Vznikající vláda by ráda obnovila Visegrádskou skupinu – spojenectví Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. O vztazích ve střední Evropě hovoří v nové epizodě Bruselských chlebíčků novinář Filip Harzer.
„Jmenujeme se Občanská koalice, protože jsme jako Občanská koalice vyhráli volby a vyhrajeme také ty příští,“ uvedl Tusk při sjezdu PO. „Nemusíme vymýšlet nic jiného. Žádné triky, pouze pravda.“
„Problém je, že jako další evropští členové NATO Polsko svou protivzdušnou obranu založilo na řešeních z období studené války. Systémy jsou tak přizpůsobeny starým hrozbám,“ poukazuje Artur Gruszczak.
Polský vzdušný prostor narušily v polovině září dvě desítky ruských dronů, kvůli jejichž likvidaci zasahovaly vzdušné síly NATO. Polsko od té doby hovořilo o několika menších incidentech.
Ministryně regionální politiky Katarzyna Pelczyńská-Nelenczová v televizi TVN 24 odhadla, že při incidentu z pondělního večera nejde o dron, který by přiletěl z ciziny.
Akci oznámil na sociální síti X polský premiér Donald Tusk. Dodal, že důvodem je hrozba, kterou představují ruské drony operující nad Ukrajinou poblíž polských hranic.
Donald Tusk a prezident Karol Nawrocki začali, dodejme konečně, fungovat tak jak fungovat mají. Jako vedení státu, který se ocitl v ohrožení, v největším od konce studené války v roce 1990.
„Rusko zřejmě jižně od Minsku začalo budovat vojenskou základnu, kde budou rakety Orešnik s dosahem až 5000 km. Celá Evropa tak bude v jejich perimetru,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
Minsk dokonce krok Prahy označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Takové jednání podle něj „nepřispívá k rozvoji konstruktivní spolupráce a normalizaci vzájemných vztahů“.
Cílem simulovaných operací armád obou zemí podle Tuska bude suwalský průsmyk, což je strategický pás země podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu.
Jedinou věcí, v níž Polsko hraje první evropskou ligu, je armáda. Ale jen díky tomu, že své ozbrojené síly začalo dostatečně financovat o deset let dříve, než se probral zbytek Evropy.
„Nepřijmeme ruské podmínky, které předpokládají pouze okupaci ukrajinského území,“ řekl polský premiér Donald Tusk s odvoláním na společné stanovisko s jinými představiteli Evropy.
Nawrocki má během mandátu mít jasné cíle – i nadále blokovat vládní snahy o legislativní změny, přilákat PiS nové konzervativní voliče či zajistit jí silnou pozici v příštích parlamentních volbách.
Tuskův projev a vládní změny měly za cíl nejen dát dohromady vládní šiky. Projev premiéra směřoval totiž především k polským občanům. A nejdůležitější na něm nebyla jména nových ministrů.
Duda zdůraznil, že Gdaňsk jako místo, kde vypukla druhá světová válka, nemůže být scénou pro líčení, které zastírá odpovědnost viníků, zpochybňuje základy polské identity a uráží polské oběti.
Varšava by co do obrany mohla v komunikaci mezi Unií a Washingtonem hrát roli. Trumpovi by se její přístup k vysokým výdajům mohl zamlouvat, PiS zase zakládá na dobrých vzájemných vztazích.
„Nawrocki se prohlásil za občanského kandidáta, díky tomu se mohl částečně distancovat od Práva a spravedlnosti a zároveň zaútočit na Rafala Trzaskowského,“ popisuje expert na Polsko Daniel Šitera.
„Buď přijde nová hlava státu, která dá konečně zelenou reformám, které prosazuje vláda Donalda Tuska, nebo je bude nadále torpédovat, jak to dělá dosavadní prezident Andrzej Duda,“ přibližuje Janyška.
Polsko je terčem sabotážních akcí, které jsou podle jeho představitelů součástí ruské „hybridní války“, a které mají destabilizovat země, podporující Ukrajinu. Ta už čtvrtým rokem čelí ruské agresi.
Blížící se volby se mohou opět nést v duchu odvěkého soupeření konzervativní pravice a liberálního středu. Trzaskowski a Nawrocki totiž, byť se pořadí může přirozeně měnit, dlouhodobě vedou průzkumy.
Do Kyjeva na jednání takzvané koalice ochotných, přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfové vlád Británie, Německa a Polska - Keir Starmer, Friedrich Merz a Donald Tusk.
Macron do Kyjeva vyrazil společně s britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a německým spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem. Následně připojil také polský premiérem Donald Tusk.
„Svou pokorou a čistou láskou k chudým inspiroval miliony lidí za hranicemi katolické církve. V myšlenkách jsem se všemi, kteří pociťují tuto hlubokou ztrátu,“ napsala na X Ursula von der Leyenová.
Jarosław Kaczyński stojí za verzí o ruském atentátu a v rámci politické rivality z události obvinil i tehdejší Tuskovu vládu. Podle oficiální zprávy šlo o nehodu, vyšetřování však stále probíhá.