Mlha, teorie o atentátu a ruská spolupráce ,děravá jako síto’. Šetření tragédie ve Smolensku trvá dodnes
Katyň 1940, místo masakru polských válečných zajatců. O sedmdesát let později se nedaleký Smolensk stává pro Poláky dalším místem tragédie, když se na nedalekém letišti zřítí letadlo se stovkou cestujících na palubě, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského. Vyšetřování se vede dodnes, předseda Práva a spravedlnosti a Kaczyńského bratr Jarosław mluví o atentátu nařízeném Ruskem. Událost tehdy přinesla značný dopad na politickou scénu.
Je sobota, 10. dubna 2010. Z ranní Varšavy s hodinovým zpožděním vzlétá polský vládní letoun s necelou stovkou pasažérů, včetně hlavy státu Lecha Kaczyńského a jeho ženy Marie. Oproti původnímu plánu na palubě chybí prezidentův bratr Jarosław, zdravotní stav jejich matky Jadwigy jej přiměl zůstat doma.
Zfalšované pitvy i vyměněná těla. Polsko žádá vydání Rusů, kteří vyšetřovali pád letadla u Smolenska
Číst článek
Delegace včetně vedení polských ozbrojených sil míří na uctění památky obětí katyňského masakru. Cíl? Letiště Severnyj u Smolensku. Oblast v dané dopoledne obklopuje hustá mlha. Viditelnost byla v osudnou chvíli jen asi 200 metrů, tedy podstatně méně, než přikazují předpisy. Přesto se piloti, možná i na prezidentovo naléhání, rozhodnou přistát.
Do cesty se jim ale krátce před jedenáctou hodinou místního času postaví koruny vysokých bříz, o něž stroj zavadí a následně prudce dopadá na zem. Piloti jednoduše nemohou zřetelně vidět, co mají pod sebou. Nehodu nikdo z přítomných nepřežije, otřesené Polsko se noří do týdenního státního smutku.
Podle výsledků ruského vyšetřování bylo neštěstí způsobené kombinací špatných meteorologických podmínek, mylným vyhodnocením situace posádkou a nátlakem ze strany polských představitelů k přistání. Tehdejší vláda premiéra Donalda Tuska Rusko kritizovala za neobjektivitu, o chybě pilota se sice zmiňovala i ve své verzi, přidala ale i podíl ruských leteckých dispečerů.
Hypotézy o atentátu
Kaczyński nicméně dlouhodobě stojí za verzí o ruském atentátu a v rámci politické rivality z tragické události a spojením se s Moskvou obvinil i polskou vládu. Téma z polské politické scény postupně mizelo, avšak i kvůli osobním vazbám předsedy Práva a spravedlnosti Kaczyńského ne tak úplně.
„Sem tam se někde objeví, ale politicky použitelné už po patnácti letech moc není. Řekl bych, že jde spíše o osobní záležitost Jarosława Kaczyńského, přeci jen mu tam zemřel bratr. Davy voličů už na to ale nepřitáhnete, země řeší jiná témata,“ nastiňuje pro iROZHLAS.cz Michal Lebduška, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Konspiracím a dohadům ohledně okolností havárie stále nahrává skutečnost, že vyšetřování dodnes není u konce. Experti nepřestali prověřovat tři možnosti: lidskou chybou, technickou závadu a trestný čin, tedy zmíněný pokus o atentát.
Polská Gazeta koncem loňského roku přinesla závěry zahraničních odborníků z Velké Británie, Irska a Itálie, podle nichž nic nenasvědčuje, že by pád letadla mohla mít na svědomí nastražená výbušnina a potvrzují tak verzi o tragické souhře náhod.
‚Konec lží ve jménu státu.‘ Polsko rozpustilo komisi vyšetřující nehodu, při které zemřel bývalý prezident
Číst článek
V čele teorie o útoku pak kromě prezidentova bratra dlouhodobě stojí i kontroverzní politik a bývalý ministr obrany za Právo a spravedlnost Antoni Macierewicz, který v průběhu uplynulých let přicházel s řadou hypotéz a konspirací, od umístění bomby na palubě letadla po umělou mlhu. Jeho teorie se však nezřídka setkávají spíše s pozdviženým obočím.
