Půl roku po protržení přehrady. ‚Všechno je to pryč,‘ popisuje obyvatelka, Stroniu Śląskim chybí 22 domů
Polská vláda plánuje investovat v přepočtu 24 miliard korun do protipovodňové ochrany v regionech postižených loňskou zářijovou povodní. Jedním z nejhůře postižených měst bylo Stronie Śląskie kousek od českých hranic. To zaplavila nejen řeka Biała Lądecka, ale následně se centrem prohnala i povodňová vlna z protržené přehrady na řece Morawce. Ve městě s asi šesti tisíci obyvateli teprve končí likvidace škod, včetně demolic poškozených domů.
„To bylo tolik vody. To se nedá popsat. Já už mám svůj věk, ale tolik vody jsem tu nikdy neviděla,“ vzpomíná pro Radiožurnál paní Helena, obyvatelka Stronia Śląského. Loňská zářijová povodeň ji zastihla v bytě v zeleném panelovém domě na dohled od řeky Morawky.
„Zůstali jsme tam s mužem, protože sousedka má nepohyblivého manžela. Nechtěli jsme je nechat samotné,“ vysvětluje, proč neodešla do bezpečí už 14. září, kdy část města zatopila řeka Biała Lądecka.
„Já už mám svůj věk, ale tolik vody jsem tu nikdy neviděla,“ vzpomíná paní Helena, obyvatelka Stronia Śląského
Když se 15. září zhroutila část přehrady na Morawce, sílu mohutné povodňové vlny sledovala na vlastní oči.
„Tady stál dům, támhle stál dům,“ ukazuje kolem na prázdná místa pokrytá sutí. „Tady, co stojíme... to přišla vlna, mohla mít snad deset metrů. Dům zalila a pak už tu nebyl. A tak to šlo po proudu dál a dál. Tady všude bývala zeleň, hodně stromů, všechno je to pryč,“ vypráví.
Stojíme přitom u provizorního mostu lemovaného mobilním plotem a trosek základů, které zbyly z místní policejní stanice, která se stala symbolem zkázy malého městečka. Videa jejího zhroucení dodnes kolují po sociálních sítích. Když si s paní Helenou o tom všem povídáme, protržená přehrada je od nás asi jen 1,5 kilometru proti proudu.
„Byla to stavební katastrofa, to je výsledek dosavadního vyšetřování. Před dvěma lety tu společnost Polské vody instalovala zařízení na měření vlhkosti suchého valu. A vypadá to, že stavební práce souvisí s loňskou katastrofou. Při povodních val nejdřív erodoval a pak se provalil,“ říká starosta města Dariusz Chromiec s tím, že vyšetřování dál pokračuje.
Okresní zastupitelství i zvláštní vyšetřovací skupina z vratislavské Polytechniky vzhledem k probíhajícímu šetření rozhovor odmítly.
Stojíme pod kamennou stavbou, které ale půlka chybí. Chybí i kus valu. Na místě tu pracují stavební stroje, před zhruba třemi týdny začala provizorní rekonstrukce přehrady.
„Teď tu staví takovou dočasnou hráz, která nám pomůže kontrolovat průtok vody teď na jaře. Kdyby náhodou nastaly znovu silné deště nebo tání. Ta hráz vodu nezastaví, ale bude ji regulovat, aby město znovu nezažilo povodeň. Suchou retenční nádrž i přehradu bude nutné postavit znovu,“ ukazuje starosta.
Pravděpodobně se tak stane v rámci vládou představeného plánu na výstavbu protipovodňového zabezpečení v Dolnoslezském a Opolském vojvodství - ve vojvodstvích, kde byly loňské povodně nejničivější.
„Kromě téhle suché nádrže, kterou bude potřeba vybudovat znovu, mají v okolí vzniknout další tři nové dodatkové retenční nádrže – v Goszowě, Bolesławowě a ve Starem Gierałtowě,“ vyjmenovává Chromiec.
