Sejm schválil zákon o reorganizaci nejvyššího soudu. Do ulic vyšly desetisíce Poláků
Polský parlament schválil sporný zákon o reorganizaci nejvyššího soudu. Justiční reforma podle kritiků, k nimž patří i Evropská komise, ruší dělbu moci. Proti reformě protestovaly večer v ulicích Varšavy a dalších měst tisíce lidí.
Pro přijetí zákona podle webu parlamentu hlasovalo ve třetím čtení 235 z přítomných 450 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo. Pro nebyl nikdo z opozičních stran.
Rychetský tvrdě kritizuje politickou reformu soudů v Polsku: Jde o globální útok na justici a demokracii
Číst článek
Zákon nyní musí schválit horní komora parlamentu. Očekává se, že se jím Senát začne zabývat ještě ve čtvrtek a už v pátek novelu schválí.
Pak zamíří k podpisu prezidenta republiky Andrzeje Dudy. Ten může zákon vetovat. V úterý svůj podpis podmínil schválením „malinkých změn“ v již schváleném zákoně o soudcovské radě.
Opozice vyšla do ulic
Opozice žádá, aby prezident zákon vetoval. Na čtvrteční večer svolala demonstraci před Prezidentský palác ve Varšavě.
„Svobodné Polsko, evropské Polsko," skandoval dav ve Varšavě na Krakovském předměstí protestující večer proti změnám v polské justici.
Na demonstraci před sídlem prezidenta vystoupili zástupci opozičních stran - Občanské platformy, strany Moderní i Polské lidové strany.
„V těch zákonech není nic pro lidi. Je to jen posílení vlády. A jaká vláda tohle dělá? Ta, která se bojí,“ řekl předseda lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz.
Varšavská radnice (řízená opoziční Občanskou platformou) odhadla počet demonstrantů na více než 50 tisíc. Policie, která je podřízená vládě, odhadla jejich počet na 14 tisíc.
Demonstrace se konaly i v dalších polských městech, například ve Vratislavi, Poznani, Lodži či východopolském Lublinu.
Protestujících vyšlo do ulic nejvíc za poslední týden. Podle protivládního Výboru na obranu demokracie (KOD) demonstrovalo ve 45 městech celkem 250 tisíc lidí.
Řečníci na demonstracích kritizovali i stav ústavního soudu a tzv. národních médií.
Tlaku neustoupíme!
V televizním projevu večer vystoupila premiérka Beata Szydłová. „Máme vizi změn, proto jsou změny rychlé a rozhodné. Nepodlehneme tlaku. Nedáme se zastrašit polskými ani zahraničními obránci elit,“ uvedla předsedkyně vlády.
Pokud by Duda normu vetoval, Sejm ho může přehlasovat 3/5 většinou přítomných poslanců, přičemž hlasovat by musela alepoň polovina ze 460 zákonodárců dolní komory.
Novelu, která mění strukturu nejvyššího soudu, kritizuje opozice i odborníci. Nový zákon totiž všechny soudce posílá do penze. Výrazně navíc zvyšuje vliv ministra spravedlnosti na složení soudu.
PiS argumentuje nápravou soudů a očištěním soudní soustavy od postkomunismu. Opozice mluví o státním převratu, konci právního státu a dělby moci.
VYSVĚTLUJEME: O co jde v polském sporu o soudy
Číst článek
Kritika od Tuska
Předseda Evropské rady Donald Tusk napsal ve čtvrtek dopis prezidentu Andrzeji Dudovi. Žádá v něm prezidenta o schůzku. „Už velmi dlouho se o Polsku nemluvilo tolik, a už velmi dlouho tak špatně jako teď,“ napsal Tusk v dopise.
Prezident Duda vzkázal, že nevidí pro schůzku s Tuskem prostor a že se diví náhlému zájmu evropských institucí. Všechno podle něj probíhá ve shodě s polským právním pořádkem.
Ostrou kritikou na vývoj v Polsku reagovala ve středu Evropská komise. Ta od loňského roku zkoumá stav právního státu v zemi kvůli vývoji kolem ústavního soudu.
Místopředseda komise Frans Timmermans ve středu prohlásil, že komise je blízko spuštění článku 7 evropské dohody. Podle něho by Polsko mohly čekat sankce. Další kroky oznámí komise v dalším týdnu.
1300 návrhů za pár minut
Návrh zákona o nejvyšším soudu dorazil do Sejmu před týdnem v noci na čtvrtek. Vládní strana ho schválila v nejrychlejším možném tempu. To samé se čeká od Senátu, ve kterém má PiS rovněž pohodlnou většinu.
V noci na čtvrtek zákon ve druhém čtení projednávala komise pro spravedlnost. Jednání bylo bouřlivé.
Strana PiS smetla během několika minut ze stolu 1300 pozměňovacích návrhů opozice. Ta chtěla velkým množstvím navrhovaných změn docílit zpomalení legislativního procesu, který začal v pondělí.
Kaczyński při bouřlivé diskusi vyčetl opozici bratrovu smrt. Brusel kvůli soudům Varšavu znovu varuje
Číst článek
Zato strana PiS v komisi prosadila drobné změny v novele, které posílí pravomoci prezidenta. Tím je v současnosti Andrzej Duda (zvolený za PiS).
Doba diskuse v komisi byla omezená a poslanci se nakonec málem poprali o mikrofon, situaci uklidnila až přítomnost Parlamentní stráže.
'Nenormální je jen chování opozice'
„Občanská platforma se stranou Moderní využily všech prostředků, aby znemožnily projednání. Chování opozice během projednávání nebylo normální,“ komentoval průběh jednání komise její předseda Stanisław Piotrowicz z PiS.
„Považuji omezení debaty za skandální,“ komentovala způsob řízení jednání poslankyně Katarzyna Lubnauerová ze strany Moderní.
Návrh novely nebyl předem znám a neprošel konzultacemi.
Kontroverzní změny z dílny PiS
Nová vláda po volbách 2015 vyměnila šéfy úřadů, bezpečnostních složek a tajných služeb.
Vláda podle kritiků na podzim 2015 paralyzovala ústavní soud (ÚS), přičemž odmítla vyhlásit ve Sbírce zákonů nález ÚS, který její změny rušil. Zákonem zkrátila zneplatnila volbu některých ústavních soudců a změnila způsob rozhodování soudního senátu. Tyto zásahy kritizuje Evropská komise, která zahájila proceduru přezkumu právního státu v Polsku.
Kvůli nerespektování nálezů ústavního soudu a změnám v této instituci vznikl Výbor na obranu demokracie (KOD), který od té doby pořádá protivládní demonstrace.
V lednu 2016 byli odvoláni ředitelé veřejnoprávních médií a členové dozorčích rad. Polská televize a Polský rozhlas byly dle vyjádření vládních politiků změny na „národní média“. Mnoho novinářů dostalo výpověď nebo samo odešlo.
Ministr spravedlnosti se změnou zákona stal zároveň i generálním prokurátorem nistra spravedlnosti se nadále zvětšují. V čele resortu v současnosti stojí Zbigniew Ziobro.
Právo a spravedlnost podporovalo úplný zákaz a kriminalizaci potratů. Občanský návrh zákona Sejm zamítl až po rozsáhlých protestech po celém Polsku. Tzv. „Černý protest“ se uskutečnil v říjnu 2016.
V prosinci 2016 se vyhrotila situace kolem tzv. smolenských měsíčnic – Kaczyńského náboženských a politických shromáždění, které se konají každý měsíc na výročí letecké tragédie u Smolenska (10. 4. 2010). Od prosince proti nim protestují demonstranti. Nasazeny jsou pravidelně stovky policistů.
Prosincová parlamentní krize 2016: V napjaté atmosféře došlo k roztržce mezi vládou a opozicí v Jednacím sále parlamentu. Strana PiS pak přesunula hlasování o státním rozpočtu do jiné místnosti a za nestandardních podmínek rozpočet schválila.
Opozice zůstala v původním sále určeném pro jednání parlamentu a zahájila téměř měsíční obstrukce – poslanci opoziční stran se střídali v hlídkách v sále a „okupovali“ řečnický pult. V týdnu před Vánocemi je před parlamentem podporovaly stovky demonstrantů.
Vypjatá parlamentní krize skončila v polovině ledna ústupkem opozice. Vládní strana nakonec omezení pohybu novinářů v parlamentu neschválila.
Jarosław Kaczyński nazval prosincové události pokusem o puč. Politici jeho strany ho výsměšně nazývají „chlebíčkovým pučem“, kvůli občerstvení, které si opoziční strany během obstrukcí objednaly.
