Polská novela trestního zákona například zvyšuje tresty za řízení pod vlivem alkoholu, recidivu, vraždu, obchodování s lidmi nebo za špionáž. Dále zvyšuje trest za nejzávažnější zločiny z 25 let na 30 let vězení.

Zavádí také doživotní trest bez možnosti odvolání. Zároveň snižuje věk trestní odpovědnosti v případě vraždy, mění také hranici pro přestupek a trestný čin v případě krádeže, což vedlo k propuštění některých vězňů, nebo třeba zavádí trest v podobě propadnutí vozu státu v případě řízení pod vlivem alkoholu.

Advokátní specialista z Jagellonské univerzity Szymon Tarapata ale upozorňuje na to, že ministerstvo spravedlnosti provádí za poslední roky obrovské množství reforem a může dojít k jevu, kterému se říká sendvičové zákony.

To znamená, že například zdánlivě neškodné, nebo dokonce pro lidi prospěšné změny obsahují nenápadnou regulaci, která může být škodlivá, a pokud takových změn projde víc, tak se to zároveň nasčítá a v souhrnu mohou být vážné následky.

Předcházely nestandardní kroky

Novela vešla v platnost dva týdny před polskými parlamentními volbami. Původně měla začít platit v polovině března, jenže pak se ukázalo, že je v rozporu s jinými zákony, což způsobilo odložení platnosti.

Nestandardní kroky předcházely už předložení novely v minulém roce. Vládní strana Právo a spravedlnost dokument předložila ve druhém čtení úplně jiného zákona, konkrétně zákona o občanském soudním řádu.

Jenže ve druhém čtení už není možné v projektu provádět jakékoliv změny. Takový postup je proto možné považovat za protiústavní, na což upozornila zkraje roku část zákonodárců Sejmu.

Podle části právní obce tak novela pořád nenabyla účinnosti ani od 1. října. Novelu aktuálně doprovází na provládní televizi TVP spot ministerstva spravedlnosti, ve kterém vystupuje ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který znovu kandiduje za Právo a spravedlnost.

Ve spotu například říká, že Polsko je jednou z nejbezpečnějších zemí, a zatímco jinde v Evropě roste kriminalita, cílem polské novely trestního zákona je udržet bezpečnost. Tresty podle něj mají být odstrašující.

Novelou by se měl zabývat Ústavní soud, který je ale jednak zpolitizovaný napojením na vládní Právo a spravedlnost, jednak je paralyzovaný vnitřními spory a změnami mechanismů fungování. Jeho rozhodovací doba je až několik let.

Polský deník Gazeta Wyborcza varuje, že pokud by soud přece jen za několik let dospěl k rozhodnutí, že je novela protiústavní, znamenalo by to obnovení i tisíců soudních řízení.

Nyní je veškerá odpovědnost na soudech, které v případě rozhodování budou muset nejdříve prošetřit, jestli se novela vztahuje na konkrétní případ.

Odborník z Institutu trestního práva Jagellonské univerzity Mikołaj Małecki proto soudům radí, aby novelu ignorovaly.

Kateřina Havlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít