„Buď přijde nová hlava státu, která dá konečně zelenou reformám, které prosazuje vláda Donalda Tuska, nebo je bude nadále torpédovat, jak to dělá dosavadní prezident Andrzej Duda,“ přibližuje Janyška.
Polsko je terčem sabotážních akcí, které jsou podle jeho představitelů součástí ruské „hybridní války“, a které mají destabilizovat země, podporující Ukrajinu. Ta už čtvrtým rokem čelí ruské agresi.
Blížící se volby se mohou opět nést v duchu odvěkého soupeření konzervativní pravice a liberálního středu. Trzaskowski a Nawrocki totiž, byť se pořadí může přirozeně měnit, dlouhodobě vedou průzkumy.
Do Kyjeva na jednání takzvané koalice ochotných, přicestovali francouzský prezident Emmanuel Macron a šéfové vlád Británie, Německa a Polska - Keir Starmer, Friedrich Merz a Donald Tusk.
Macron do Kyjeva vyrazil společně s britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a německým spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem. Následně připojil také polský premiérem Donald Tusk.
„Svou pokorou a čistou láskou k chudým inspiroval miliony lidí za hranicemi katolické církve. V myšlenkách jsem se všemi, kteří pociťují tuto hlubokou ztrátu,“ napsala na X Ursula von der Leyenová.
Jarosław Kaczyński stojí za verzí o ruském atentátu a v rámci politické rivality z události obvinil i tehdejší Tuskovu vládu. Podle oficiální zprávy šlo o nehodu, vyšetřování však stále probíhá.
„Zpřísníme kontroly na hranicích se Slovenskem, ale také s Českem a Německem, a to tak, aby transporty z oblastí postižených kulhavkou a slintavkou nebyly vpuštěny do Polska,“ řekl premiér.
„Polsko je ohroženo Ruskem a jeho jaderným vydíráním. Opravdu tedy potřebujeme záruky a ano, jaderné zbraně, nejlépe americké, by představovaly něco ‚hmatatelného‘,“ nastiňuje Artur Gruszczak.
Jde o gangy složené hlavně z lidí, kteří do Polska přišli z postsovětského prostoru, zvláště z Kavkazu. V posledních dvou letech je ale hlavním problémem nárůst aktivity gruzínských gangů.
„Výdaje na obranu byly relativně nízké, což vycházelo z předpokladu, že členství v NATO a EU stačí. Dnes si Polsko uvědomuje potřebu dohnat ztracený čas a budovat efektivní obranu,“ říká expert.
Polský premiér zdůraznil, že jeho země vybuduje svou první jadernou elektrárnu a začíná největší investici v Evropě do dalších větrných elektráren na Baltu.
Varšava má silné vazby s americkou politikou a platí za významného spojence Washingtonu v Evropě, který velmi stojí o zachování vojenské přítomnosti USA na starém kontinentu a pomoc Ukrajině.
Ukrajinské ozbrojené síly ale brání celou zemi a nepřítel je koncentrovaný na určitých místech, takže na některých úsecích frontové linie má početní převahu, vysvětlil Zelenskyj.
„Mohu jen potvrdit opodstatněnost obav, že Rusko plánovalo teroristické útoky v letecké dopravě, a to nejen proti Polsku, ale proti aerolinkám po celém světě,“ prohlásil Tusk.
Polsko nepozvalo maďarského velvyslance na zahájení předsednictví EU. Pobouřil ho azyl, udělený Marcinu Romanowskému, bývalému polskému náměstkovi ministra spravedlnosti, který je trestně stíhán.
„Bezpečnost, Evropo!“ Motto blížícího se polského předsednictví v Radě Evropské unie zřetelně naznačuje, na co se Varšava plánuje během šestiměsíčního mandátu, který přebírá po Budapešti, zaměřit.
Prezident Andzrej Duda vetoval zákon o rozpočtu, který obsahoval dotaci pro média. V současnosti jsou ve stavu likvidace a fungují jen díky reklamě a finančním injekcím od vlády z rozpočtových rezerv.
Polská opoziční strana Právo a spravedlnost ji posměšně nazývají „vládou 13. prosince“. Ona sama se nazývá „vládou 15. října“ a odkazuje tak na výsledek parlamentních voleb.
Od 1. září roku 2025 by polské děti na veřejných základních, středních a technických školách měly jen jednu hodinu náboženství týdně místo současných dvou a více.
V Polsku se podle Petra Janyšky odehrává boj o to zvrátit systém, který nastavila během osmi let strana Právo a spravedlnost ovládaná expremiérem Jaroslawem Kaczyńským.
Obranné zabezpečené pásmo se po dokončení potáhne podél celých hraničních úseků, které Polsko sdílí s Ruskem a Běloruskem. Pevnosti budou i u hranic s Ukrajinou.
Hlasovat ve vnitrostranických primárkách mohlo více než 25 000 lidí prostřednictvím esemesek. Ze zaslaných 22 126 hlasů získal Trzaskowski skoro 75 procent.
NATO vzbudilo emoce i u staronové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Nyní, po vlastním znovuzvolení do čela Komise, do zámoří posílá „srdečné gratulace“.