Ramadánová večeře iftar je příležitostí pro setkání sousedů i v Sarajevu
Ramadán, to je celodenní půst a potom velká a honosná večeře, takzvaný iftar. Kdo by slavnou večeři chtěl sám vidět nebo ochutnat, nemusí až někam na Blízký východ. Stačí si třeba z cesty do Chorvatska odskočit do sousední Bosny a Hercegoviny.
Ramadánový půst se v těchto dnech nedrží jen v Arábii. I v Evropě jsou země s velkým množstvím muslimů a iftar - tedy přerušení půstu po západu slunce - se nyní slaví každý večer třeba v Sarajevu v Bosně a Hercegovině.
V Sarajevu každá restaurace nabízí takzvané iftarské menu. Stojí asi 20 marek, tedy 250 korun a rezervovat se musí předem.
U řeky před sarajevskou knihovnou, která je v maurském stylu, se však jedlo zadarmo a strávníků byly tisíce. Vařili kuchaři z Anatolie. Místní lidé takovou postní večeři nikdy neviděli.
„Skvělé! Vážně. Tohle je fantastické. Abych řekl pravdu, nemáme tradici v tom, abychom šli na iftar v tomhle počtu. O to zajímavější to je. Nikdy jsem to neviděl,“ říká jeden z mužů.
Místní tak neoceňují pouze jídlo, ale také prostor pro setkání a družení se s přáteli. Oceňují také hudební produkci a písničky.
„Teď jsem zrovna slyšel jednu, která není naše, je srbská - Đurđevdan. A vidíte, hrají jí tady v Sarajevu turečtí muzikanti. A tady na plakátech je napsáno ‚Bratrství nezná hranic‘. Krásné,“ hodnotí muž.
Většina Sarajevanů se však přišla setkat se sousedy a samozřejmě se najíst.
„Přišly jsme se družit, bavit se, popovídat, užít si večera. Co bude k jídlu, nevíme, ale necháme se překvapit,“ říká místní žena.
S jídlem se čekalo až na konec motlitby do půl deváté. Do té doby se ani jeden strávník jídla před sebou nedotkl.
Zašlo slunce, modlitby skončily a na menu je už přichystána masová směs, zelenina, rajčatová omáčka a rýže. Celý večer je v režii kulturního institutu Turecka, strávníky tak přišel pozdravit turecký primátor obce Bajram-paša.
Bosenští muslimové však půst při ramadánu berou s určitou rezervou. V centru Sarajeva na Baščaršiji se sice méně, ale přece jedlo a pilo i přes den. Podle místních je v létě den dlouhý, a to se půst drží hůře.
