PiS se vyplatil tah s ,neznámou tváří‘, Tuskova vláda zaspala ve slibech voličům. Co přinesly polské volby
Polské prezidentské volby dostály svým predikcím a výsledek se do tamní novodobé historie zapsal jako ten dosud nejtěsnější. Karol Nawrocki nakonec o necelá dvě procenta porazil Rafała Trzaskowského. Pro vládu to tak pravděpodobně znamená pokračování série prezidentského práva veta i oslabení pozice, důsledky by to ale mělo mít hlavně v domácí než zahraniční politice. Zajímavým aspektem je i příklon mladých voličů ke konzervativnímu kandidátovi.
„Zvítězíme a zachráníme Polsko,“ nechal se ke konci volební neděle, kdy bezprostředně po uzavření volebních místností přiřkl první exit poll vítězství liberálovi Rafału Trzaskovskému, slyšet jeho soupeř, konzervativně pravicový Karol Nawrocki.
Trzaskowski se v nadšení z dané chvíle, poněkud zbrkle, prohlásil za příští hlavu státu. Další odhady zveřejněné o pár hodin později už totiž naznačovaly, že si Poláci vybrali Nawrockého, a začalo tak dramatické vyhlížení konečných výsledků.
Brzy nad ránem se pak noční můra premiéra Donalda Tuska potvrdila – Andrzeje Dudu v prezidentském paláci vystřídá další zástupce PiS. Vládní kandidát se mezitím stal terčem vtipu o „dvouhodinovém prezidentovi“.
K vítězství Nawrockému pomohli i voliči neúspěšného krajně pravicového kandidáta Sławomira Mentzena. „Pro mnohé z nich byl lepší tou konzervativnější ideologií. Mentzenovi také v debatě podepsal, víceméně obratem, všechny jeho hlavní postuláty, o nichž (Mentzen) tvrdil, že jsou pro jeho voliče důležité, což některým z nich mohlo volbu usnadnit,“ popisuje pro iROZHLAS.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška. Hlas pak Nawrockému „hodila“ i část voličů neúspěšných levicových kandidátů.
Výsledek byl, jak napovídaly průzkumy, obzvláště těsný, tedy 50,89 procenta pro Nawrockého a 49,11 procenta pro Trzaskowského. V praxi to znamená rozdíl přibližně 370 tisíc hlasů. Varšavský primátor tak čelil obdobnému výsledku jako v předchozí prezidentské volbě, kdy proti Dudovi prohrál s rozdílem o padesát tisíc hlasů vyšším. Tehdy slíbil, že se do boje za pět let pustí znovu, nyní se v rámci celostátní politiky mluví spíše o jeho konci.
Lebduška dodává, že Mentzenovým podporovatelům šlo i o to vymezit se proti současnému establishmentu, který sice na jednu stranu představuje i PiS, držící mocenské otěže polské politiky už přes dvacet let, momentálně je ale pro ně jeho hlavní tváří Tuskův centristický kabinet.
Tuskovy chyby
Pro vládu je vítězství kandidáta dlouhodobého politického soupeře ledovou sprchou přinášející oslabení její pozice. Především to znamená, že se jí s největší pravděpodobností nepodaří prosadit žádnou ze slibovaných předvolebních reforem a bude nadále čelit sérii efektivního uplatňování prezidentského práva veta či posílání zákonů k ústavnímu soudu.
25:11
Nawrocki uspěl u mladých, protože jim Tusk nepřinesl slibovanou změnu, míní polský bohemista
Číst článek
Efektivního proto, že pro jeho přehlasování je potřeba třípětinová většina poslanců, již současné koalici chybí.
Zároveň je jí vytýkáno, že v podstatě nic z příslušných slibů kdy dokázala přeměnit v činy a vůbec v konkrétní pokusy o legislativní změny. A právě i únava z jejich absence hrála výraznou roli v rozhodování voličů, ačkoli je záhodno do jisté míry rozlišovat antisystémové postoje na straně jedné a pocit opomíjení u levicových a krajně levicových voličů na té druhé.
Právě na ně Tusk a Trzaskowski podle Jakuba Jaraczewského, koordinátora výzkumu v berlínském think-tanku Democracy Reporting International, ve své kampani zapomínali, což se jim podle něj vymstilo.
„Podle mě udělali tu chybu, že vynaložili tolik úsilí a energie na to získat voliče krajní pravice, což se nestalo, a riskovali tím, že ztratí levicové voliče Adriana Zandberga či Magdaleny Biejatové. Osobně znám několik lidí, již v prvním kole hlasovali právě pro Zandberga, a v tom druhém volit nešli, neboť je odradilo, jak moc se Trzaskowského kampaň zaměřovala na krajní pravici, a je přešla,“ nastiňuje pro iROZHLAS.cz.
Výhledy liberálního Polska
Analytici tak na dohlednou dobu předpovídají konec snahám mimo jiné o změny v přísné protipotratové politice, v otázce práv LGBTQ+ komunity, veřejnoprávních médií, justičních reforem či právního státu.
Na druhou stranu ale zvolení dalšího kandidáta PiS nepřináší žádný bezprecedentní zvrat, jako spíše pokračování stávajícího statutu quo mezi centristickou vládou a konzervativně pravicovým prezidentem, jakkoli to pro liberálně smýšlející veřejnost představuje oddálení nadějí na zmírnění jí požadované legislativy.
‚Nezamýšlíme ustoupit ani o krok.‘ Polský premiér Tusk požádá parlament o hlasování o důvěře vládě
Číst článek
Cíl Nawrockého předvolební kampaně v pozadí s PiS byl jasný – zabránit Tuskovi v získání politického monopolu. „Nacionalista Nawrocki je připraven na zúčtování s premiérem Tuskem,“ píše například francouzský deník Le Figaro.
V úspěchu svého kandidáta vidí PiS přirozeně vzpruhu poté, co téměř dva roky sedí v opozici. Jarosław Kaczyński už například stihl Tuska vyzvat k rezignaci, vítězství může také vnímat jako krok k možnému úspěchu v parlamentních volbách za dva roky.
Premiér v pondělí večer mezitím prohlásil, že požádá parlament o hlasování o důvěře a v případě, že by ji jeho kabinet nezískal, by vypsání předčasných voleb mohlo hrozit. Zmiňoval již i možnou vládní rekonstrukci.
„Někteří politologové poukazují i na to, že by se PiS mohla pokusit o předčasné volby. Jsou ale i tací, podle nichž situace povede k pravému opaku a Kaczyński bude čekat co nejdéle, aby Tuskovu vládu ,vyždímal’ tím, že jí Nawrocki bude blokovat, co půjde. Na to pak strana vyšle zprávu, že chtějí-li lidé kabinet, jenž věci dotahuje do konce, musí volit ji, protože jen s ní bude prezident ochoten spolupracovat,“ vysvětluje Jaraczewski.
Pokud by PiS v parlamentních volbách skutečně zvítězila, měla by tak opět „pod palcem“ vedení země, prezidentský palác i vládu. Tuskovi se nicméně může podařit zopakovat výsledek z posledních voleb a udržet tak centristický kabinet.
Případně může do hry vstoupit třetí aktér mající aktuálně vysokou podporu především mezi mladými – a hlavně mužskými – voliči, tedy ultrapravice v čele s Mentzenem a jeho Konfederací, a rozbít tak dlouholetý duopol liberálů a konzervativní pravice, z něhož je výrazně polarizovaná společnost unavená.
„Zvyšující se podpora krajní pravice je velmi nebezpečná. Mnohé podle mě překvapilo, že Mentzen (v prvním kole) získal tolik hlasů, zejména v kombinaci s Grzegorzem Braunem,“ poukázala nedávno pro iROZHLAS.cz polská politoložka Monika Susová.
Zahraniční politika
Na čem se nicméně kandidáti druhého kola v podstatě shodovali, byla v určité míře ekonomická témata, soulad by se měl udržet i co do otázek obrany země a výdajů s ní spojených.
Nawrocki dokázal lépe oslovit cílové skupiny, liberální Poláci nyní moc nadějí na změnu nemají, míní expert
Číst článek
Poněkud napínavější jsou pak výhledy v zahraniční politice, byť by do ní Nawrockého zvolení nemělo vnést zásadnější zvrat. Stejně jako vláda Rusko považuje za nezpochybnitelného agresora, Tuskův kabinet po PiS do jisté míry najel i na protiimigrační postoje, rozchází se však v otázce podpory Ukrajiny a tamních uprchlíků, Green Dealu a částečně i ve vztazích s Evropskou unií, k níž měl značně blíž Trzaskowski.
Nawrocki se v kampani snažil vést spíše na protiukrajinské notě, vymezuje se mimo jiné proti vstupu země do NATO. Co do přístupu k Unii se projevuje méně proevropsky než Trzaskowski a Tusk, PiS je ale pořád součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů, podobně jako česká ODS, a nikoli krajně pravicových Patriotů. Výrazně nacionalistické tendence v rámci unijní politiky se tak v jejím případě nenabízí.
Zajímavé jsou však polsko-americké vztahy. Nawrocki se dlouhodobě, věrný tradici PiS, profiluje jako příznivce Donalda Trumpa, což ostatně dokázal třeba předvolební návštěvou v oválné pracovně. Jeho zvolení tak znamená pokračování v udržování dobrých vztahů mezi PiS a současnou americkou administrativou.
Úspěch Kaczyńského kandidáta pak pozornost přitahuje i z toho pohledu, že se mu opět vyplatilo vsadit na stejnou kartu jako kdysi s Dudou, a do prezidentského klání vyslat dříve v podstatě neznámou tvář.
„Jak se ukazuje, pro Kaczyńského to nakonec – a podruhé – byl dobrý tah. Nezapomínejme, že PiS má již třetího prezidenta, Občanská platforma měla jen Bronisława Komorowského. Vyplatilo se mu sáhnout po kandidátovi, který byl mimo politiku, nebyl spojený s minulými vládami jako například Mateusz Morawiecki a není přímo straníkem,“ podotýká Lebduška.
„PiS dokáže lépe oslovit lidi z dělnických profesí a ty z malých měst a vesnic. Její kandidáti se tváří jako někdo, s kým se můžete ztotožnit. Tuskově straně se toto tradičně nedaří, kandidáti mají problém být autentičtí, těžce se jim shazuje elitářská image příslušníka střední nebo vyšší třídy žijícího na jiné planetě než průměrný volič,“ doplňuje jej Jakub Jaraczewski.
PREFERENCE VOLIČŮ
Nawrockého volil především venkov, malá města a lidé s nižším vzděláním. Oproti tomu Trzaskowskému dali hlas voliči ve větších městech, například Varšavě, Poznani, Krakově či Gdaňsku a vysokoškolsky vzdělaní, ženy či studenti. Znovu se také potvrdilo rozdělení na liberálnější západ a konzervativní východ země.
Z hlediska věku Trzaskowski zvítězil v podstatě jen ve skupině mileniálů a generace X, Nawrockému se podařilo přitáhnout zbytek, ať už kvůli konzervativním postojům či zmíněnému odporu mladých k současnému establishmentu. Zájem o letošní volby pak dokazuje i nebývale vysoká volební účast přesahující sedmdesát procent.