Nutné vysídlení?
Starosta upozorňuje, že výstavbě ale bude předcházet dlouhá a náročná diskuse. V případě, že by plán na výstavbu byl přijat v jeho současné podobě, znamenal by nutné vysídlování.
„Trochu se toho obávám. Vím, že to bude emotivní. Je důležité, aby lidé ty nádrže sami chtěli, chtěli i odejít z míst, kde by měly vzniknout. To musí být dobrovolné přesídlení, nemůžeme to udělat násilně. Ani na to nemáme zákony. A zatím, jak se s lidmi bavím, nejsou všichni pro. Mnozí s vysidlováním nesouhlasí,“ popisuje.
Chromiec připomíná, že podobnou diskusi už místní zažili kolem roku 2018, kdy nakonec ani obyvatelstvo, ani vedení obce nesouhlasily s výstavbou suchých nádrží v Goszowě a Bolesławowě.
2:05
Některá koryta se po zářijové povodni nemusí vrátit do původního stavu. Mohlo by to pomoct při dalších
Číst článek
Debata o novém protipovodňovém systému v regionu, který by měl snížit riziko v povodí řeky Kladská Nysa, je teprve na začátku. Část Stronia Śląského, kde povodeň způsobila škody v přepočtu za miliardu a 400 milionů korun, se v rámci prevence dalšího zaplavení stěhuje do okolních kopců.
Nad městem například vzniká nové sídliště z rodinných dvojdomků. Jde o projekt skupiny podnikatelů z Polska i zahraničí, kteří mezi sebou vybrali pomoc a nabídli obci výstavbu sídliště pro část lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou. Dřevostavby mají být hotové v červnu.
„Měli jsme a pořád máme hodně zničených budov. Museli jsme strhnout dvacet dva domů - mezi nimi i bytovky. Ještě dva domy na demolici čekají. Pořád máme víc než sto lidí, kteří se nemají kam vrátit, protože jejich domy už nestojí,“ popisuje Chromiec.
Další lidé dostanou byty v bytovém domě, které město plánuje odkoupit od developera. I tento dům stojí na kopci. Nedaleko od nově budovaného sídliště vznikla s pomocí armády také nová školka. Tu původní v centru města poničily povodně už potřetí.
Celé Stronie Śląskie se vystěhovat do kopců nepodaří. Omezení zástavby podél koryt dvou řek ale úřadům ulehčí realizaci protipovodňové ochrany individuálních budov. Nikdo tu nedoufá, že to byly poslední povodně. Naopak, část místních, včetně starosty očekávají, že takové deště, jaké oblast polsko-českého pohraničí zasáhly loni v září, budou stále častější. Opatření pro zadržení takového množství vody a zabezpečení domů v blízkosti řek je tak stěžejní.
‚Topíme se.‘ Povodně zasáhly i okolní země, nejdramatičtější je situace v Polsku a Rakousku
Číst článek
„Obnova Stronia Śląskieho potrvá ještě roky,“ odhaduje Dariusz Chromiec. „Myslím, že je to proces na asi tři až pět let. Ale podaří se nám to,“ říká optimisticky v místě, kde před provalením valu byl nově vybudovaný park. Voda ho také spláchla, včetně sportoviště, ze kterého zbyla jen tribuna.
Vlna utrhla i kus městské kaple a zničila městský pavilon, kde byly obchody a lékárna. „Nechceme jen obnovit to, co tu bylo, ale chceme tu vytvořit něco ještě hezčího, abychom z té hrůzy, té katastrofy, vyšly silnější.“
A v hezčí Stronie Śląskie věří i paní Helena, i když z budoucnosti má také obavy: „Bude zase dobře. Půjde to pomaličku, ale věřím, že to všechno znovu postaví a že to tu bude hezčí. Ale nevím, jestli bude ještě pro koho to všechno stavět. Mladé lidi už tu skoro nepotkáte. Všichni odsud utekli.“
