Zásah letiště v týlu i desítky mrtvých vojáků v Makijivce. Nový rok začal pro Rusy odvetnými útoky
Obyvatelé dalšího ruského města hluboko v týlu v noci z neděle na pondělí hlásili silný výbuch. Okolo půl druhé ráno se exploze ozvala z oblasti vojenského letiště Baltimor ve Voroněži, asi 200 kilometrů od hranic s Ukrajinou. V pondělí zároveň ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že při novoročním ukrajinském úderu v Makijivce v Doněcké oblasti zahynulo 63 ruských vojáků.
Jako explozi, která otřásla celými budovami, spustila alarmy u zaparkovaných aut a vyhnala lidi uprostřed noci na balkony, aby se podívali, co se děje. Tak popisovala lokální redakce ruského deníku Moskovskij Komsomolec události, které v noci z neděli na pondělí vyděsily obyvatele zejména v jihozápadní části Voroněže.
Právě na jihozápadním okraji milionového ruského města, jen kousek od zástavby, se nachází vojenské letiště Baltimor. Kromě dalších strojů jsou tam umístěné i bombardéry Su-34, které Rusko používá k úderům na ukrajinské cíle.
K silnému výbuchu se na sociálních sítích ještě v noci objevila řada komentářů místních obyvatel i několik videí z bezpečnostních kamer. Někteří uživatelé popisovali, že bylo možné rovněž slyšet z letiště tamní sirény.
Na oficiální vyjádření místních úřadů si ale obyvatelé Voroněže museli počkat několik hodin. Vedení Voroněžské oblasti teprve dopoledne vydalo prohlášení, ve kterém uvedlo, že má situaci pod kontrolou a že se incident obešel bez obětí i škod na majetku. Jak uvedla, ruská protivzdušná obrana měla sestřelit výzvědný dron.
Článek pokračuje pod mapou.
Drony útočily už dřív
Stejně jako v případě dřívějších incidentů i tento přičítají ruští představitelé ukrajinským silám. Naposledy před týdnem měla obdobně ruská protivzdušná obrana sestřelit ukrajinský dron na letecké základně Engels v Saratovské oblasti. Tedy zhruba 500 kilometrů východně od Voroněži, ještě hlouběji v ruském vnitrozemí než nyní.
Tehdy ruská strana informovala o třech obětech z řad technického personálu na letišti.
Nešlo přitom o první takový incident. Základnu Engels v Saratově poprvé zasáhly drony na začátku prosince. Ve stejný den jako další důležité vojenské letiště Ďagilevo v Rjazani, kde měly být rovněž rozmístěné bombardéry používané k úderům na Ukrajinu.
Při pádu ukrajinského dronu na leteckou základnu Engels v Rusku zemřeli tři vojáci, hlásí Moskva
Číst článek
Kyjev se k pondělnímu útoku ani těm z počátku prosince oficiálně nepřihlásil. Už v případě prvních úderů na základnu Engels a letiště Ďagilevo ale poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak naznačil, že za nimi stojí ukrajinské síly.
„Země je kulatá. Jak zjistil už Galileo. Je škoda, že se astronomií nezabývali v Kremlu. Kdyby tomu tak bylo, pak by věděli, že když velmi často něco pouštíte do vzdušného prostoru jiných zemí, dříve nebo později se neznámé létající objekty vrátí na místo odletu,“ napsal tehdy Podoljak na sociální síť twitter.
Polohu Rusů odhalily mobily
Incident ve Voroněži ovšem nebyl jediným odvetným úderem, kterému museli Rusové čelit od počátku nového roku. Ruské ministerstvo obrany v pondělí potvrdilo, že při novoročním ukrajinském úderu v Makijivce v Doněcké oblasti zahynulo 63 ruských vojáků.
Budovu, kde byli vojáci dočasně umístění, podle něj Ukrajinci zasáhli americkými raketomety HIMARS. Kyjev předtím informoval o stovkách zabitých a raněných Rusů, které do Makijivky mobilizovali.
25:44
Čím dál víc Rusů upadá do depresí. Krizi duševního zdraví prohlubuje válka i mezinárodní izolace
Číst článek
Jak uvedlo ukrajinské státní Centrum pro strategickou komunikaci, ruská armáda umístila stovky mobilizovaných v Makijivce do budovy tamního učiliště. Podle ruské státní agentury TASS jejich polohu odhalily mobilní telefony. Informovala o tom s poukazem na zdroj v ruských silových složkách.
Moskva ztráty oficiálně potvrdila až poté, co podrobnosti o úderu zveřejnili prokremelští vojenští blogeři a na sociálních sítích se objevily snímky budovy, ze které zbyly jenom trosky. Podle zmiňovaného ukrajinského Centra pro strategickou komunikaci mělo při útoku zemřít na 400 ruských vojáků a dalších 300 utrpělo různě vážná zranění.
Nová vlna mobilizace?
Navzdory komplikované situaci na bojišti se ale podle Kyjeva zřejmě chystají Rusové na další ofenzivu. Podle náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného ji možná budou chtít zahájit už v lednu.
Jak ovšem na sklonku prosince v rozhovoru pro britskou stanici BBC upozornil náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, Rusové mají v současnosti zásadní problémy doplnit stávající jednotky a vytvořit nová uskupení.
Rusko podle šéfa ukrajinské rozvědky spustí na počátku ledna další vlnu mobilizace
Číst článek
Kreml se proto podle něj údajně chystá na začátku ledna zahájit další vlnu mobilizace. „Ať už to oznámí 5. nebo 9. ledna – v zásadě to nic nezmění. Budou muset zahájit novou vlnu mobilizace,“ prohlásil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Budanov.
Kreml sice opakovaně ujišťoval, že žádná další mobilizace se nechystá a udávaných 300 tisíc Rusů, kteří byli povolaní do zbraně v září, je prý dostačující počet. Na druhou stranu ale prezident Vladimir Putin dosud nepodepsal výnos o ukončení mobilizace. Pouze ten o jejím začátku.
Na konci prosince na zasedání rozšířeného kolegia ministerstva obrany navíc mimo jiné prezident vyzval k modernizaci systému vojenských komisariátů, které mají v gesci i právě mobilizaci. Stávající mobilizace podle něj odhalila určité problémy.
Zároveň ministr obrany Sergej Šojgu na kolegiu jako jednu z priorit pro rok 2023 zmiňoval pokračování takzvané zvláštní vojenské operace, jak Rusko označuje svoji invazi na Ukrajinu.
