Změny ve fungování nejvyššího soudu jsou součástí justičních reforem, které strana PiS prosazuje. Soudci byli podle vlády v postavení „nadřazené kasty“ a celou justici označily špičky strany za nezreformované dědictví komunismu.

Novela o nejvyšším soudu společně se dvěma dalšími zákony prošla parlamentem loni v červenci, po masových demonstracích odpůrců změn pak dva ze tří zákonů vetoval prezident Andrzej Duda. Na podzim pak zákonodárci zákony schválili v lehce pozměněné podobě.

V důchodu, nebo ve funkci?

Přijatá legislativa mimo jiné poslala od 4. července 2018 do penze soudce nejvyššího soudu starší 65 let. To se týká i 1. předsedkyně soudu Małgorzaty Gersdorfové, která už dříve kritizovala změny v justici. Jde podle ní o bezprecedentní útok na soudnictví.

Gersdorfovou jmenoval soudkyní před deseti lety tehdejší prezident Lech Kaczyński, bratr předsedy PiS Jarosława Kaczyńského. Ústava jí jako předsedkyni soudu stanovuje šestileté funkční období – tedy až do roku 2020.

Právě na to se Gersdorfová odkazuje a ve funkci skončit nehodlá. O výjimku prezidenta nepožádala, stanovisko by k ní vydala Národní soudcovská rada, která je podle Gersdorfové i opozice v důsledku reforem ovládaná stranou PiS.

Podobně nefunkční je podle odpůrců vládní politiky i ústavní soud, jehož fungování a částečně i personální složení strana PiS změnila po volbách 2015.

„Jsou podkopávány zásady trojího dělení moci a nezávislosti soudů. Zaváděné změny vedou ke konečnému ovládnutí soudnictví výkonnou mocí,“ varovala v úterním prohlášení Gersdorfová, která dál do práce dál dochází i přes to, že je podle prezidenta a politiků PiS už v penzi.

Čerstvě přijatá novela, která ještě čeká na podpis prezidenta, má kromě dalšího umožnit rychlejší výběr vedení soudu, snižuje totiž potřebný počet soudců pro volbu 1. předsedy. Těch totiž momentálně podle zákona není ve funkci dost.

Změny v zákoně byly prosazeny v parlamentu v expresním tempu, které je ve Varšavě v posledních letech pro schvalování důležitých zákonů typické. Novela prošla dolní komorou i přes protesty opozice a demonstrace během tří dnů, v Senátu pak během dvou.

Prokurátor z doby komunismu

Tváří změn se stal poslanec Stanisław Piotrowicz zvolený za PiS. Bývalý prokurátor z období komunistické Polské lidové republiky jako předseda polské obdoby ústavněprávního výboru omezil projevy poslanců na 30 sekund.

„Reforma nebude bez nových soudců nejvyššího soudu, musí se změnit soudcovská mentalita. Pokud chceme udělat změny, nemohou se soudci cítit jako v roli těch, kteří panují nad jinými složkami moci, nad společností, nad národem. Je potřeba se vrátit k roli toho krásného, ušlechtilého soudcovského povolání,“ řekl v úterý pro konzervativní televizi wPolsce.pl.

Ještě v roce 2012 přitom Piotrowicz v parlamentu oceňoval výkonnost nejvyššího soudu a jeho fungování.

Piotrowicz také jako předseda výboru znemožnil minulý týden dokončit projev polskému ombudsmanovi Adamu Bodnarovi.

Veřejný ochránce práv v parlamentu odpovídal na dotazy poslanců k jeho výroční zprávě o stavu práva v Polsku. Po kritice fungování ústavního soudu mu Piotrowicz odebral slovo a jednání výboru ukončil.

Evropské zásahy

Polsko kvůli změnám týkajících se nejvyššího soudu zažalovala v červnu u Soudního dvora EU Evropská komise. Ta se zemí už dříve zahájila proceduru přezkumu stavu právního státu kvůli zásahu do ústavního soudu a soustavy soudů.

Předseda PiS Jarosław Kaczyński ale jakékoli ústupky odmítá. „Pokud nezreformujeme soudnictví, jiné reformy nebudou mít smysl, protože dřív nebo později by je současné soudy negovaly, zrušily,“ řekl v červenci pro konzervativní týdeník Sieci.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít