Odstoupil předseda tribunálu v odvolacím procesu s Karadžičem. Obhájci ho vinili z podjatosti
Theodor Meron, který dosud předsedal odvolacímu procesu s bývalým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem, odsouzeným za genocidu a válečné zločiny, sám odstoupil z případu poté, co jej Karadžičovi obhájci obvinili z údajné podjatosti.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) před dvěma lety odsoudil Karadžiče k 40 letům vězení za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně v letech 1992 až 1995.
Karadžičovo odvolání od dubna projednává Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který převzal případy ICTY. Vynesení konečného verdiktu nad Karadžičem se podle Meronova srpnového vyjádření plánovalo na letošní prosinec, jisté však nebylo.
Mučení, nucené práce a vraždy. Karadžičova exporadce poslali za zločiny z války na 11 let do vězení
Číst článek
„Aby mé odvolávání (požadované obhájci) neovlivnilo průběh odvolacího procesu, je v zájmu spravedlnosti, abych z případu sám odstoupil,“ prohlásil Meron.
Požadavek, který vznesla Karadžičova obhajoba, se opíral o předchozí rozhodnutí tribunálu OSN stáhnout jej – spolu s dvěma dalšími soudci – z případu bývalého velitele bosenských Srbů Ratka Mladiče, také pro údajnou podjatost. Stalo se tak na počátku září.
Vinný v 10 z 11 bodů obžaloby
Meron předsedal ICTY, který nepravomocně odsoudil Mladiče na doživotí za zločiny spáchané během války v Bosně. Mladić se odvolal, konečný verdikt se očekává v příštím roce. Meron podle serveru BalkanInsight proti svému odvolání z případu argumentoval tím, že takovýto krok odporuje zavedeným právním postupům a poškozuje tribunál OSN.
Karadžičovi obhájci podle agentury AFP nyní použili stejné argumenty jako v Mladičově případu, jakkoli Meron ujišťoval o své nestrannosti. V případu jej má nahradit portugalský soudce Ivo Nelson de Caires Batista Rosa, napsal BalkanInsight.
ICTY vynesl prvoinstanční rozsudek nad Karadžičem 24. března 2016 a bývalého prezidenta bosenské Republiky srbské jím uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby.
‚Juden‘ a hákový kříž. Bosenští Židé odsoudili antisemitské graffiti, žádají trest pro viníky
Číst článek
Týkají se genocidy, zločinů proti lidskosti a porušení válečného práva a zvyklostí vedení války spáchaných srbskými silami během ozbrojeného konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Válka si vyžádala podle odhadů 100 tisíc až 200 tisíc lidských životů a přinutila další téměř dva miliony Bosňanů opustit domovy.
Vyhánění, vyhlazování, vraždy
Tribunál prohlásil Karadžiče konkrétně vinným z genocidy spojené s masakrem, který spáchaly bosenskosrbské síly v létě 1995 v oblasti Srebrenice, a také z genocidy související s obléháním Sarajeva. Zároveň je odpovědný za vyhánění, vyhlazování, vraždy, deportace, nelidské zacházení, terorizování, protiprávní útoky proti civilním osobám a za braní rukojmích.
Jediný bod, v němž Karadžiče tribunál viny zprostil, se týká genocidy v okresech sedmi bosenských měst – Ključ, Sanski Most, Prijedor, Vlasenica, Foča, Zvornik a Bratunac. Právě kvůli tomuto rozhodnutí se odvolala také obžaloba a pro exprezidenta Republiky srbské, který byl z titulu své funkce formálním vrchním velitelem ozbrojených sil, opětně navrhla doživotní odnětí svobody.
Karadžić v odvolání poukázal na „48 věcných a procedurálních pochybení“, která podle něj vedla k jeho nesprávnému odsouzení za genocidu a válečné zločiny. Navrhl proto zrušení rozsudku ICTY, nebo v případě, že MICT zruší verdikt jen v některých bodech, chce snížení trestu.
Radovan Karadžić se před spravedlností dlouho ukrýval v Bělehradě, kde se vydával za léčitele, než byl 13 let po skončení války v Bosně zadržen a následně vydán tribunálu v Haagu. Proces s ním začal před ICTY v říjnu 2009.
