Antony na Navalného pohřbu sloužily k zastrašení některých odpůrců, říká novinář
Nevídané záběry provázely páteční rozloučení s předákem ruské opozice Alexejem Navalným na jihovýchodě Moskvy. Před Borisovským hřbitovem se táhla několikakilometrová fronta jeho sympatizantů. Navalnyj v polovině února náhle zemřel ve vězení na severu Ruska. „Navalnyj nebude zapomenut, ale že by to mělo nějaký bezprostřední důsledky, o tom pochybuji,“ říká Jaroslav Šimov, editor ruské redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.
Stovky až tisíce lidí řadu hodin lemovaly také trasu, po níž byla po pietním obřadu převážena rakev z chrámu Ikony matky boží. A to vše provázely dlouho neslýchané projevy odporu proti režimu Vladimíra Putina. „Nebál se a my se nebojíme“, „hrdinové nikdy neumírají“, „Putin je vrah“, „neodpustíme“, „ne válce na Ukrajině“, skandovaly davy za přihlížení policejních jednotek. Podle údajů projektů OVD-Info, který monitoruje aktivity ruských bezpečnostních služeb, zadržely bezpečnostní jednotky v Moskvě 14 osob a několik desítek ve zhruba dvacítce dalších měst. V pátek bylo vedle zmíněných hesel slyšet i volání po svobodě politických vězňů. Podle jednoho z komentátorů na sociálních sítích působily tyto projevy až surreálně. Působily tak i na vás?
Do jisté míry ano, protože dlouhou dobu se řešilo, jestli vůbec úřady dovolí veřejný pohřeb Alexeje Navalného. Objevila se informace, že tlačily na jeho matku, která přijela do trestanecké kolonie na severu Ruska pro jeho tělo, aby byl pohřeb neveřejný.
Ale nakonec proběhl jaksi v normálním veřejném formátu. A dopadlo to tak, jak to dopadlo. Pro dnešní Rusko to byla událost jaksi mimořádná, vybočující z toho obrazu, na který jsme si zvykli minimálně od začátku agrese na Ukrajině.
Jak hodnotíte postup pořádkových sil, které měly připraveny desítky policejních antonů pro zadržené stoupence Navalného? Jak si vysvětlujete, že nakonec byla celá operace poměrně zdrženlivá?
Asi dostali rozkaz to nepřehánět, ale to, že tam bylo velké množství antonů, mělo podle mě působit jako takový odstrašující prostředek.
Lidé, kteří přicházeli na pohřeb, si tak mohli říct, že dnešní noc možná stráví na policejní stanici nebo někde v nějakých horších podmínkách. Naštěstí to tisíce lidi neodradilo, ale byl to podle mě takový prostředek psychologického zastrašování.
Podle některých komentátorů bezpečnostní složky zaznamenávaly, kdo se přišel s Navalným rozloučit a možná je budou, řekněme, postupně navštěvovat. Mohl by pátek mít i tuto dohru?
Vůbec nemůžu vylučovat, protože rozsah politických represí v Rusku je momentálně opravdu velký. Právě proto mluvíme o tom, jak pohřeb Navalného probíhal, jako o výjimečné situaci. Ano, i to je možné. Uvidíme, jaký bude postup úřadů, ale podle toho, co dělají a co dělaly v posledních měsících a letech, není nic, co by vybočovalo z jejich „normálního módu chování“.
Podle agentury Reuters sledovalo Navalného pohřeb na jeho kanálu YouTube, který je v Rusku zablokovaný, přes čtvrt milionu uživatelů. Mohli něco z těch projevů nesouhlasu s linií Putinova Kremlu zaznamenat i diváci ruských televizních stanic?
To asi těžko, protože státní televize a kanály, které jsou v Rusku k mání a jsou kontrolovány státem, dávaly minimální pozornost této události, stejně jako se v podstatě snažily celá léta ignorovat Navalného a jeho politickou činnost. Ačkoliv to vypadalo nejdřív komicky, pak tragikomicky včetně toho, že Putin nikdy nevyslovil Navalného jméno, což působilo opravdu velice podivným dojmem.
Pro Rusy je jejich stát říší strachu. Mnozí mají pocit, že už je hůř než za Stalina, věří komentátor Dvořák
Číst článek
Přední britský analytik dění v Rusku Mark Galeotti napsal, že skutečná odplata Navalného za perzekuce, kterým ho vystavil Putinův režim, přichází nejvýraznější až po jeho smrti. Souhlasíte s touto tezí, případně co včerejšek vypověděl o statusu, jaký měl nebo možná stále má Alexej Navalný v ruském veřejném prostoru?
Já bych to „přijde“ opravil na „může přijít“, ale zároveň nemusí. Bohužel, jak jsme říkali, působilo to až surreálně, to, co se dělo včera na okraji Moskvy. Ale na druhou stranu je to Moskva, která vždy byla trošku liberálnější, prozápadnější a demokratičtější než většina ruských provincií.
Takže to zase nepřeceňujme. Samozřejmě klobouk dolů před těmi tisíci lidí, kteří přišli. Ale na druhou stranu ta situace, která momentálně v ruské společnosti je, mně moc optimismu nepřidala. Takže samozřejmě ano, Navalnyj nebude zapomenut, ale že by to mělo nějaký bezprostřední důsledky, o tom pochybuji. Momentálně má režim dění v zemi víceméně, nebo spíše více než méně, pod kontrolou.