Viselská kosa je asi 60 kilometrů dlouhá a široká od šesti set metrů do dvou kilometrů. Polsko zátoku sdílí se sousedním Kaliningradem, známým také jako Královec, který je od roku 1945 hlavním městem exklávy Ruské federace.

Propojit otevřené moře s viselskou zátokou plánoval už polský král Stefan Batory na konci 16. století, ale projekt začala realizovat až současná polská vláda v čele s premiérem Mateuszem Morawieckim. Ta do stavby kilometrového kanálu investuje v přepočtu pět a půl miliardy korun.

Podle polského ministra pro námořní hospodářství za vládní Právo a spravedlnost Marka Gróbarczyka je důvodem pro schválení stavby stamilionového projektu „hrozba z východu“. „Viselská kosa je na hranici Evropské unie, NATO a především samotného Polska. Nemáme ji ale pod kontrolou, jelikož lodě do zátoky mohou připlouvat pouze se souhlasem Ruska,“ uvedl ministr v březnu.

Ohrožení ekosystému

Kanál má své odpůrce mezi ekology i politiky. Senátor Jerzy Wcisla z opoziční Občanské platformy říká, že plavební kanál bude jako dálnice bez výjezdů, protože přístav v Elblagu je příliš mělký a nemůže přijímat velké lodě. Vláda ale městu slíbila dotaci.

Část Viselské kosy spadá pod ochranu členských zemí Evropské unie v rámci soustavy Natura 2000. Podle ochránců životního prostředí může stavba kanálu ohrozit populaci kormoránů a tuleňů kuželozubých. „Žádnému živočišnému druhu projekt rozhodně neprospěje,“ myslí si biolog Michal Goc z univerzity v Gdaňsku.

Podle starosty Elblagu Witolda Wroblewskeho ale místní obyvatelé projekt podporují. „Co může být Elblag za přístav, když nemá vlastní přístup k moři?“ řekl agentuře Reuters.

mdo, gak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít