Svět má sedm nových divů
Velká čínská zeď, jordánské skalní město Petra, socha Krista Spasitele v Brazílii, posvátná pevnost Inků Machu Picchu v Peru, chrámové město Mayů Chichén Itzá na mexickém Yucatánu, římské Koloseum a indické mauzoleum Tádžmahal. To je sedm novodobých divů světa, o nichž rozhodly desítky milionů hlasujících z celé planety.
Sedm nových divů světa vyhlásila včera na slavnostním večeru v Lisabonu soukromá nadace filmaře a dobrodruha Bernarda Webera.
V anketě hlasovalo přibližně 100 milionů lidí z celého světa prostřednictvím internetu a krátkých textových zpráv na mobilních telefonech.
Velkou show při vyhlašovní nových sedmi divů světa zhlédlo přímo na lisabonském stadionu Estádio da Luz asi 40.000 lidí. Podívanou přenášely i televize do stovky zemí a podle odhadů ji sledovalo na 1,6 miliardy diváků.
Výtěžek z akce chce Weber věnovat mimo jiné na obnovu Buddhovy sochy v afghánském Bamjanu, která byla zničena za vlády fundamentalistického hnutí Taliban. Na závěr slavnostního vyhlášení pak Weber oznámil začátek nové ankety, tentokrát o sedm přírodních divů světa.
Většina vyhlášených divů není překvapením, ale například Kristus v Riu de Janeiru se probojoval na nejvyšší příčky až v posledních měsících. Jedenadvacítku finalistů vybrala odborná komise, v původní širší 77členné nominaci staveb se ocitl i Pražský hrad či Karlův most.
O prestižní označení se ucházel kupříkladu britský kruh megalitů Stonehenge, aténská Akropole, kambodžský chrám Angkor Vat, Kreml a Rudé náměstí v Moskvě, německý zámek Neuschwanstein či pařížská Eiffelova věž, newyorská Socha svobody i budova opery v australském Sydney. Z evropských divů se nakonec prosadilo jen Koloseum.
Weberův projekt vzbuzuje již od svého počátku rozporuplné reakce. Anketu odmítla podpořit organizace UNESCO, která se stará o udržování světového historického dědictví. Kritici namítají, že divy světa se nevybírají hlasováním. Předchozí seznam sedmi divů světa sestavili staří Řekové před více než dvěma tisíciletími. Ze sedmičky starověkých divů přetrvaly pouze pyramidy v egyptské Gíze. Egypt však od soutěže nedávno odstoupil, protože měl k akci rovněž výhrady.
Starověký svět kromě pyramid tajil dech nad krásou babylonských visutých zahrad Semiramidiných, jejichž existence však není zcela prokázána, či nad mohutností efeského Artemidina chrámu, který byl největším antickým chrámem, nicméně shořel. Stejný osud potkal i sochu Feidiovu Dia v Olympii. Zbývající tři divy antického světa - maják na ostrově Faru u Alexandrie, Rhodský kolos a mauzoleum v maloasijském Halikarnássu - zničilo zemětřesení.
