Dá se říct, že i Wales zažívá mimořádně slavnostní den, samozřejmě poznamenaný emocemi, jež se pojí se čtvrtečním sdělení Buckinghamského paláce a představuje nástup nového panovníka právě pro tuto zemi Spojeného království zvlášť významný okamžik?
Určitě. Emoce jsou smíšené, protože na jedné straně zemřela královna, na druhé straně je tu nový král, bývalý princ z Walesu.

Dnes v pravé poledne tady i na jiných místech Spojeného království proběhlo veřejné čtení královské proklamace a Velšané, tak jako ostatní části Spojeného království, přijali krále.

Není to, že by o něm hlasovali, ale prostě vzali na vědomí proklamaci prince waleského, prince Charlese, jako Karla III., jako nástupníka trůnu.

Rakev s ostatky zesnulé královny se před polednem vydala na několikahodinovou cestu ze zámku Balmoral do skotské metropoli Edinburghu. Nedělní The Sunday Times připomíná, že Alžběta II. Skotsko milovala, ale po jejím odchodu se svazek Spojeného království může „viklat“ povážlivěji než dosud. Domníváte se také, že by především skotský nacionalistický proud mohl s odchodem královny dostat nový impulz?
Je to možné, protože Karel III. nemůže mít tu gravitační sílu a udržet symbolicky zemi jednotnou tak, jako to dokázala Alžběta II. Ovšem co ukáže teprve čas, je, jakou roli si najde Karel III. a jestli ho i Skotové vezmou za svého krále, protože instituce monarchie jako taková je ve Skotsku méně populární než v Anglii, ale populární je.

Takže i skotští nacionalisté upustili například během referenda v roce 2014 od republikánské rétoriky a slíbili, že by si královnu ponechali jako hlavu případně nezávislého Skotska.

Podle květnového průzkumu má více než třetina obyvatel Skotska za to, že úmrtí královny by mohlo představovat vhodný moment pro zrušení monarchie. Z průzkumu zároveň vyplynul zjevný generační rozpor. Monarchii označily za nejvhodnější formu vlády celé tři čtvrtiny respondentů nad 60 let, ale jenom asi čtvrtina dotázaných ve věku od 18 do 20 let. Registrujete tento pohled například i na vaší univerzitní půdě?
Určitě ta čísla odpovídají tomu, o čem se právě bavíme, protože dlouhodobě podpora pro zvolenou hlavu státu v britské společnosti se v posledních 20 letech pohybuje mezi 20 a 25 procenty.

Ve Skotsku je to o trochu vyšší. Takže ta třetina obyvatel jsou skotští nacionalisté a zároveň i lidé, kteří jsou skeptičtí k institutu monarchie.

Ten rozdíl mladé a starší generace je celkem pochopitelný. Ale nezapomeňme, že legitimita monarchie nespočívá v podpoře veřejného mínění nebo v populární legitimitě, ale je to otázka tradice a tradice více než tisícileté. A během té doby samozřejmě monarchie může být populárnější a méně populární.

Vzpomeňme si na 70. léta, kdy to skutečně vypadalo, že Británie, která byla tehdy zemí v ekonomické a sociální krizi, se loučí i se samotnou monarchií.

Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít