace v řadách ukrajinské vlády a rezignace ministra zahraniční Dmytra Kuleby. Šéf Kremlu chce vyjednávat za svých podmínek a využít nepříznivé situace napadané země.
Ve Vladivostoku Putin zmínil i možné prostředníky. Mohly by jimi být Čína, Indie a Brazílie. Možnost této role by mohlo získat i Rakousko coby sídlo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Podle rakouského kancléře Karla Nehammera by alpská země podporovala spravedlivý a trvalý mír na základě mezinárodního práva, uzavírá rakouský list Der Standard.
Japonsko řeší demografickou krizi zaměstnáváním seniorů. Při přírodních katastrofách hraje nemalou roli zranitelnost zasažené společnosti. Španělsko kvůli nelibosti obyvatel definitivně zrušilo státní oceňování toreadorů v býčích zápasech. Nová studie zjistila, že mozky lidí dospívajících v období pandemie začaly rychleji stárnout. To jsou další témata Světu ve 20 minutách, poslechněte si celý pořad.
