Slovenský tisk komentuje situaci po odvolání ministra Ruska
Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko odstoupil z funkce. Teď ale hrozí, že jeho strana Aliance nového občana odejde i z koalice. Situaci analyzuje bratislavský deník Sme. "Svět po Ruskovi", tak se jmenuje jeden z komentářů.
Hymna dozněla, Ivan Miklóš převzal dekret zastupujícího ministra a Slovensko se ponořilo do jedné z nejhlubších politických krizí od roku 1994, píše list. Naštěstí ale ta skrumáž směřuje k celkem předvídatelnému rozuzlení.
Koalice se stranou, v jejímž čele stojí Pavol Rusko, je totiž politicky neúnosná a navíc zbytečná. Zvlášť po aféře podivných převodů státních milionů na soukromé účty. Zbytečná je i Ruskova snaha koalici udržet tím, že za sebe navrhuje náhradníky a požaduje výměnu dvou ministrů. Právě teď je totiž nejvyšší čas s jeho stranou ANO skoncovat, myslí si deník Sme.
Rok 2005 je pro stát Izrael stal významným mezníkem, začíná svůj komentář tamní deník Hárec. Přesto se ale na ulicích srocuje ještě dost lidí, kteří proti historickým změnám bojují. Jejich dávno prohraný boj se v medicíně nazývá fantomová bolest, tedy bolest pociťovaná v místech amputované končetiny. Po odtržení Gazy budou bývalí izraelští osadníci cítit fantomovou bolest ještě hodně dlouho. Je na jejich vůdcích, aby nepříjemný pocit ve veřejnosti neprohlubovali.
Letošní léto mělo být parné. Předpovědi slibovaly temný a apokalyptický listopad. Realita ale naštěstí nakonec nebyla tak horká, pochvaluje si deník. Evakuace z pásma Gazy totiž proběhla rychleji, než se čekalo. Teď je čas na odpočinek. Přitom ale nesmíme zapomínat, že je to jen krátká přestávka v boji o identitu našeho státu, připomíná izraelský list Hárec.
Na jiném místě tohoto izraelského listu hlavní poradci premiéra Ariela Šarona svému šéfovi radí, aby odešel z pravicového bloku Likud, v jehož čele stojí, a založil vlastní stranu. Pravicový Jerusalem Post pak kritizuje způsob provedení evakuace osadníků z pásma Gazy. Z dnešních vydání obou listů cituje blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Janev.
Prezidentu Bushovi trvalo dlouho, než přerušil svou dovolenou a vyjádřil účast rodinám vojáků padlých v Iráku, píše deník New York Times. Když to udělal v projevu k veteránům zahraničních válek v Utahu, bylo to úplně špatně. Bush neopomněl zmínit jedenácté září. Mluvil o teroristech, kteří napadli americkou půdu a kteří neměli absolutně žádnou souvislost s Irákem. Pak navrhl nový důvod, proč státní politice pořád věřit: účast se statečnými muži a ženami, kteří za nás obětovali život, popichuje americký deník.
George Bush už dlouho kalí vodu. Trvá na spojení teroristů s Irákem. Invazí do Iráku přece chránil svou zemi a národ a navíc pomohl iráckému lidu od nesnesitelného diktátora. Prezidentovy zmatené řeči o tom, jak nová irácká ústava pomáhá menšinám a ženám, naznačují, že prezident svým důvodům pro setrvání v Iráku sám věří, uzavírá list New York Times.
