Soudní dvůr EU uložil Česku pokutu 57,6 milionu korun za nesplnění závazků o ochraně oznamovatelů
Česko musí zaplatit Evropské komisi pokutu 2,3 milionu eur (57,6 milionu korun) za nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ten v dnešním tiskovém oznámení sdělil, že v souvislosti s touto směrnicí potrestal také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko. Žalobu proti Česku podala Evropská komise v březnu 2023.
Zakotvení ochrany oznamovatelů do právních předpisů jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula v prosinci 2021.
České dráhy a rakouské ÖBB dostaly pokutu 1,2 miliardy korun. Evropské komisi vadí tajná dohoda
Číst článek
V době podání žaloby Česko nemělo směrnici zavedenou ve svém právu, poslanci o ní stále debatovali. Evropská komise se proto rozhodla Prahu zažalovat. Sněmovna nakonec příslušný návrh zákona schválila v dubnu 2023 a Senát následně v červnu umožnil přijetí zákona tím, že návrh ani neodmítl a neupravil.
Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti od 1. srpna 2023 nejprve pro velké firmy, od 15. prosince byla jeho účinnost rozšířena na firmy s více než 50 zaměstnanci.
Oznamovatelé protiprávního jednání jsou ze zákona chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100 000 korun.
Blažek: Vina předchozí vlády
Zákon se nevztahuje na anonymní oznámení ve státní správě. Ochrana se podle zákona netýká jen oznamovatele, ale také osob jemu blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení.
Problémy se zaváděním směrnice měly i další unijní země. Pokuty musí zaplatit také Německo (34 milionů eur), Lucembursko (375 000 eur), Maďarsko (1,75 milionu eur) a Estonsko (500 000 eur). Estonsku navíc soud kvůli trvajícímu nevyřešení závazků stanovil ještě denní pokutu 1500 eur, dokud záležitost nenapraví.
Za pokutu 57,6 milionu může předchozí vláda, uvedl na síti X ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Lhůta stanovená Evropskou unií uplynula v měsíci, kdy byla jmenována nynější vláda Petra Fialy (ODS), která pak zákon přednostně připravila a prosadila, napsal Blažek.
Místopředsedkyně předchozího kabinetu Andreje Babiše Alena Schillerová (oba ANO) na kritiku reagovala tak, že každý by měl začít od sebe. „Zůstávám s úžasem nad tím, že vláda vládne 3,5 roku a může za to předchozí vláda. Podíváme se na to, určitě se pak vyjádříme, ale myslím, že má každý začít od sebe. Oni jsou tady 3,5 roku...,“ řekla k Blažkově kritice Schillerová.