Podle Lebdušky strana Právo a spravedlnost, navzdory snahám o vyšetřování, žádný důkaz o ruském zapojení nikdy nezveřejnila. „Komise pod Macierewiczovým vedením s ním měla přijít, ale i přes neustále sliby se tak nestalo. Obvinění vycházela spíše z určitých animozit, Poláci k Rusům samozřejmě chovají dost negativní vztah,“ přibližuje.
Za verzí o atentátu také podle něj nestojí celá Kaczyńského strana, nýbrž spíše její „tvrdé jádro“ okolo něj. Ani její voliči se podle odborníka k danému názoru moc nepřiklání.
Symbol černé kravaty
Debaty o možném zapojení Kremlu se nicméně znovu rozvířily se začátkem války na Ukrajině pod dojmem toho, „čeho všeho je Rusko schopné“. Ve svých argumentech podporovatelé vyzdvihují fakt, že Moskva dodnes odmítá vydat trosky letadla i černé skříňky.
Polský premiér obvinil Rusko z přípravy útoků proti letadlům. Mají se týkat aerolinek po celém světě
Číst článek
Ačkoli už smolenské téma v dnešní polské politice nic kromě výhradně černé kravaty Jarosława Kaczyńského, již od smrti svého bratra nosí, nic na první pohled nepřipomíná a není ani součástí volebních kampaní či diskusí, přeci jen v ní po odeznění celonárodního semknutí určilo další směřování kurzu a prohloubilo mezistranickou polarizaci.
Animozita vztah mezi konzervativním Právem a spravedlností a liberální Tuskovou Občanskou platformou, byť vycházející i z řady dalších nesouladů, neopustila. V příslušném případě se pak odvíjí především od sporu ohledně příčiny neštěstí, tedy lidské chyby versus cizího úmyslného zavinění nařízeného režimem Vladimira Putina.
Nemalé stopy katastrofa zanechala i v polské společnosti, stejně jako v případě politických soupeřů více či méně rozdělené na zastánce atentátu a nehody. Ta už dnes však, i vzhledem k delší časové odmlce a nové dospívající generaci, podle odborníka dávno řeší jiné otázky.
„Je to už vcelku dlouho, také je zde poměrně velká skupina mladých lidí, která událost nezažila, nepamatuje se na ni. Nicméně téma je zpolitizované, hlavně ze strany Práva a spravedlnosti a jeho pokusů o vyšetřování údajného atentátu. Jak se ale kolem toho točily konspirační teorie, Polákům to bylo spíše k smíchu, než že by to brali seriózně. Část z nich však teorii samozřejmě věří,“ připomíná Lebduška.
,Děravý jako síto’
Dosud jediná oficiální polská zpráva události ve Smolensku klasifikuje jako nehodu. Okolnostmi a příčinami se nyní zabývá i další expertní zahraniční tým, podle prokurátora Krzysztofa Schwartze by vyšetřování „mohlo skončit do konce roku“. Schwartz také zkritizoval spolupráci Ruska při vyšetřování a jeho důkazový materiál označil za „děravý jako síto".
V souvislosti se zahraničním vyšetřováním dodal, že „věcný pohled zvenčí, bez politického pozadí, bude neocenitelný“ a zároveň informoval, že se šetření soustředí i na více než čtyřicet ruských soudních lékařů, již měli ve svých posudcích uvádět nepravdivé údaje o provedení pitev obětí. Polský státní zástupce požádal o jejich vydání, což Rusko odmítlo.
Historička z Varšavské univerzity Karolina Wigura pro iROZHLAS.cz uvedla, že „ačkoli zjištění vzbuzují legitimní obavy, kritici upozorňují, že nové vyšetřování bylo zpolitizováno a mezinárodní experti zůstávají obezřetní“. Zároveň podle svých slov pochybuje, že by vzhledem k napjatému charakteru polsko-ruských vztahů k jejich vydání mohlo kdy dojít.
