Soudce Breivikovi nepovolil veřejné slyšení. Líčení uzavřel
Norové dnes uctili minutou ticha více než 90 obětí pátečních útoků v Oslu a na nedalekém ostrově Utöya. Po celé zemi lidé zastavili práci, zastavily se vlaky a v hlavním městě Oslu utichl i provoz v ulicích. V jednu odpoledne pak začalo s atentátníkem Andersem Breivikem neveřejné slyšení. Dnes se ale bude rozhodovat jen o jeho umístění do vyšetřovací vazby.
Dnešní líčení s atentátníkem Andersem Breivikem není veřejné. Soudce tak vyhověl obžalobě, čímž střelec, který po veřejném slyšení volal, přišel o možnost obhajovat své extremistické názory před světovou veřejností.
David Lacina, který žije v Norsku, a odbornice na extremismus Klára Kalibová z občanského sdružení In Iustitia ve Světě o jedné.
Soud uzavření procesu vysvětlil bezpečnostními důvody. „Policie pak uvedla, že se bojí, že by Breivik mohl předávat jakési kódy svým případným komplicům,“ upřesnil David Lacina, který žije v Norsku.
Rozhodnutí soudu uvítala například odbornice na extremismus Klára Kalibová z občanského sdružení In Iustitia. „To, co je podstatné, není ani tak bezpečnost, která hraje samozřejmě hraje významnou roli, ale především respekt k rodinám obětí,“ vysvětlila Kalibová.
O výsledku jednání nikdo nepochybuje. Breivik pravděpodobně skončí ve vazbě. Vyšetřovatelé pak chtějí požádat o osm týdnů na to, aby dali všechny důkazy dohromady. Což při rozsahu teroristického útoku nebude nic jednoduchého.
Norsko na minutu ztichlo
Policie i nadále prověřuje informace, zda všechno, jak Breivik tvrdí, spáchal sám. Policisté už prohledali i domy jeho rodičů. Podle Breivikova právníka byla motivem činu snaha změnit norskou společnost. Trest, který Breivikovi za oba násilné činy hrozí, je podle norského práva maximálně 21 let vězení.
I tak se ale už nikdy nemusí dostat na svobodu. Ve zvláštních případech norské právo umožňuje i po vypršení trestu každých pět let rozhodnout o dalším pobytu ve vězení a teoreticky zadržovat zločince doživotně. Je pravděpodobné, že v tomto případě soudci sáhnou k tomuto extrémnímu opatření.
Mezitím celé Norsko stále truchlí. Před univerzitou v Oslu stojí dlouhá fronta lidí, kteří chtějí podepsat kondolenční archy. Lidé postávají i na náměstí před budovou soudu. „S tak strašnou událostí a s takovým šokem se bude Norsko vyrovnávat dlouho. Z reakce lidí a politiků je ale zřejmé, že se Norsko jen tak lehce zlomit nedá, i když se událost na vždy zapíše do paměti národa,“ řekla spolupracovnice ČRo v Norsku Emira Holmeyová.
Zahraniční stopy
Agentura Reuters přinesla zprávu, že polská policie v souvislosti s pátečními útoky v Norsku vyslechla jednoho člověka. Prohledala prý také jedno skladiště. Podle agentury Reuters zatím polské úřady nikoho nezatkly ani neobvinily.
„Norská veřejnoprávní televize uvedla, že norská policie obvinila jednoho muže v Polsku ze spoluúčasti na útoku v Oslu. Muž je vlastníkem internetového obchodu, který s největší pravděpodobností prodal Breivikovi chemikálie na výrobu bomby. Polská policie ještě nepotvrdila, že by muže zadržela,“ uvedla Emira Holmeyová.
O Breivikových zahraničních stopách a kontaktech mluví spolupracovníci Českého rozhlasu Emira Holmeyová a Milan Kocourek ve Světě o druhé na Rádiu Česko.mp3
Po případných Breivikových spolupachatelích pátrá také britská policie. Jak uvádí britská média, například londýnské Timesy, Breivik zveřejnil na internetu 1500stránkový text, kde mimo jiné píše o své londýnské schůzce s krajněpravicovými extremisty.
Podle britských novinových zpráv měl Breivik styky s krajně pravicovou skupinou Anglická liga obrany (English Defence League). Breivikovy kontakty s Anglií byly v minulosti značné. Podle informace BBC žil v dětství na norském velvyslanectví v Londýně.
„Breivikova angličtina je perfektní. Ten 1500stránkový dokument vyšel v angličtině. Studují ho samozřejmě všichni vyšetřovatelé a novináři, kteří k němu mají přístup,“ řekl spolupracovník Českého rozhlasu ve Spojeném království Milan Kocourek
Dodal, že podle jeho informací je dokument běžně přístupný na internetu.
„Podle informací BBC Breivik v tom dokumentu tvrdí, že byl v roce 2002 rekrutován dvěma anglickými extremisty na setkání, jehož se prý zúčastnilo celkem osm jednotlivců a dokument je nadepsán ‚Andrew Breivik Londýn 2011‘,“ řekl Milan Kocourek.
Premiér David Cameron svolal na dnešek zasedání Britské bezpečnostní rady.
