‚Radši umřít, než jít na vojnu.‘ Izraelské armádě se nedaří naverbovat ultraortodoxní židy
Izrael znovu zažívá střety ultraortodoxních židů s policií. Protestují proti svému povolávání do armády. Na prvních 1000 povolávacích rozkazů reagovalo jen 50 příslušníků této náboženské komunity. V červnu přitom vypršela pro tyto takzvané charedim výjimka, která je po desítky let povinnosti sloužit v armádě zbavovala. Měli se místo toho věnovat studiu náboženství a chránit tak Izrael po duchovní stránce.
„Charedim by do armády jít měli. Já jsem byl na vojně tři roky. Bojoval jsem za svou zem a myslím, že přinejmenším každý židovský Izraelec by měl dělat to samé,“ říká Šilo. Jakožto mladý sekulární Izraelec v Tel Avivu, mluví hlasem velké části veřejnosti, které výjimky pro ultraortodoxní židy vadí. Domnívá se, že můžou dělat obojí. Večer studovat tóru, ráno být se zbraní na hranicích.
Poslechněte si reportáž Štěpána Macháčka o odvodech ortodoxních Židů v Izraeli
Jeruzalémská čtvrť Mea Šearim je jednou z těch izraelských oblastí, kde život plyne úplně jinak, než v ostatních částech země. Muži na ulicích vypadají, jako by přišli přímo z 19. století. Velké černé klobouky na hlavách, brýle, dlouhý plnovous, černé obleky, boty. Ženy tu nosí často šátky.
Tohle jsou charedim, židovská ultraortodoxní komunita, která si žije svůj život, a kterou se izraelský stát snaží více či méně integrovat do ostatní společnosti.
Jakov se baví s kolegou ve dveřích židovské studovny. „My říkáme: radši umřít, než jít na vojnu. Armáda a sionisté se snaží změnit naše náboženství. Chtějí mě chytit, vymýt mi mozek a udělat ze mě sekulárního člověka, takže já tam určitě nepůjdu,“ vysvětluje.
Reflektuje při tom strach své komunity i přesto, že armáda oznámila záměr vytvořit pro charedim zvláštní jednotky. Nedůvěra vůči světskému státu je tu silná.
„Lídři naší strany Šas, stejně jako naši rabíni, říkají, abychom k odvodu vůbec nechodili, natož pak abychom nastoupili do armády,“ říká David Menachem, aktivní člen náboženské strany Šas, která brání zájmy charedim. Šas je v posledních letech součástí vládní koalice. Podle něj ovšem v Izraeli vládne nejvyšší soud.
Izraelská armáda začala povolávat do služby studenty náboženských škol, dosud měli výjimku
Číst článek
Dokazuje to skutečnost, že strana Šas nezabránila povolávání ultraortodoxních židů. Povoláváním to ale podle Davida i skončí: „Je to škoda papíru. Je to úplně zbytečné, lidé nebudu dělat nic, do čeho je někdo nutí.“
Čtvrti, kde převládají charedim, jsou plné náboženských škol, a právě studium tóry a talmudu je hlavní životní náplní této komunity. V jedné takové čtvrti žije Mordechaj Endsweig, až skončí studia, chtěl by jít pracovat. I jemu teď může přijít povolávací rozkaz.
„Nejspíš neuposlechnu. Naši rabíni říkají, abychom neposlechli. A já je chci respektovat. Chci respektovat své rodiče. My tuhle vládu podporujeme, ale jsou určité hranice, přes které nepůjdeme,“ říká.
Úřady chtějí charedim donucovat i finančně. Nově teď těm, kdo dostanu povolávací rozkaz, nebude stát vyplácet stipendia. Mordechaj ale věří, že jeho není na vojně potřeba: „Když budete zbožnější, bude míň válek. V Izraeli se děje spousta zázraků a vždy se děly. Třeba s raketami, které nedopadnou. Byli jsme svědky mnohých zázraků.“
Charedim mají velké rodiny a jejich podíl na izraelské populaci tak stále roste. A na obrátkách nabírá také jejich boj s izraelským sekulárním státem.
