Přesně před rokem hořela v Německu první uprchlická ubytovna
Německá policie zaznamenala v loňském roce celkem 92 žhářských útoků na uprchlické ubytovny a azylové domy. K prvnímu útoku namířenému proti migrantům došlo přesně před rokem v sasko-anhaltském Tröglitzu. Pachatele se stále nepodařilo vypátrat. Místní si teď přejí hlavně klid a ten se do malé obce navrací jen pozvolna.
Kolem dvoupatrového domu v centru obce je postaven provizorní plot. Střechu zakrývá plachta a pod ní se nacházejí ohořelé trámy.
S budovou se nesmí nic dělat, policejní vyšetřování totiž ještě neskončilo. Pachatel zůstává neznámý. Viníka se ostatně podaří dopadnout jen v necelé třetině podobných případů.
„Vystřízlivěl jsem. Přišel jsem o spoustu iluzí, zažil řadu zklamání. Cítím se docela osamělý,“ hodnotí uplynulý rok bývalý starosta Tröglitzu Marcus Nierth. Kvůli svému rozhodnutí dostával výhrůžné dopisy a před jeho domem svolávali neonacisté demonstrace.
Zpravodaje Pavla Poláka zajímalo, jak se Tröglitz za rok od požáru ubytovny změnil. Uprchlíci teď například hrají fotbal za místní družstvo
Do Německa loni přišlo kolem jednoho milionu uprchlíků, do Tröglitzu se jich mělo nastěhovat 40. „Věděli jsme, že děláme správnou věc,“ je přesvědčen Nierth.
Poté, co vyhořela ubytovna pro migranty, nabídl se, že přijme u sebe doma uprchlickou rodinu. Ubytoval pak ještě další tři.
Vždy na dobu, než uprchlíci dostali obecní byt. Chodil s nimi po úřadech, za lékaři, zařizoval, pomáhal. „V obci, ve které žije 2700 lidí, je nás jen několik, kdo pomáhají,“ konstatuje. Většina lidí prý raději mlčí a snaží se na požár a všechno ostatní zapomenout.
„Jsme rádi, že se po roce vrátil do obce jakýsi klid,“ říká bývalý šéf místního sportovního klubu Christian Gigold. „V obci máme přes 20 uprchlíků, to je pro Tröglitz zvládnutelné,“ dodává.
V Tröglitzu bydlí 23 uprchlíků, v místním fotbalovém družstvu trénují čtyři z nich. „To je náš příspěvek k tomu, aby se situace u nás vrátila k normálu,“ upozorňuje Gigold. „Místní lidé to berou na vědomí. Reakce nejsou ani negativní, ani pozitivní.“
Klub dnes vede Tobias Neupert. Podle něj se fotbal hraje na celém světě stejně: „Během tréninku jsme se ze začátku domlouvali rukama nohama. Uprchlíci se už ale učí německy a docela dobře mluví, takže si lépe rozumíme.“
Tröglitz je malá obec, domy jsou opravené, zahrádky udržované. Kolemjdoucí se ale zdráhají povídat o požáru a už vůbec nechtějí mluvit na mikrofon. Na to, že jsou v obci uprchlíci, si už Tröglitz podle Marcuse Niertha zvykl.
„Uprchlíkům jsme říkali, aby ostatní přátelsky zdravili, protože spousta místních se jich bojí. A to dělali. Třeba v supermarketu zdravili tak intenzivně, že někoho pozdravili i dvakrát. Ale to dělalo dobrý dojem,“ vzpomíná.
Nierth se i s rodinou přistěhoval do Tröglitzu před 20 lety. Koupil si starý rozpadlý statek, který opravil. „Doufal jsem, že tu najdu domov. Dnes mám pocit, že jsem domov ztratil. Protože místní lidé uvažují jinak než já. Cítím se tu jako cizinec,“ uzavírá bývalý starosta.
